Farmáři Vysočiny omezili pěstování obilí a brambor; přibylo máku

Zemědělci na Vysočině budou letos sklízet obilí i brambory z menší rozlohy než loni. Z polí ubyl i len, řepka nebo kmín. Naopak díky dobrému odbytu v zahraničí skoro o polovinu rozšířili výměru máku. Podle jihlavské pobočky Českého statistického úřadu se rozloha zemědělské půdy na Vysočině meziročně snížila o 2,5 procenta na necelých 374.000 hektarů. Průměrný pokles v zemi činil pouze 0,7 procenta. "Z hlediska zemědělců je to negativní vývoj. Ale pokud nemají odbyt pro své výrobky, je jim půda k ničemu," řekl ČTK ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal.

Z loňské sklizně obtížně prodávali většinu rozhodujících plodin. Farmářům by mohlo pomoci jejich zpracování pro nepotravinářské účely, třeba obilí na bioetanol do paliv, ale k tomu zatím chybí podpora státu. Z orné půdy v kraji meziročně ubyla více než dvě procenta. Zemědělci nyní obdělávají asi 292.000 hektarů. Z nich zabírají 54 procent obiloviny. Jejich plocha proti loňsku klesla skoro o čtyři procenta; výměra žita a ovsa se snížila až o pětinu. Podle Coufala to je důsledek malého odbytu po loňské vysoké sklizni obilovin. Některým farmám se méně kvalitní produkci ještě nepodařilo prodat, i když se již chystají na nové žně.

Na Vysočině je méně i brambor, ačkoliv v zemi zůstala stejná rozloha jako loni. Více raných odrůd nasázeli farmáři v Polabí nebo na jižní Moravě, protože na nich dříve vydělávali. V letošní sklizni ale kvůli levnému dovozu cena klesla skoro o polovinu. Naopak na Vysočině, kde se kvůli chladnějšímu podnebí pěstují pozdnější odrůdy, byly brambory ztrátové již loni. Proto farmáři osázeli jen 11.300 hektarů, meziročně o 580 hektarů méně. Kraj má přesto asi čtvrtinu jejich výměry v republice.

O pětinu na 1700 hektarů zemědělci omezili i přadný len, protože zpracovatelé mají potíže s odbytem vlákna. Naopak olejný len skoro ztrojnásobili na 670 hektarů. O více než čtyři procenta klesla výměra řepky. Letos se pěstuje na 31.000 hektarech. Plodina se na stejných polích nemůže pěstovat dva roky po sobě. "Na Vysočině jsme jeli na velké procento orné půdy, ale to se nedá každý rok opakovat," vysvětlil Coufal.

Vysočinští farmáři letos naopak asi o polovinu zvedli produkci máku. Oseli jím 5150 hektarů. "Nemůže to dělat každý. Je to plodina, která vyžaduje speciální pěstování a technologie, nicméně je zajištěn odbyt," podotkl Coufal. O český mák má zájem Polsko i jiné evropské země.