Spotřeba průmyslových hnojiv vzrostla, za vyspělou EU zaostává

Spotřeba průmyslových hnojiv loni vzrostla zhruba na 99 kilogramů čistých živin na hektar zemědělské půdy proti předloňským zhruba 80 kilogramům, vyplývá z údajů ministerstva zemědělství. "Spotřeba je ale stále zhruba poloviční proti vyspělým zemím EU, kde je to 200 i více kilogramů na hektar," řekl ČTK Pavel Kovář z odboru komunikace MZe. Hnojení má pozitivní vliv na objem produkce. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby je růst spotřeby průmyslových hnojiv pozitivní, rozdíl proti evropské patnáctce je ale stále propastný.

V Nizozemsku nebo Dánsku je spotřeba kolem 260 kilogramů na hektar, uvedl. Jedním z důvodů loňského nárůstu může být podle něj to, že zemědělci měli vyšší dotace, a měli tedy na hnojení prostředky. "Nelze také trvale hospodařit tak, že se pole ochuzují. Když se minimálně hnojí řadu let, klesá úrodnost," dodal. Na loňském zvýšení se podílela nejvíce spotřeba dusíkatých hnojiv, naopak aplikace vápenatých hmot nadále klesá. Podle dostupné statistiky ale zemědělci používají průmyslová hnojiva v méně než polovičním množství proti roku 1989. Projevuje se rovněž pokles stavů dobytka, a tedy menší produkce chlévské mrvy. Nedostatek je pak třeba nahradit hnojivem minerálním, uzavřel Veleba.