VLIV UTUŽENÍ PŮDY NA SLEDOVANÉ VÝNOSOVÉ UKAZATELE PŠENICE OZIMÉ A JEČMENE JARNÍHO

VLIV UTUŽENÍ PŮDY NA SLEDOVANÉ VÝNOSOVÉ UKAZATELE PŠENICE OZIMÉ A JEČMENE JARNÍHO

The impact of soil strengthen on monitored yield elements of winter wheat and spring barley

Radovan Chaloupský1), Josef Šnobl1), Jindřich Křivánek1), Radek Vavera2)

1) Katedra rostlinné výroby AF ČZU v Praze2) Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně

Summary: In 2003 year the relation between various soil strengthen and yield element formation of winter wheat and spring barley was enumerated. Experiment was established on stands (which measured 80 x 80 m in spring barley) and 80x160 m (in a case of winter wheat) on which penetrometry (soil resistance) was evaluated as harvest consumptions too. They were followed by individual harwest analyse: detection of number ears per sg. m. number of grains in ear and TKW (1000 grain weight). From thiese parameters yield of grain per ha was enumerated. Negative impact of soil strengthen on yield elements especially in a case of spring barley, in depth 0-12 cm was found.

Key words: spring barley, winter wheat, soil strengthen ,variability, yiled elements

Souhrn: V roce 2003 byl hodnocen vztah mezi rozdílným stupněm utužení půdy a úrovní výnosových prvků pšenice ozimé a ječmene jarního. Základem bylo souřadnicové rozdělení pozemků na jednotlivá stanoviště o rozměru 80 x 80 m (ječmen jarní) a 80x160 m (pšenice ozimá), na kterých bylo prováděno penetrometrické měření odporu půdy, sklizňové odběry, následně provedeny posklizňové rozbory: počet klasů na jednotku plochy, počet obilek (zrn) v klasu a HTS (hmotnost 1000 semen). Zjištěné hodnoty byly využity k stanovení výnosu zrna na jednotku plochy. Zjištěn negativní vliv utužení půdy na sledované výnosové ukazatele zejména u ječmene jarního v hloubce 0-12 cm .

Klíčová slova: ječmen jarní, pšenice ozimá, utužení půdy, variabilita, výnosové ukazatele, výnos

Úvod

Na tvorbě výnosu polních plodin se podílí řada faktorů: 1. půdní fyzikálně chemické vlastnosti půdy, zásoba živin, 2. biologické fyziologické procesy v rostlinách (využití půdních živin rostlinou, tvorba nadzemní biomasy, využití slunečního záření rostlinou) - vše závisí na vývinu a tvorbě výnosových ukazatelů (počet rostlin na jednotku plochy, počet plodných stébel na jednotku plochy, počet klasů na jednotku plochy, počet zrn v 1 klasu a hmotnost tisíce semen). 3. Ostatní (vliv klimatu, aktuálního stavu počasí, reliéf terénu). Výše uvedené faktory se podílejí na celkové tvorbě výnosu. Pozornost byla věnována fyzikální vlastnosti půdy stavu utužení půdy na jednotlivých stanovištích sledovaných pozemků, neboť míře utužení je v moderní agrotechnice věnována zvýšená pozornost a snahou zemědělských subjektů je míru utužení snižovat. Problematikou utužení půdy se v poslední letech zabývala řada autorů (viz Použitá literatura), a to též i v souvislosti s minimalizačními technologiemi zakládání porostů. Jak bylo zjištěno byly zaznamenány i rozdílné výsledky.

Materiál a metody

Řešitelský kolektiv katedry disponoval výpočetními systémy splňující podmínky i pro provoz aplikací GIS popř. DTP včetně softwarového vybavení, digitálním přístrojem typu D-70 pro měření utužení půdy. K dispozici byl navigační přístroj GPS fy Garmin distribuovaný fy Picodas s. r. o., který byl využíván pro vyhledávání stanovišť na sledovaných pozemcích. Pro orientační posouzení vlhkosti půdy byl použit vlhkoměr Vq 10. Pro měření byly využity pozemky farmy, jejichž majitel vlastní a provozuje navigační systém GPS, DGPS, strojové vybavení pro diferencované aplikace hnojiv, dále sklizňovou technikou umožňují zaznamenávat údaje při sklizni v jednotlivých částech sledovaných pozemků.

