Na obaly potravin se třetina Čechů vůbec nedívá

Nejčastěji lidé vyhledávají informace o minimální trvanlivosti výrobku. O nutriční hodnotu se zajímá jen polovina, údaje o konzervačních látkách sleduje zanedbatelný počet lidí. Přitom porozumět složení výrobku a řídit se podle něj je dobrou cestou, jak pečovat o zdraví.

Na obaly potravin se třetina Čechů vůbec nedívá

Dokázali byste popsat, jaké údaje bývají nejčastěji uvedeny na obalech potravin? A pokud ano, řídíte se podle nich při nákupu? Průzkum, který inicioval vědecký výbor pro potraviny, ukázal, že celá třetina Čechů se o informacích na obalech vůbec nezajímá. Tedy ani o datum minimální trvanlivosti. Zcela tedy spoléhají na to, že potravina je čerstvá. Při nakupování se řídí spíše tím, který výrobek jim padne do oka jako první.Dvě třetiny Čechů si na obalu potravin přečtou alespoň něco. Nejčastěji údaje o datu spotřeby (v 97,3 procenta případů). Zatímco ženy spíše řeší složení výrobku, muži zkoumají údaje o výrobci či dovozci. Složení výrobku, zvláště pak nutriční hodnotě, věnuje pozornost méně než polovina dotázaných. Není překvapením, že jsou to převážně ženy, koho to zajímá. Informace například o konzervačních látkách či váze výrobku sleduje zanedbatelný počet lidí.

Nejvíce se o údaje na obalech zajímají obyvatelé jižních Čech a severní a jižní Moravy. Naopak nejméně čtou obaly lidé v severních a západních Čechách, uvádí výsledky průzkumu."Lidé by měli ve vlastním zájmu věnovat podstatně více pozornosti složení potravin, a to nejen nutričním hodnotám, ale i údajům o přídatných látkách, o obohacení vitamíny či minerálními látkami," říká Jiří Ruprich ze Státního zdravotního ústavu v Brně a předseda Vědeckého výboru pro potraviny. Orientovat se v informacích o výrobcích a podle toho potraviny vybírat, je určitě dobrou cestou, jak se starat o zdraví. Na co se při nákupu potravin zaměřit? Podle Jiřího Rupricha například na údaje o množství výrobku, datum minimální trvanlivosti, údaje o nutriční hodně, o způsob uchování (viz tabulku).

Povinné údaje na obalech

Jaké údaje se na obalech potraviny musí uvádět a jaké naopak nikoli, určuje zákon. Označení na potravinách musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné a nezakryté. Jaké povinné informace musí být na obalu uvedeny, ukazuje tabulka. K povinným údajům patří například i upozornění, pokud potravina obsahuje složku, která je pro někoho ze zdravotního hlediska riziková a nelze její obsah v potravině předpokládat. Například potraviny obsahující aspartam musí mít na obalu napsáno "obsahuje zdroj fenylalaninu". Potraviny, které jsou geneticky modifikované nebo obsahují takovouto složku, musí být také jasně označeny.Složky jsou na obalu vyjmenovány a seřazeny sestupně podle jejich obsahu v době výroby potraviny. Údaje o složení potraviny se nemusí uvádět, pokud jsou správně uvedeny údaje o nutriční hodnotě.Pravidla označování údajů o výživových vlastnostech potraviny udává vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Informace o výživových hodnotách zahrnují hlavně údaje o energetické hodnotě, obsahu bílkovin, cukrů, tuků, nenasycených mastných kyselin, vlákniny, sodíku, vitamínů a minerálních látek. Označování může zahrnovat i látky jako škrob, polyoly, mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny, transmastné kyseliny a cholesterol.

Mladí lidé údaje nesledují

Tyto údaje jsou důležité například pro lidi s nemocemi srdce a cév, kteří si tak mohou kontrolovat množství cholesterolu, omezovat nasycené mastné kyseliny a dávat přednost polynenasyceným mastným kyselinám. Z průzkumu vyplynulo, že údaje na obalech potravin sledují převážně starší lidé. Nejméně se o ně zajímají mladí lidé, studenti.

Dalším údajem, který je v poslední době sledován, je obsah transmastných kyselin. Ty zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Označení "stopy" znamená u těchto kyselin množství pod jedno procento, a to je z nutričního hlediska nevýznamné. Uvádění tohoto údaje je však dobrovolné. Obsah vitamínů a minerálních látek se uvádí v miligramech na 100 gramů výrobku a zároveň v procentu doporučené denní dávky. Lze je uvádět jen v případě, že jejich obsah převyšuje hodnotu 15 procent doporučené denní dávky.

Podle Daniely Winklerové ze Státního zdravotního ústavu nesmějí být na obalech potravin uvedeny údaje, které by mohly uvádět v omyl. Výrobku nesmějí být například přisuzovány vlastnosti, které nemá. Třeba, že je potravina určena k prevenci, zmírnění nebo léčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům. Nesmí také vyvolávat dojem, že vykazuje zvláštní vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny.

