Rolníci letos prvně zaseli na 270 ha geneticky upravenou kukuřici

Domácí zemědělci mohli letos poprvé zasít na svá pole geneticky upravenou plodinu, Bt kukuřici odolnou vůči škůdci zavíječi. Této možnosti využili na 270 hektarech půdy. Podle Hugo Roldána z ministerstva zemědělství jde o nepatrnou plochu z celkové výměry orné půdy. "Existuje předpoklad, že příští rok by se plocha mohla o něco rozšířit," dodal. Zatím podle MZe geneticky upravenou kuřici zkusilo několik pěstitelů, největší plochy jsou na jižní Moravě, některé také ve středních Čechách. Zemědělci přitom musejí plnit předepsaná pravidla, především dodržovat izolační vzdálenosti mezi dvěma poli, na kterých se pěstuje kukuřice v rámci rozdílných pěstitelských systémů - konvenčně, s geneticky modifikovanými plodinami či v režimu ekologického zemědělství.

Příslušné odrůdy Bt kukuřice schválila EU na konci loňského roku. "Vidím v tom šanci. Mělo by se to podporovat, ale je také třeba důsledné kontroly," řekl k pěstování geneticky upravených plodin prezident Agrární komory Jan Veleba. Se zástupci ministerstva zemědělství dnes jednala poradkyně americké ministryně zahraničí Condoleezzy Riceové pro využití biotechnologií v zemědělství Madelyn Spirnaková. "Šlo o informativní schůzku," řekl ČTK Roldán. Poradkyně navštívila ČR v rámci cesty po zemích střední a východní Evropy. Jejím cílem je mapovat postoj nových členských států EU ke geneticky modifikovaným organismům (GMO) a jejich využití. Spirnaková se zajímala o legislativu a postoje veřejnosti i státní správy. "Konstatovala, že česká veřejnost má pragmatičtější postoj, než obyvatelé někdejší EU 15," uvedl Roldán.

V Česku je v současnosti povoleno několik GMO pro různé účely využití. Nejvíce početnou skupinou jsou organismy pro laboratorní použití na určitém pracovišti, které musí žádat o oprávnění ministerstvo životního prostředí. Dále je schváleno několik organismů pro účely polních pokusů na určeném pozemku při zajištění přísných kontrol. Nejpřísněji regulovanou skupinou jsou GMO určené pro uvádění do oběhu, tedy pro komerční pěstování. Pro použití v potravinách a krmivech je povolena geneticky modifikovaná sója. Ta se však v České republice nesmí pěstovat, dováží se jako surovina nebo ve formě polotovarů a výrobků z dalších zemí. Jedinou plodinou povolenou k pěstování v ČR je v současnosti Bt kukuřice. Nesouhlas s možností její produkce v tuzemsku vyjadřovala organizace Greenpeace, která soudí, že zákaz pěstování GM plodin je jediná cesta, jak ochránit pěstitele před ekonomickými ztrátami z genetického znečištění.

Celková plocha geneticky modifikovaných plodin ve světě loni meziročně vzrostla o pětinu na 81 milionů hektarů. Téměř 8,25 milionu farmářů ze 17 zemí se loni podílelo na biotechnologické výrobě. Většina produkce, zhruba 59 procent, byla soustředěna ve Spojených státech. Mezi další přední producenty patří Argentina, Brazílie, Kanada a Čína. Nejvíce je zastoupená sója odolná vůči určitým herbicidům. Představuje 60 procent celkové světové produkce. Mezi další patří Bt kukuřice a modifikovaný bavlník a řepka olejná.