Situace na trhu s biomasem v Německu

V roce 2005 se očekává, že bude mít vepřové biomaso po převyšující nabídce v průběhu roku 2004 stejný objem hmotnosti, takže dojde k vyrovnání poměru mezi nabídkou a poptávkou. U hovězího biomasa by mohl být rozdíl mezi nabídkou a poptávkou přinejmenším snížený. Pouze u jehněčího biomasa panuje převis jakostního masa, což vede téměř až k poklesu na výrobní cenu. Postupně se vše přizpůsobuje vzniklé situaci, která vede až k růstu poptávky. Takže bude dorovnána potřeba biomasa odpovídající vzrůstající poptávce.

V případě, že se obchoduje s výrobky za vysoké ceny, vypadá to, že vše jde hladce. Poptávka po hovězím a vepřovém je přibližně stejná. Ale také o drůbeží maso, u něhož je cena biologické varianty proti běžnému drůbežímu velmi vysoká, je poptávka. Stejně jako v roce 2003 trvá velký zájem o školení pro odborníky o biomasech. Tam se odhaduje nevídaný tržní potenciál, který dlouhodobě povede ke stabilizací trhu.

Pozitivní očekávání do roku 2005. Také v roce 2005 je očekávána stabilně rostoucí poptávka. Zájem obchodníků o biovýrobky stále trvá. Zákazník si zkusí kvalitu nabízené potraviny, ale vnímá i cenový boj. Když společnost Plus Discount v tomto roce ohlásila a doplnila prodej sortimentu biomasných výrobků, docílila pěkných výsledků. Dá se proto očekávat, že další společnosti budou se svými nabídkami biomas následovat tohoto příkladu. Přesto v této oblasti panuje ještě nyní vyčkávací postoj, vzhledem úmyslu smluvně dojednat přemístění objemu dodávek z Dánska a Nizozemska.Nejvyšší obrat prodeje ekologického masa zajišťují řezníci (39 %) a obchodní společnosti(38 %). V uzeninách a masných výrobcích budou nejvyšší obraty uskutečňovat řezníci (32 %) a v prodejny zdravé výživy (32 %). Přímý prodej od výrobců tvoří pouze 12 %.

Hovězí maso. Prodej hovězího biomasa proběhl loni stejně jako v roce 2003. Vyrobené biomaso muselo být, jako v předchozím roce, uvedeno na trh částečně konvenčním způsobem. K tomu je třeba připomenout dlouhou obtížnou situaci na trhu v roce 2003 a období panujícího sucha. Promítaly se také jasné rozdíly mezi nabídkou a poptávkou. Občas nebylo k dispozici dostatečné množství biomasa vyrobeného z jalovic a býků. Přesun těchto komodit z jiného regionu byl příliš finančně náročný.Dovoz hovězího biomasa do Německa probíhal především z Dánska, Nizozemí, Rakouska a Argentiny. Krátce probíhal dovoz také z Uruguaye, především kvalitního hovězího biomasa pro zvláštní gastronomii. Dále se vyváželo do dalších zemí Evropské unie, jako jsou Francie, Velká Británie, Itálie a Lucemburska.

Pomalu rostoucí poptávka souvisí s konečným zákazníkem, který reaguje na relativně vysoký příplatek za biomaso. To také vedlo k tomu, že bylo v minulosti nahrazeno dražší kvalitní biomaso z býků a jalovic ve sjednocených obchodních organizacích za levné biomaso ze starých krav. Poté, co byl snížen příplatek za kvalitativně lepší biomaso jalovic a býků, začalo jít lépe na odbyt.

Ovčí a kozí maso. Výroba kozího a ovčího biomasa se zahájila v roce 2003 s asi 3800 tunami, produkční podíl od 8,4 %. Ačkoli uplatnění na trhu biomasa je těžké, jsou nárůsty v posledních letech průměrně 10 %. V porovnání ke konvenčním cenám se prodalo 40-50 % ovčího a kozího biomasa. Přes vysokou nabídku vyplacené ceny v roce 2004 klesly. K uplatnění na trhu s biopotravinami kolísá příplatek za biomaso v průběhu roku mezi 25 % a 50 %.

