Zemědělci Vysočiny loni na bramborách tratili, obavy mají i letos

Zemědělci Vysočiny po loňské nadúrodě na bramborách tratili. V propadu skončila i sadba, proto letos množitelské plochy v zemi klesly asi o desetinu. "Další takový rok by byl poslední pro pěstování a množení brambor v celé České republice," řekl dnes člen krajské zemědělské komise Václav Vacek na setkání zemědělců v Jihlavě. Podle některých odborníků může pěstitelům sadby pomoci vývoz, pokud zvednou kvalitu hlíz. Na Vysočině se produkuje třetina brambor v zemi. Převažují pozdní konzumní a průmyslové odrůdy.

Kraj má také dobré přírodní podmínky pro množení sadby. Její pěstování je pracnější, farmáři za ni ale proti konzumním bramborám dostávají nejméně dvojnásobek. Pro loňskou produkci obtížně hledali odbyt, proto část prodali jako konzum. Přebývající sadbu také mnohé farmy nasázely, aby ji nemusely vyhodit. V nižších polohách pak rané brambory zaplnily místo po neprodejné zelenině. Proto se letos pěstují na více než 40.000 hektarech, podobně jako loni. Naopak množitelské plochy brambor klesly asi o 500 hektarů na necelých 4500 hektarů, což je asi pětina stavu z roku 1990. Celkově se rozloha polí s bramborami ve stejném období snížila více než dvaapůlkrát. Podle zástupců havlíčkobrodského Výzkumného ústavu bramborářského bude zahraniční sadba pro české zemědělce vždycky dražší, proto ji budou nakupovat doma. Plochy brambor ale dlouhodobě klesají. Objem tuzemské sadby proto může stoupat, jen pokud se část podaří vyvést na východ a jih Evropy. Pěstitelé však budou muset zvýšit kvalitu. Česká sadba je sice zdravá, ale méně kvalitně tříděná a hlízy jsou často mechanicky poškozeny. V nižších polohách republiky již začala sklizeň raných brambor. Na polích pod textilií a se závlahou se sklízí nad 20 tun z hektaru, což je podle farmářů solidní výnos. Kvůli starým zásobám brambor a dovozu hlavně z Německa se cena drží podstatně níž než loni. Za kilogram farmáři dostávají nejvýš pět korun.