VLIV RŮZNÝCH ZPŮSOBŮ ZPRACOVÁNÍ PŮDY A HOSPODAŘENÍ S POSKLIZŇOVÝMI ZBYTKY NA VÝNOS A KVALITU ZRNA JARNÍHO JEČMENE

Vliv různých způsobů zpracování půdy a hospodaření s posklizňovými zbytky na výnos a kvalitu zrna jarního ječmene

Effects of different soil tillage and post-harvest residue management practices on grain yield and quality in spring barley

Petr Míša1), Blanka Procházková2)

1)Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, 2)Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Summary: The effects of different soil tillage and post-harvest residue management on grain yield and quality in spring barley were investigated in small-plot field experiments in the maize (Žabčice location) and sugar-beet production regions. The preceding crops were sugar beet, winter wheat and grain maize. The results of the experiments suggest a possibility of applying minimum soil tillage practices to spring barley in the maize and sugar-beet production regions after sugar beet and cereals. Such practices used after maize appear to be risky. The treatment of post-harvest residues after preceding crops, to speed up their decomposition, becomes an important part of spring barley stand establishment.

Key words: spring barley, stand establishment, minimum soil tillage, post-harvest residue treatment

Souhrn: V maloparcelkových polních pokusech v kukuřičné (lokalita Žabčice) a řepařské výrobní oblasti byl sledován vliv různého zpracování půdy a hospodaření s posklizňovými zbytky na výnos a kvalitu zrna jarního ječmene. Předplodinami byly cukrovka, ozimá pšenice a kukuřice na zrno. Výsledky pokusů ukazují na možnosti používání minimalizačních technologií zpracování půdy k jarnímu ječmeni v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti po cukrovce a po obilninách, jejich používání po kukuřici se jeví jako rizikové. Významnou součástí zakládání porostů jarního ječmene se stává ošetření posklizňových zbytků po předplodinách za účelem urychlení jejich rozkladu.

Klíčová slova: jarní ječmen, zakládání porostů, minimalizace, ošetření posklizňových zbytků

Úvod

Systém zpracování půdy a zakládání porostů je důležitou složkou pěstování obilnin. Ovlivňuje základní prvky struktury porostu, tj. budoucí podmínky pro tvorbu výnosu a jeho kvality, struktura výnosu ovlivňuje efektivnost využívání produkčních faktorů. U jarních obilnin jsou možnosti kompenzace špatného založení porostu dalšími agrotechnickými zásahy velmi omezené, proto je správné založení porostu základem jejich úspěšného pěstování.

Vcelku panuje shoda v tom, že uplatnění minimalizačních technologií k hustě setým obilinám je vhodné na úrodných půdách kukuřičné, řepařské i obilnářské výrobní oblasti. Většina pokusů v minulosti ovšem nezahrnovala problematiku velkého množství posklizňových zbytků (téměř vše se z pole sklízelo jako vedlejší produkt).

Materiál a metody

Pro sledování vlivu různého zpracování půdy a hospodaření s posklizňovými zbytky na výnos a kvalitu jarního ječmene pěstovaného po kukuřici na zrno a cukrovce byl založen maloparcelkový polní pokus na lokalitě Žabčice (fluvizem glejová, kukuřičná výrobní oblast). Pro hodnocení vlivu různého zpracování půdy a hospodaření se slámou na výnos a kvalitu jarního ječmene pěstovaného po ozimé pšenici bylo využito dlouhodobého pokusu vedeného v Troubsku u Brna (černozem, řepařská výrobní oblast).

Polní pokus v Žabčicích byl založen metodou dlouhých dílců ve čtyřech opakováních. Do pokusu byla zařazena odrůda Kompakt, u všech variant byl použit výsevek 4,5 MKS.ha-1. Půda na pokusném pozemku je jílovitohlinitá, zásoba přístupného fosforu, draslíku a hořčíku dobrá, půdní reakce je mírně kyselá.

Varianty pokusu Žabčice, předplodina cukrovka:

1. orba na 0,22 m

2. mělké zpracování půdy na 0,12 m

3. mělké zpracování půdy na 0,12 m, aplikace přípravku BETA-LIQ (1 t.ha-1) na řepný chrást.

Chrást je na všech variantách zapravován do půdy. Hnojení všech variant je jednotné: 60 kg.ha-1 N, 85 kg.ha-1 P2O5 a 125 kg.ha-1 K2O. Při stanovení dávek živin v minerálních hnojivech byly provedeny korekce na obsah živin v řepném chrástu a přípravku BETA-LIQ.

Varianty pokusu Žabčice, předplodina kukuřice na zrno:

1. orba na 0,22 m

2. mělké zpracování půdy na 0,12 m

3. mělké zpracování půdy na 0,12 m, aplikace přípravku BETA-LIQ (2 t.ha-1) na kukuřičnou slámu.

Hnojení všech variant je jednotné: 60 kg.ha-1 N, 85 kg.ha-1 P2O5 a 120 kg.ha-1 K2O. Při stanovení dávek živin v minerálních hnojivech byly provedeny korekce na obsah živin v přípravku BETA-LIQ.

Stacionární maloparcelkový polní je pokus založen v řepařské výrobní oblasti na pozemku Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku (n. v. 270 m) metodou dlouhých dílců ve čtyřech opakováních. Od roku 1997 zde probíhá v rámci šestihonného osevního postupu (hrách, ozimá pšenice, jarní ječmen, ozimá řepka, ozimá pšenice, ozimá pšenice) sledování vlivu různého zpracování půdy a hospodaření se slámou na výnosy pěstovaných plodin a na změny půdního prostředí. Hodnocení vlivu pokusných faktorů na výnosy a kvalitu jarního ječmene je prováděno od roku 2002. Do pokusu byla zařazena odrůda jarního ječmene Kompakt, výsevek u všech variant činí 4,5 MKS.ha-1.

