POSTAVENÍ A PROBLÉMY PĚSTOVÁNÍ JARNÍHO JEČMENE V ČESKÉM OBILNÁŘSTVÍ

Postavení a problémy pěstování jarního ječmene včeském obilnářství

Spring barley in Czech cereals production and the problems in husbendry

Jiří PETR

Česká zemědělská univerzita v Praze

Souhrn: Včlánku je uvedena analýza postavení jarního ječmene vČechách a na Moravě ve 20. století a příčiny kolísání ploch, výnosů a sladovnické kvality od roku 1989.

Klíčová slova: jarní ječmen, osevní plochy, výnosy, sladovnická kvalita , problémy vpěstování

Key words: spring barley, production, yield, malting quality

Úvod

Jarní ječmen je vČechách a na Moravě obilninou svelkou pěstitelskou a šlechtitelskou tradicí Již v 19. století určoval hanácký a staročeský ječmen jakostní standard pro sladovny a pivovary nejen vRakousku-Uhersku ale i vostatní Evropě. Hanácké odrůdy byly výchozím zdrojem pro tvorbu nových odrůd sladovnického ječmene ve většině zemí. Přínos významných šlechtitelů ječmenů do poloviny minulého století je všeobecně znám a oceňován. Po druhé světové válce však je třeba vzpomenout odrůdy Valtický a zněho vzniklý mutant Diamant, vyšlechtěný doc. Josefem Boumou. Tato odrůda dala základ 60 domácím a 113 zahraničním odrůdám, mezi které patří tak významná odrůda jako byl Trumpf. Ktomu nutno připojit i vysokou kulturu pěstování ječmene vČechách a na Moravě, které bylo prestižní záležitostí rolníků a agronomů již od poloviny 19.století.

Materiál a metody

Analyzovali jsme osevní plochy a výnosy jarního ječmene vČechách a na Moravě . Příčiny výkyvů osevu a produkce. Dále též postavení vcelkové rostlinné produkci, zejména situaci vmožných předplodinách, vúrovni organického hnojení , vodrůdové skladbě , v intenzitě pěstování, hnojení a ochraně rostlin a nárocích na jakost sladovnické ječmene.

Výsledky a diskuse

Postavení jarního ječmene vnašem obilnářství mělo do roku 1990 poměrně stabilní a příznivé podmínky, kromě období dvou světových válek. Ječmen byl hlavní jařinou převážně pěstovanou vúrodných oblastech, kde byla ideální předplodina, hnojem hnojená cukrovka (se sklizní chrástu). Osevní plochy na počátku 20.století představovaly vobdobí 1900-1905 přes 600 tisíc hektarů. Vdalších deseti letech poklesly průměrně na 540 tisíc ha a po I. světové válce již pod 450 tisíc ha. Po celé období První republiky tj. 1919-1938 byla osevní plocha jarního ječmene okolo 350 tisíc hektarů svýnosem mírně pod 2 tuny na 1 ha.

Po II. světové válce sice vprvních letech osev klesl pod 300 tisíc ha ale záhy se až do roku 1968 pohyboval okolo 350 tisíc ha ( 357,4 tis.). Vroce 1969 se osevní plocha téměř zdvojnásobila a vzrostla na 655,2 tisíc, a na této vysoké úrovni zůstala až do roku 1983, kdy poklesla opět na 436 tisíc ha, a pokles osevu pokračoval na 350 tisíc.To ovšem souvisí spoměrně rychlým rozšířením ozimého ječmene, který byl velmi výnosný a vtehdejších zimách dobře přezimoval. Vroce 1992 stoupl osev jarního ječmene o 100 tisíc ha a vroce 1998 opět klesl pod 400 tisíc ha , což je plocha, která neumožňuje sjistotou získat dostatek kvalitního sladovnického ječmene pro domácí zpracovaní a na vývoz.V některých letech byl vlivem nepříznivého počasí podíl kvalitního ječmene zcelkové sklizně sotva 20 %. Tuto skutečnost umocňuje, jak je z tabulky 1 patrné, významný pokles výnosů jarního ječmene. Rozdíl mezi průměrným výnosem vletech 1989 a 1991 a výnosem vletech 1992-2003 je přes 1 tunu, což by ročně znamenalo asi 90 kg. Vpředcházejícím třicetiletém období se naopak výnos postupně zvyšoval ročně až o 70 kg. Příčiny poklesu osevních ploch jsou zcela zřejmé zcenového přehledu, kdy při poklesu nákupní ceny pod 3000 Kč a při odbytových potížích se pěstitelé raději orientovali na potravinářkou pšenici než na jarní ječmen. Snížení výnosů má však širší příčiny. Především jde o výraznou změnu struktury plodin a tím i předplodin pro ječmen, (hlavně ztrátu znamenité předplodiny organicky hnojené cukrovky),pokles stavu skotu a tím produkce stájových hnojiv, úbytek jetelovin vosevním sledu, náhlý pokles všech intenzifikačních vstupů, tj. dávek průmyslových hnojiv a aplikace pesticidů, vprvní polovině 90.let i zhoršení způsobů přípravy půdy, která se vposledních letech obměnou strojového parku zlepšuje. Ječmen se sice může pěstovat smenšími vstupy a jednodušší technologií, ale málokdo si uvědomuje, jak obtížné je vzhledem k náročným nákupním kriteriím dosáhnout výběrové jakosti, a tím i dobrého zpeněžení. Přehled jakostních ukazatelů zrůzných způsobů pěstování uvádí tabulka 2.