K řešení úkolů byly využity pozemky farmy pana Ing. Františka Martina v obci Třebovle, okres Kolín. Farma se nachází v řepařské výrobní oblasti, výměra orné půdy 650 ha, nadmořská výška dosahuje hodnot 300 350 m.n.m., dlouhodobý průměr srážek je 570 mm, průměrná roční teplota dosahuje hodnoty 7,9 °C. Převládající půdní typ - hnědozem. Obsah humusu v půdě se pohybuje v rozmezí 1,5 2,0 %, hloubka ornice je 25 - 30 cm a hladina podzemní vody se nachází ve 150 cm.

Metodický postup:

Sledování byla prováděna v roce 2003.

Pšenice ozimá - pozemek „U Chotouně“, výměra 69 ha, stanoviště Třebovle, odrůda Sulamit, celkem sledováno 112 stanovišť o rozměru 80x160 m.

Ječmen jarní pozemek „Vinice“, výměra 30 ha, stanoviště Klučov, odrůda, Akcent, celkem sledováno 41 stanovišť o rozměru 80 x 80 m.

1) Souřadnicově rozdělení pokusných pozemků na jednotlivé části:

Pozemek souřadnicově rozdělen na jednotlivé části o velikosti 80x80 m a 80x160 m, následně zanesen do paměti elektronického GPS navigačního přístroje fy Garmin, který dále sloužil k vyhledávaní jednotlivých stanovišť při sledování a odběrech vzorků.

2) Sběr dat získaných při pozemním sledování:

Na sledovaných pozemcích u vybraných plodin byly zjišťovány následující údaje:

o zjišťování zhutnění půdy (penetrometrické měření pomocí přístroje D70). Bylo prováděno 10 měření na 1 dílčím stanovišti. Měření bylo provedeno během jednoho dne.

o Orientační kontrola vlhkosti půdy.

o Sklizeň (po čtyřech opakování na dílčím stanovišti) odběry rostlin.

o Posklizňové rozbory: Zjišťovány počty klasů, počet zrn v 1 klasu, HTS (hmotnost tisíce semen), hmotnost obilek (zrn) na jednotku plochy. Veškeré zjištěné hodnoty byly použity k stanovení výnosu sledovaných plodin na jednotlivých částech sledovaných pozemků.

o Statistické vyhodnocení: Vypočteny základní statistické charakteristiky. Zjišťovány míry vlivu utužení půdy na sledované výnosové ukazatele a výnos pšenice ozimé a ječmene jarního. Pro statistické vyhodnocení použit sw STATISTICA 6.1 společnosti StatSoft Inc.

Výsledky a diskuse

Sledované hodnoty utužení půdy a výsledky posklizňových rozborů byly vzájemně vyhodnoceny metodou korelační analýzy. Byla sledována těsnost vztahů, vliv utužení půdy na jednotlivé výnosové ukazatele a celkovou úroveň výnosů. Na základě provedené korelační analýzy je možno odvodit:

o Variabilitu utužení půdy mezi jednotlivými stanovišti v rámci sledovaného pozemku.

o Variabilitu výnosových ukazatelů mezi jednotlivými stanovišti v rámci sledovaného pozemku.

o Vliv utužení půdy na parametry porostu (sledované výnosové ukazatele) a výši výnosu. U výnosových ukazatelů bylo stanoveno jejich pořadí důležitosti. Je možné podat ucelený přehled o stavu utužení půdy na pozemku i spolehlivě zjistit stanoviště s nadměrným utužením a v případě nutnosti učinit opatření (zpracovaní půdy, organizace přejezdu polní techniky po pozemku při setí, ošetřování během vegetace a sklizni).

o Orientační kontrolou vlhkosti půdy nebyly zjištěny průkazné rozdíly mezi jednotlivými částmi pozemků. Průměrná hodnota půdní objemové vlhkosti v půdním profilu od povrchu do 12 cm činila 18 %. Tato hodnota byla jednoznačně nejčastěji se opakující v rámci sledovaných pozemků.

Vyhodnocené údaje jsou shromážděny v následujících tabulkách č. 1 6. Kompletní souhrn naměřených dat a dílčí výsledky řešení jsou k dispozici u autorů příspěvků.

Tabulka 1: Pšenice ozimá, utužení půdy, výsledky posklizňového rozboru a výnos základní statistické ukazatele.

Tabulka 2: Vliv utužení půdy na výnosové ukazatele pšenice ozimé (korelační analýza).