Varianty zpracování půdy a hospodaření se slámou:

1. Zapravení rozdrcené slámy do půdy kypřičem do 0,12 0,15 m , orba na 0,22 m, setí secí kombinací.

2. Zapravení rozdrcené slámy do půdy kypřičem do 0,12 0,15 m, setí secí kombinací.

3. Zapravení rozdrcené slámy do půdy kypřičem do 0,12 0,15 m, setí secím exaktorem.

4. Sklizeň slámy, zpracování půdy kypřičem na hloubku 0,12 0,15 m, setí secí kombinací.

5. Pálení slámy, zpracování půdy kypřičem na hloubku 0,12 0,15 m, setí secí kombinací.

6. Aplikace přípravku BETA-LIQ (1,5 t.ha-1) na rozdrcenou slámu a zapravení do půdy kypřičem do 0,12 - 0,15 m, setí secí kombinací

Výsledky a diskuse

V tabulkách jsou uvedeny výsledky získané z výše uvedených pokusů v letech 2002 a 2003.

Po cukrovce bylo v obou letech dosaženo nejvyššího výnosu na variantě 3, tj. mělké zpracování půdy (12 cm) při předchozí aplikaci přípravku BETA-LIQ na řepný chrást. Rozdíl oproti variantě 2 (mělké zpracování bez ošetření chrástu) byl vždy větší než 0,5 t.ha-1. Zapravení chrástu orbou (22 cm) bylo variantou nejméně vyrovnanou. Zatímco v roce 2002 zde byl výnos zrna nejnižší, v roce 2003 byl srovnatelný s variantou 3.

Po kukuřici naráží uplatnění minimalizace na několik problémových aspektů utužení půdy po sklizni za nepříznivých vlhkostních podmínek, obtížně rozložitelné posklizňové zbytky a jejich množství. Zatím nelepší variantou se po této předplodině jeví orba. V roce 2002 se plně potvrdily naše předpoklady a bylo zde dosaženo nejvyššího výnosu. V roce 2003 byl celkový výnos zrna po orbě sice nejnižší (nejvyšší byl při mělkém zpracování půdy a aplikaci BETA-LIQu), díky vysokému podílu zrna nad 2,5 mm však byl výnos předního zrna i v tomto roce nejvyšší ze všech zkoušených variant. Při nezvykle hlubokém promrznutí půdy přes zimu a obnově půdní struktury se v roce 2003 zřejmě neprojevilo zhoršení fyzikálního stavu půdy, suché a teplé počasí ve vegetačním období naopak nahrávalo technologiím šetřícím půdní vláhu (nižší vododržnost půdy při hlubším zpracování půdy a snížení spotřeby vody na rozklad posklizňových zbytků při aplikaci přípravku BETA-LIQ). S ohledem na velikost rozdílů v jednotlivých letech se jeví použití minimalizačních technologií po této předplodině jako rizikové. Ukazuje se, že není vhodné jejich zařazení bez ošetření posklizňových zbytků. Pokud dojde k utužení půdy při sklizni, je lépe i po kukuřici na siláž připravit pro jarní ječmen pozemek na podzim orbou.

Po pšenici ozimé (lokalita Troubsko u Brna) bylo dosaženo vyšších výnosů na variantách zahrnujících úklid nebo ošetření slámy (relace mezi variantami byly v obou sledovaných ročnících téměř stejné, proto uvádíme v tabulce pouze průměrné hodnoty). Mělké zapravení neošetřené slámy i zapravení slámy orbou se projevilo snížením výnosu (nejnižší výnos v obou sledovaných letech byl dosažen po orbě).

Vliv různé hloubky zpracování půdy a ošetření posklizňových zbytků na obsah N-látek v zrně jarního ječmene se zatím nejeví jako průkazný. V roce 2002 byl zaznamenán nižší obsah bílkovin v zrně na variantách s mělkým zpracováním půdy, v roce 2003 se však tato tendence neprojevila. Po cukrovce a kukuřici byl po aplikaci BETA-LIQu v obou letech zaznamenán nižší obsah N-látek v zrně proti srovnatelným variantám bez ošetření posklizňových zbytků, po pšenici byl na variantě 6 obsah bílkovin naopak nejvyšší. Příčinou tohoto rozdílu mohou být změny půdního prostředí v důsledku dlouhodobé pravidelné aplikace přípravku BETA-LIQv rámci osevního postupu (od roku 1996, pokusy po kukuřici a cukrovce byly založeny v roce 2001/2002).

Tab. 1: Vliv hloubky podzimního zpracování půdy a ošetření posklizňových zbytků na výnos a kvalitu zrna jarního ječmene (lokalita Žabčice, předplodina cukrovka, odrůda Kompakt)

Tab. 2: Vliv hloubky podzimního zpracování půdy a ošetření posklizňových zbytků na výnos a kvalitu zrna jarního ječmene (lokalita Žabčice, předplodina kukuřice na zrno, odrůda Kompakt)

Tab. 3: Vliv hloubky podzimního zpracování půdy a ošetření posklizňových zbytků na výnos a kvalitu zrna jarního ječmene (lokalita Troubsko u Brna, předplodina oz. pšenice, odrůda Kompakt, průměr z let 2002 2003)

Závěr

Výsledky sledování ukazují na možnosti používání minimalizačních technologií zpracování půdy k jarnímu ječmeni v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti jak po cukrovce, tak po obilninách. Jejich významnou součástí se ovšem stává ošetření posklizňových zbytků za účelem urychlení jejich rozkladu.

Adresa autora

Uvedené výsledky byly získány při řešení projektu NAZV č. QE1105