Podstatnému rozšíření ploch nenapomohla příliš ani snaha odběratelů podpůrným programem pomoci pěstitelům. Jde o smluvní vztah sdodáním osiva požadované odrůdy, případně agrochemikálií, se závazkem dodržovat doporučenou agrotechniku. To je dobrá cesta kprodukci kvalitního certifikovaného sladovnického ječmene. Takový trend je úspěšně ověřen i vzahraničí a může přinést dobré výsledky. Ovšem stále bude hrát roli rentabilita pěstování , tedy nákupní cena. Vtomto směru zklamal Svaz pěstitelů sladovnického ječmene ČMS, který převzal prostředky po Systému pěstování sladovnického ječmene ZZN.

Problémy dosažení požadované jakosti sladovnického ječmene

Jak jsme již výše uvedli, kvalita sladovnického ječmene představuje velký soubor znaků a vlastností. Ale téměř každý znak a vlastnost jsou ovlivněny agroekologickými podmínkami zejména počasím a to mnohem více než vlastnostmi odrůd.Na obsahu bílkovin se podílí odrůda 12 % a pěstitelské podmínky 72 %, na obsahu extraktu se podílí odrůda 30 % a pěstitelské podmínky 54 %. Proto má dosažení dobré jakosti sladovnického ječmene největší míru rizika, která se bohužel nezohledňuje vnákupní ceně.

První možností kdosažení větší jistoty kvalitního ječmene je správná volba stanoviště rajonizace do vhodných klimatických a půdních podmínek včetně průběhu počasí. Ovšem pohled na rajonizaci musí být daleko širší. Musí brát vúvahu aktuální strukturu plodin resp. možných předplodin, dále půdní podmínky sohledem na vodní režim a procesy mineralizace, ale i pohled fytopatologický např. sohledem na možný výskyt zahnědlých špiček a patogenů produkujících mykotoxiny.

Pro objasnění nároků jarního ječmene na půdu jsme sledovali vletech 1988-1998 korelace z 10 vybraných stanic ÚKZÚZ mezi hodnotou produkčního potenciálu půd a výnosem obilnin. Produkční potenciál půd patří mezi základní výsledky mapování půd.Je to hodnocení stanovištní úrodnosti .

U jarního ječmene jsme zjistili korelační koeficient 0,74 , u ozimého ječmen jen 0,55 , což znamená,že jarní ječmen je daleko náročnější ( o něco méně než pšenice 0,79 ) na úrodnost půdy, než ozimý ječmen, který není tak náročný, má širší možnost pěstování i vméně úrodných podmínkách. Těmto údajům odpovídá typická řepařská oblast a nejlepší části obilnářské oblasti sprodukčním potenciálem půdy nad 60 bodů. Výše jsme uvedli rozhodující vliv počasí. Vtabulce 2 přinášíme modelový průběh počasí pro oblasti snejlepším výnosem a jakostí sladovnického ječmene.

Tabulka 1: Přehled osevních ploch, sklizně a výnosu ozimého a jarního ječmene vletech 1989 2003

Pramen ČSU

Ceny představují měsíční hodnoty (bez DHP) vrozmezí VII.měsíc až VI. měsíc vmarketinkovém roce 1993/1994 2002/2003

Tabulka 2: Jakostní ukazatele sladovnického ječmene zzekologického a intenzivního pěstování

Tabulka 3: Dlouhodobý průběh teplot a srážek zvýznamných oblastí pěstování sladovnického ječmene

Globální změny klimatu přinášejí do našeho přechodného podnebí častější výkyvy počasí, což se projevuje nejen na výnosu, ale zejména na kvalitě sladovnického ječmene. Vliv počasí na obsah N-látek a extraktu je obecně znám a lze jej dokonce podle matematických modelů předvídat pro jednotlivé oblasti. Tak lze již před sklizní poznat, ve které oblasti bude dobrý sladovnický ječmen. Známe též silný vliv počasí na výskyt tzv. zahnědlých špiček obilek ječmene. Prokázali jsme rozhodující vliv četnosti srážek 30 40 dní po vymetání a vliv vyšší vzdušné vlhkosti 15 40 dní před sklizní na vyšší výskyt zahnědlých špiček. Omezení výskytu umožňují některé moderní fungicidy. Počasí také ovlivňuje výskyt tzv. zelených zrn. Nástup nízkých teplot začátkem června (okolo 6 10 °C) způsobí dodatečné odnožování a tyto pozdní odnože nedozrají a jsou zdrojem zelených zrn. Ovšem po vyschnutí jsou to zuny (lehké obilky bez endospermu), které se jedním čistěním zcela odstraní. Nezdá se nám nutné, aby toto kriterium bylo v nákupních ukazatelích vnitřní jakosti sladovnického ječmene a znehodnocovalo cenu jinak kvalitního ječmene, kdy je možné je lehce odstranit.