"Čistě přírodní" vitamín C

Dalším nepřijatelným výrokem je, že původ potraviny je "domácí", "čerstvý", "živý", "čistý", "přírodní", "pravý" nebo "racionální", pokud to není uvedeno ve zvláštních předpisech. "Příkladem zneužití výroku "přírodní" jsou některé doplňky stravy. Obsahuje-li jejich výrobek například vitamín C, bývá většinou uměle vyroben. Čistě přírodního vitamínu C bývá obvykle v takovém produktu z finančních důvodů nepatrné množství," vysvětluje Daniela Winklerová.

Na obalech nesmí být ani to, že je potravina vyrobena podle náboženských či rituálních předpisů, pokud to není doloženo náboženskými autoritami. Na obale nesmějí být ani údaje, jejichž pravost nelze dokázat, například o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti při konzumaci dané potraviny.V Evropské unii se nyní zpřísňují předpisy pro texty na obalech potravin. Cílem je sjednotit legislativu jednotlivých zemí a vyloučit z oběhu potraviny klamavě značené. "Výroky typu: pomáhá proti stresu, zlepšuje paměť, oddaluje stárnutí nebudou napříště povoleny," dodává Daniela Winklerová.

Na co se zaměřit při nákupu potravin

Údaje, které musí obal ze zákona obsahovat, se liší u jednotlivých druhů potravin. Pokud nakupujete, měli byste se zaměřit hlavně na tyto informace:

obchodní firma výrobce nebo dovozce, země původu nebo vzniku

údaj o množství výrobku

datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti

složení z hlediska použitých surovin, potravních doplňků a přídatných a aromatických látek

údaje o nutriční (výživové) hodnotě potravin

údaj o určení potraviny pro zvláštní výživu

informace o tom, že byla potravina ošetřena ionizujícím zářením nebo je geneticky upravena

způsob přípravy

způsob uchování

Na obalu nesmí být uvedeny například údaje:

jejichž pravdivost nelze dokázat

které by mohly vyvolat pochybnosti o neškodnosti jiných podobných potravin nebo vyvolat u spotřebitele obavy z jejich použití

o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti nebo jeho rozsahu při konzumaci určité potraviny, které by mohly vést

k záměně běžných potravin s potravinami pro zvláštní výživu

Jaké druhy tuků je třeba rozlišovat

Nasycené mastné kyseliny (SAFA) - zvyšují hladinu cholesterolu. Ve stravě by se měly omezovat, měly by tvořit maximálně 10 procent celkové denní energie. Velké množství se nachází v másle nebo ve skryté formě v tučném mase, uzeninách, v tavených sýrech a ostatních tučných mléčných výrobcích. Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA) - na hladinu cholesterolu působí neutrálně, pro zdraví jsou však důležité. Pozitivně působí v případech, kdy nahradí ve stravě nasycené mastné kyseliny.Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) - pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi i riziko vzniku krevních sraženin. Jsou důležité v prevenci nemocí srdce a cév. Do této skupiny patří i esenciální mastné kyseliny, které si tělo samo neumí vyrobit, proto je nutné přijímat je v potravě. Omega-3 mastné kyseliny jsou v listové zelenině, některých rostlinných olejích (řepkový, lněný) a ve vybraných rostlinných tucích. Dobrým zdrojem jsou i tučné ryby. Měly by tvořit jedno až dvě procenta denního příjmu energie.

Omega-6 polynenasycené mastné kyseliny jsou hlavně v semenných olejích (slunečnicovém, kukuřičném a sójovém) a výrobcích z těchto olejů. Ve stravě by měly tvořit pět až osm procent denního příjmu energie.Transmastné kyseliny (TFA) - zvyšují hladiny cholesterolu v krvi. Vznikaly při starších technologických postupech výroby, kterými se ztužovaly rostlinné oleje. V menším množství jsou přítomny i v mléčném tuku. Nejmodernější výroba rostlinných tuků jejich vzniku brání. Jejich množství ve stravě se doporučuje limitovat do jednoho procenta denního příjmu energie.

Označení množství energetické hodnoty ve 100 g/jedna porce

Označení na obale Definice

Bez kalorií Méně než 5 kilokalorií

Nízkokalorické 40 kilokalorií nebo méně

Nízký nebo omezený Výrobek, který má alespoň o 25 procent obsah cukru nebo tuku méně kalorií nebo jiných složek ve srovnání s jiným výrobkem (bez snížení obsahu či plnokalorickým)

Light Výrobek, který má v porovnání s jiným výrobkem, většinou stejného typu s plným počtem kalorií, o jednu třetinu méně kalorií nebo o 50 procent méně tuku

Nízký podíl tuku Potravina, která má tři a méně gramů tuku

Bez tuku Výrobky s méně než 0,5 g tuku

Bez cukru Potravina s podílem cukru nižším než 0,5 g