Na základě hodnot uvedených v tabulce č. 2 byl u pšenice ozimé statisticky neprůkazný vliv utužení půdy na výnosové ukazatele a výnos. Vzhledem k rozsahu měření a množství zpracovaných dat lze spatřit negativní vliv utužení půdy ve sledovaném profilu ornice tj. 0-12 cm a 12-24 cm na počet klasu na jednotku plochy (hodnota korelačního koeficientu (r) se pohybuje v rozmezí od 0,26 do 0,34. Z tabulky je dále patrný větší vliv utužení půdy v hloubce 0-12 cm (svrchní vrstva ornice). Určitý, ale statisticky neprůkazný negativní vliv utužení půdy v hloubce 0-12 cm byl zjištěn pro celkový výnos obilek (zrn) pšenice ozimé na jednotku plochy korelační koeficient (r) 0,29.

Na utváření celkového výnosu pšenice ozimé se statisticky průkazně projevil kladně vliv počtů klasů na jednotce plochy. Ze sledovaných znaků se na celkovém utváření výnosu pšenice ozimé nejvíce projevil počet zrn v 1 klasu. HTS (hmotnost tisíce semen) neměla v našem sledování statisticky průkazný vliv.

U ječmene jarního na sledovaném pozemku byl zjištěn negativní vliv utužení půdy na výnosové ukazatele a výnos, avšak větší negativní závislost utužení půdy byla v hloubce 0 12 cm (vrchní vrstva ornice) u všech sledovaných výnosových ukazatelů (koeficient korelace (r) od 0,30 do 0,32) a celkovém výnosu (korelační koeficient (r) 0,45). Ovšem i tyto hodnoty jsou statisticky neprůkazné, ale vzhledem k rozsahu měření a působení dalších vlivů, lze i tyto hodnoty z praktického hlediska považovat za limitující. Utužení půdy v střední vrstvě ornice (12 24 cm) nemělo vliv na výnosové ukazatele a výnos.

Na utváření celkového výnosu ječmene jarního se nejvíce statisticky průkazně projevil kladně vliv počtů klasů na jednotce plochy, též HTS (hmotnost tisíce semen).

Tabulka 3: Vliv sledovaných výnosových ukazatelů na výnos pšenice ozimé (korelační analýza).

Tabulka 4: Ječmen jarní, utužení půdy, výsledky posklizňového rozboru a výnos základní statistické ukazatele.

Tabulka 5: Vliv utužení půdy na výnosové ukazatele ječmene jarního (korelační analýza).

Tabulka 6: Vliv sledovaných výnosových ukazatelů na výnos ječmene jarního (korelační analýza).

Závěr

Sledování bylo prováděno u 2 plodin pšenice ozimé a ječmene jarního ve stejných půdních a klimatických podmínkách. Zpracování půdy před setím bylo provedeno klasickou technologií (s orbou). K výraznému snižování výnosu dochází až při nadměrném zhutnění půdy. Avšak citlivější k půdnímu utužení jsou obilniny seté na jaře (ječmen jarní), kde byl zaznamenán pokles výnosu i při nepatrně zvýšených hodnotách zhutnění půdy. U obilnin celkově je rozhodující průměrná hodnota zjištěna v svrchní části ornice.

Bylo zjištěno, že negativní dopad utužení půdy se výrazněji projevil u jarního ječmene než u pšenice ozimé. Z tohoto pohledu musíme při jarní přípravě půdy zvolit šetrný způsob předseťové přípravy půdy a setí, aby utužení půdy bylo co nejnižší. Výběrem optimální pěstební technologie a techniky pro konkrétní půdní a klimatické podmínky můžeme zhutnění půdy snižovat.

Použitá literatura

Badalíková, B., Kňákal, Z.: Zhodnocení různých způsobů zakládání porostu řepky ozimé z pohledu fyzikálních vlastností. Sborník Systém výroby řepky, 2001.

Badalíková, B., In: Hrubý, J.: Slovak No-till club na jižní Moravě, Zemědělec, č. 52, 2003., 2003, s.12.

Kavka, M.: Možnosti využití systému precizního zemědělství v podmínkách ČR. Sborník referátů 8. konference Zamyšlení nad rostlinou výrobou, KRV ČZU v Praze, 1998.

Lhotská, L.: In: Hrubý, J.: Slovak No-till club na jižní Moravě, Zemědělec, č. 52, 2003., 2003, s.12.

Lhotský, J.: Opatření proti zhutnění půdy. Úroda 1/1999. Strategie s. r. o. Praha 1999.

Šařec, O.: Vliv mechanizačních prostředků na zhutnění půd. In: Vědecký sborník z konference s mezinárodní účastí, ČZU v Praze, 1998.

Šařec, O.: Vliv mechanizace na zhutňování půd a měření zhutnění půdy. In: sborník referátů Mezinárodní konference MZLU Brno, Brno, 1999.

Adresa autora