Největším problémy pro výnos a jakost sladovnického ječmene přinesly změny struktury plodin a tím i předplodin. Pří úbytku osevních ploch cukrovky, zůstala cukrovka se zaorávaným chrástem. Mezi hlavní předplodiny pak vstoupila ozimá pšenice se zaorávanou slámou, která vedle sníženého výnosu přinesla i snížení kvality . Po ní se zvyšuje obsah N-látek o 0,5 1,5 % a snižuje obsah extraktu o 1-3 % . Kromě toho je zde větší nebezpečí výskytu patogenů stoxickými důsledky vkvalitě sladu. Podobně to bývá i po kukuřici se zaoranými posklizňovými zbytky a můžeme to očekávat i u nově vystupujících předplodin, jako je, např. ozimá řepka. Je naléhavé vtéto situaci nalézt vhodné formy eliminačních opatřeních .

Rozsah výzkumu výživy a hnojení jarního ječmene přinesl mnoho poznatků, které by bylo třeba zformulovat do prakticky využitelných doporučení odpovídajících právě nastalým změnám ve struktuře rostlinné výroby, předplodinám, možnostem organického hnojení .

Ochrana rostlin zůstává jistě hlavním prvkem intenzivního pěstování ječmene. Nelze však problém regulace škodlivých činitelů vidět jen vmožnosti zvýšené aplikace pesticidů. Musí být chápán vkomplexním pojetí integrovaného pěstování a tím i ochrany, kdy vystupuje do popředí úloha odrůdy, předplodiny, přípravy půdy, soustavy hnojení ( harmonického poměru živin a soustavy hnojení dusíkem) a vneposlední řadě té organizace a vedení porostů.

Do této oblasti spadá i použití regulátorů růstu. Výzkumy u jarního ječmene byly u nás utlumeny odmítáním ječmene a sladu, kde byl použit Retacel (chlorcholinchlorid) . Dnešní hlavní zpracovatelské podniky již použití regulátorů připouštějí, ale nelze to považovat za trvalý souhlas, protože to odporuje obecným trendům vchemizaci zemědělství. U ječmene je využíván též regulátor na bázi ethephonu, kde je třeba velké přesnosti vdobě aplikace, aby nebylo ovlivněno posklizňové dozrávání Zkouší se též trinexapac.. Půjde spíše o možnost využití vmimořádných situacích stavu porostu, nebo využití nových látek např. nativní povahy.

Postavení ječmene vnašem obilnářství není dáno jen významem sladovnického ječmene, ale má širší význam . Musíme uvážit, že třičtvrtiny ječmene se zkrmuje a nemáme adekvátní jakostní ukazatele či doporučenou pěstitelskou technologii. Rychle roste též poptávka po ječmeni kpotravinářským účelům, jeho význam pro zdravou lidskou výživu je nesporný. Vneposlední řadě je zde užitkový směr průmyslového ječmene využívaného kprodukce lihovin, škrobu, detergentů, kosmetických přípravků a farmak. Svoji šířkou možného využití patří ječmen knejvýznamnějším obilninám i pro budoucnost. Zaslouží si proto větší pozornost i vostatních užitkových směrech pěstování.

Závěr

Problémy do kterých se pěstování sladovnického ječmene dostalo, jsou způsobeny změnami ve struktuře našeho zemědělství a rostlinné výroby zvláště. Kritický je snížený tok organické hmoty do půdy,nedostatek vhodných předplodin, nevyvážený poměr živin a, snížené pH půdy. Řešení by mělo být komplexní,tj. nejen růstem dávek hnojiv a rozsahem aplikace pesticidů. Lze očekávat, že vedle deklarace odrůdy bude třeba uvádět i použité agrochemikálie. Komplexní přístup je též významný pro dosažení jakostních ukazatelů. Větší agronomické umění spočívá v integrovaném pěstování. sladovnického ječmene.

Použitá literatura

Petr, J. ed.: Wheather and yield. Elsevier Amsterdam 1991

Petr, J.: Co přinesla odrůda Diamant českému a evropskému ječmenářství. Ječmenářská ročenka 2003,136-145

Petr, J., Lipavský, J., Hradecká, D.: Production Process in Old and Mopdern Spring Barley Varieties. Die Bodenkulture 53,(1):19-27

Petr, J., Škeřík, J., Psota. V., Langer. I.:Quality of malting barley grown under different cultivation systems. monatsschrift fur Brauwissenschaft 2000(5/6:90-94

Petr, J., Škeřík, J., Psota. V., Langer. I.:Sprin barley vyrieties yield and quality in ecological agriculture. Scientia agric.Bobemica 33,2002.(1):1-9

Adresa autora