Co je to Schengenská dohoda a jaký má význam pro občany?

Nevelká obec v Lucembursku propůjčila své jméno iniciativě, která má v současnosti obrovský význam pro většinu obyvatel EU a dokonce některých dalších států Evropy. Základem se stala mezivládní spolupráce části členských zemí Společenství, jež právě v Schengenu podepsaly 14.6.1985 dohodu o postupném uvolnění hranic a odstranění hraničních kontrol.

Jednalo se o pět zemí: Francii, Belgii, Nizozemí, Lucembursko a SRN. Sama dohoda je stručným dokumentem, který stanovil jen základní rámec a teprve 19. června 1990 byla přijata Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě. Úmluva již definovala podrobná pravidla pro uvolnění hranic a fungování systému, který ovšem začal beze zbytku fungovat až 26.3.1995.

Výrazným mezníkem ve vývoji schengenského systému je rok 1997, kdy byla přijata Amsterodamská smlouva (platná od května 1999). Smlouva zahrnula schengenské acquis do právního řádu EU/ES. Pouze Velká Británie a Irsko si zde vyjednalytrvalou výjimku a zůstaly mimo "Schengen".

Schengenský prostor postupně obsáhl následující země: Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, SRN, Itálie, Portugalsko, Řecko, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Finsko a také Norsko a Island (jako přidružené státy - jsou členy Nordicképasové unie).

Podstatou je odstranění policejních kontrol na vnitřních hranicích území a volný přeshraniční pohyb. Jako hlavní nástroj byla vytvořena informační databáze SIS (Schengen Information System), která uchovává např.záznamy o pohřešovaných osobách a odcizených vozidlech či předmětech.

Zastaralá původní databáze SIS I však nedovolila rozšířit Schengenský systém na nové členské státy a bylo rozhodnuto vybudovat zcela novou. SIS II má zvýšit kapacitu a možnosti systému a její zprovoznění se očekává až v roce 2007.

Přestože ČR je tedy od data vstupu do EU účastníkem Schengenského protokolu (spadá do základní legislativy EU), nemůže prozatím využívat všech výhod. Na našich hranicích s ostatními členy EU proto ještě po určitou dobu budou probíhat systematické policejní kontroly fyzických osob (cestovních dokladů).

Ze snah o harmonizaci vízové politiky EU vzešlo zavedení tzv. schengenského víza. Toto vízum, vydané jedním členským státem, umožňuje občanovi třetí země vstup na území ostatních členských států. Avšak ČR a další nové státy EU ještě nemohou vydávat plnohodnotné schengenské vízum a vystavují vízum pouze pro svá území. Pro cestování po ostatních (starých) zemích "Schengenu" musí občan třetího státu, který pobývá v ČR, nadále vyřizovat schengenské vízum - buď pro konkrétní zemi pobytu, či pro více států (žádá v zemi vstupu na Schengenské území).

Seznam souvisejících článků

Co je to Schengenský prostorCestování, občanství, hranice, cla (odpovědi ze sekce Ptejte se na nejčastější dotazy)

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info