Agris.cz - agrární portál

Pivovarští bednáři v Plzni po padesáti letech opět vyrábějí sudy

3. 8. 2005 | Mladá fronta Dnes

„V roce 1957 jsem byl u toho, když jsme tady v pivovaru dělali poslední nový sud. No vidíte, stačilo čtyřicet osm let a je to tu znovu,“ prohlásil včera s úsměvem hlavní bednář plzeňského pivovaru Ladislav Bešťák.Po téměř padesáti letech plzeňský pivovar opět obnovil vlastní výrobu dřevěných sudů. Po dlouholeté odmlce bednáři v Prazdroji stavějí zcela nový sud, ve kterém bude zrát plzeňské. A následovat mají další. Nové velké bečky vlastní výroby nahradí vysloužilé sudy, které slouží v Plzeňském Prazdroji ke kontrolní výrobě piva tradiční metodou.

„Je třeba mít srovnání, zda je naše pivo, dělané nejmodernějším způsobem, stejné jako to, které vařili naši dědové a které třeba leželo v dřevěných sudech. A protože některé původní nádoby jsou starší sta let, je třeba pořídit nové,“ vysvětluje sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.Parta bednářů Prazdroje - poslední této profese ve střední Evropě -čítá nyní deset členů. Někteří ještě pamatují doby slávy tohoto řemesla. Příběh nového sudu začal před deseti lety. Právě tehdy se k zemi skácely duby v lese u Zbiroha na Rokycansku, jejichž dřevo si nakonec plzeňští bednáři vybrali ke stavbě nádoby. „Jen materiál ke stavbě jednoho sudu přijde na padesát tisíc korun, plus samozřejmě další doplňky, třeba obruče, které si upravujeme na míru sami. A pak už jen práce,“ říká hlavní bednář Plzeňského Prazdroje. Samotná výroba sudu trvá plzeňským řemeslníkům asi tři týdny. „Nejdůležitější je trpělivost, nic se nesmí uspěchat, aby se dřevo nepoškodilo,“ říká Ladislav Bešťák. Ten už dnes ví, že obnovená tradice jedním sudem neskončí. „Ročně bychom rádi postavili tak tři další,“ říká Bešťák.

Prazdroj se obnovením výroby ležáckých sudů vrací ke kdysi slavné tradici. Ještě v osmdesátých letech minulého století využíval na pět a půl tisíce těchto ležáckých nádob. Teď má pivovar ve sklepích pět desítek sudů. V dubových nádobách nyní - v éře moderní výroby v kovových tancích - zraje už jen zlomek celkové produkce.

Pro budoucnost dnes už téměř zapomenutého řemesla je třeba, aby Plzeňský Prazdroj našel nové lidi, kteří převezmou zkušenosti svých kolegů.„Naše řemeslo se už nikde nevyučuje, takže si musíme pomoci sami - prostě přeškolíme nějakého šikovného truhláře,“ dává recept na výchovu bednáře první muž plzeňské bednářské party.


Zdroj: Mladá fronta Dnes, 3. 8. 2005





© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.

Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 14.12.2025 23:55