Šetření se dotkne i agrárního sektoru

V polovině června by měli předsedové vlád členských států Evropské unie definitivně uzavřít otázku finančního výhledu společenství na roky 2007–2013. Když na tomto summitu nedojde k dohodě, hrozí, že od ledna příštího roku nebude moci EU uskutečňovat všechny platby. Na tom by „prodělaly“ zejména nové členské státy, které čerpají značné prostředky ze strukturálních fondů.

Kamenem úrazu rozhovorů o rozpočtu je výše výdajů EU, kterou se někteří přispěvatelé snaží snížit na úroveň jednoho procenta hrubého národního produktu celé Unie, zatímco Evropská komise navrhovala výdaje až na úrovni 1,21 procenta HDP (asi 994 mld. eur). Nejnovější návrh, který vypracovalo luxemburské předsednictvo, by však mohl být přijatelný pro všechny. Počítá se v něm s celkovými výdaji na úrovni 1,06 procenta HDP, což představuje sumu 871 miliard eur. Také Německo už naznačilo, že v zájmu dohody je ochotné přistoupit na kompromis.

Jestliže Unie bude mít nižší příjmy, je samozřejmé, že na něčem musí také ušetřit. A šetřit by se podle uvedeného návrhu mělo i na společné zemědělské politice, třebaže výdaje na ni až do roku 2013 byly dohodnuté už v roce 2002. V porovnání s návrhem EK by sice mělo jít „jen“ o 23miliardové škrty (ze 400 na 377 mld. eur), ale i tak to může být vážná překážka při schvalování nového finančního rámce. Francouzský ministr zemědělství totiž před časem jednoznačně vyhlásil, že jeho země nebude souhlasit se snižováním agrárních podpor.

Změny lze očekávat i pokud jde o podpory vyplácené ze zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Konečný návrh pravidel pro hospodaření s těmito prostředky by měli ministři zemědělství schválit 21. června. Do současné doby se přitom už podařilo změnit některé návrhy EK, které by „poškodily“ i slovenské zemědělce. Jde především o stanovení ,,velikostního limitu“, který by oprávnil zemědělské podniky žádat o podporu z výše uvedeného fondu. Komise navrhovala, aby tak mohly učinit jen malé podniky s nejvíce 50 zaměstnanci a s ročním obratem do 10 milionů eur. Nakonec však prošel návrh na zvýšení tohoto limitu na 250 zaměstnanců a roční obrat do výše 50 mil. eur. Do tohoto rámce by se už měly „umístit“ i velké podniky.

Podle návrhu EK mělo dojít také ke změně definice znevýhodněných oblastí (LFA). Ta je už totiž více než 30 let stará a absolutně nevyhovuje současným sociálně-ekonomickým kritériím. Podle ní je například celé Luxembursko považované za znevýhodněnou oblast. Agrární ministři se však nakonec dohodli, že nejdříve je třeba vypracovat odborné studie a ke změně definice LFA by mělo dojít až od roku 2008. Zpochybňované přitom nejsou podpory zemědělcům v horských oblastech, ale v takzvaných přechodně znevýhodněných oblastech ve středních polohách. Nová pravidla by měla být proto podle EK založena především na agronomických hlediskách, jako jsou kvalita půdy, svahovitost či klimatické podmínky.