Nabídka ovčího a kozího masa převyšuje poptávku. Protože zejména v jižní Americe, Novém Zélandu, Austrálii a Velké Británii byly v minulém roce připraveny velké pastviny na ekologické hospodaření, nebude v této oblasti s ekologických pěstováním dobytka žádný problém. Dovoz ovčího a kozího biomasa hlavně z Nizozemí do Německa probíhá pouze jen ve velmi nepatrném množství. Vývozy malého množství jdou do Francie, Lucemburska a do Nizozemí. Dvě až tři procenta z produkce ovčího a jehněčího biomasa si mohou výrobci zablokovat pro sebe. 80 % se prodává přímo a zbytek, jen asi 18 %, prostřednictvím řezníků.

Vepřové maso. Nadměrná nabídka vepřového biomasa, které veškeré bylo v roce 2003 vyrobené, byla v roce 2004 snížena zmenšením objemu výroby, ale také reakcí na změny působící na trhu. Stav mezi nabídkou a poptávkou byl v roce 2004 rychle celkově vyrovnán.Dovoz a vývoz vepřového biomasa měl v roce 2004 pro obchodní organizace pohybující se na trhu s masem jen mizivý význam. Dovoz byl z Rakouska (selata), Nizozemí a Dánska (selata). Probíhal vývoz do Francie, Velké Británie a Rakouska. Vývoj trhu pro vepřové biomaso v roce 2005 záleží především na tom, zdali se objeví nový odběratel, který tento trh oživí. Potom nebude situace vypadat už tak zle.

Výrobní podíl vepřového biomasa je ještě nepatrný. V roce 2003 bylo v Německu vyrobeno okolo 16 000 tun vepřového biomasa. Což činilo 0,4 % z celkové německé produkce. V posledních letech výroba průběžně vzrůstá, stoupla poptávka po krizi s kravami nakaženými BSE v roce 2001.

Spotřebitel kupuje vepřové biomaso především od řezníka. Celkem vzato poptávka po vepřovém biomase roste jen pomalu, prodává se také s prokázaným příplatkem, který činí u konečných zákazníků od 40 do 90 %. U vepřového biomasa, které dává Německo na trh, hraje hlavní úlohu nákup spotřebitelů u řezníků, s podílem od 36 %.

Drůbež. Drůbeží biomaso mělo v roce 2003 sotva 7000 tun v celkovém podílu 0,7 % v Německu. S asi 4200 tunami respektive 60 % v roce 2003 krůtí maso je nejvýznamnějším bodem produkce drůbežího biomasa. Kohouti určení na výkrm mají 1600 tun podílu, něco okolo 22 % produkce drůbežího biomasa. V podílech produkcí celkové výroby u jednotlivých drůbežích typů je chování hus s nejvíce 8,2 % dílu. Další druhy drůbeže se produkují v celkové hrubé výrobě v Německu pouze mezi 0,3 a 2,2 % přiměřených dílů.Do Německa se dováželo se 500 tun drůbežího biomasa z Francie, Dánska, Nizozemí, ale také z Maďarska a Polska. Vývoz do Lucemburska a Rakouska je až dosud od mizivý.

Spotřebitel kupuje drůbež u výrobce nebo na trhu. Podíl odbytu drůbežího biomasa tvoří v Německu z celkového drůbežího masa přibližně 1 %. Toto biomaso se prodává konečným spotřebitelům v prodejnách se zdravou výživou, kde se vždy udržuje příplatek od 30 %. Řezníci mají podíl od 20 %, mezitím co podíl drůbežího biomasa od konvenčního obchodní potraviny, která se vyskytuje na trhu, je mizivě malý. Drůbeží biomaso bude v následujících letech podle mínění odborníků nezanedbatelně rostoucí částí masného průmyslu. Přitom může také trh s drůbežím biomasem vytvářet zisk. Z toho vyplývá, že se může v následujících letech ještě rozvíjet jeho potenciál. Zajisté se dá také očekávat, že brzy dojde k ovlivnění trhu výrobními kapacitami z nových přistoupivších zemí a to povede až k tlaku na ceny na německém trhu. Celoněmecký odbytový trh bude také ze zahraničí intenzivněji pozorován. Konkurence bude v budoucnosti proto stále silnější.