Walmark rozšíří v Třinci výrobu léků

Třinecká společnost Walmark, která právě slaví patnáct let od svého vzniku, letos výrazně rozšíří výrobu i své exportní zázemí. „Za 400 milionů korun chceme rozšířit náš výrobní závod v Třinci. A v Českém Těšíně budujeme logistické centrum, schopné zásobovat celou Evropu,“ říká generální ředitel Tomáš Macura. Prostředky na expanzi má Walmark z prodeje celé své divize zabývající se výrobou džusů a limonád. Zaměřila se výhradně na farmacii.

Firma, kterou tři bratři Walachovi - dva matematici a ekonom - rozjížděli před lety v garáži rodinného domku, začínala obchodováním. Od té doby vyrostla ve farmaceutickou skupinu s třímiliardovým obratem a nadnárodní působností - má šest zahraničních poboček, vyváží do dvou desítek zemí, zaměstnává na devět stovek lidí.

Dodnes rodinný podnik je lídrem na trhu s vitaminy v Česku, na Slovensku a v Rumunsku, v dalších středo- a východoevropských zemích se drží na čelných místech.

* Jak se Walmark vůbec dostal právě k výrobě vitaminů?

Majitelé se inspirovali v zahraničí, zejména v USA, kde jsou spotřebitelské zvyklosti úplně jiné než u nás. A poučili se i v Polsku, kde se doplňky stravy uchytily už počátkem 90. let. Nejvíc těchto preparátů se dodnes prodá v USA a v Austrálii, západní Evropa je ve vývoji asi deset let za Amerikou, střední a východní Evropa zaostává za západní asi o dalších pět let.

* Kolik peněz se dnes u nás v téhle branži točí?

Počátkem devadesátých let byl tuzemský trh s těmito preparáty v plenkách, odhaduji, že se jich tu prodalo tak za 250-300 milionů korun ročně. Loni se velikost tohoto trhu u nás už blížila čtyřem miliardám a prodej pořád roste zhruba o patnáct procent ročně. Přitom je spotřeba doplňků u nás asi třetinová ve srovnání se Spojenými státy a i tam pořád roste asi o deset procent ročně. Prostor pro růst je tu opravdu veliký.

* „Zásluhu“ na tom mají taky farmaceutické firmy, které vynakládají obrovské prostředky na to, aby lidi přesvědčily, že díky jejich preparátům budou zdravější. Je to fér?

Když chce firma růst, musí mít především kvalitní produkt. A o něm je přirozeně potřeba dát spotřebiteli vědět. Reklama je pro nás důležitá, ale důležitější je přicházet v pravý čas s novinkami. Výrobce se musí přizpůsobovat tomu, jak se vyvíjejí spotřebitelské preference.

* Není to spíš tak, že spotřebitelské preference ovlivňuje právě masivní reklama? Že by lidé určité produkty vlastně nepostrádali, kdyby o nich denně neslyšeli v televizi?

Reklama lidem spíš pomáhá, aby si uvědomili svůj zdravotní problém. A taky že na jejich potíž něco je, co jim pomůže. Například problémy s prostatou: je spousta mužů, kteří je skutečně mají, jenom o tom dřív pořádně nevěděli nebo se báli o tom mluvit. A pak najednou přijde výrobce, který řekne, že má řešení.

* To je přesně ono. Pokud lidé mají zdravotní potíž, o které, jak říkáte -pořádně nevědí, tedy moc je netrápí, a najednou se v reklamě dovědí, že s nimi něco není v pořádku, tak reklama opravdu ty zdravotní problémy přiživuje...

Dá se to tak možná říct, ale já si to nemyslím. Ty zdravotní problémy objektivně existují. Vezměte křečové žíly u mužů, to dřív taky bylo tabu, o kterém se nemluvilo, dokud to neotevřeli výrobci farmaceutických preparátů. To ale přece neznamená, že oni ten problém vyrobili. Jsou statistiky, které dokazují, že ten problém tu léta byl, ale přehlížel se. Když se o podobných potížích nemluví, stává se, že když lidé mají opravdu závažné potíže, třeba zhoubný nádor, nezabývají se tím a k lékaři se dostanou pozdě.

* Spotřeba podobných preparátů hodně souvisí se životní úrovní. Vy sázíte hlavně na východoevropské trhy, kde lidé často na takový luxus jako vitaminy nemají. Proč?

Čím dál na východ od nás je potenciál růstu trhu větší. A svět je čím dál kosmopolitnější. Za dvacet let se podle mého nebude moc lišit jídelníček lidí v Kyjevě nebo v Kazachstánu od jídelníčku u nás.

* Dobře, za dvacet let. Ale jak se liší spotřebitelské zvyklosti na Balkáně, v Rumunsku nebo v postsovětských republikách od nás dneska?

Třeba rumunský trh si velmi chválíme. Jsme tam v prodeji vitaminů jedničkou, stálo nás to taky sedm let práce. Rumunsko je zemí velkých kontrastů, na jedné straně bohatá Bukurešť, na druhé hodně chudý venkov. Ale Rumunsko má také jeden z nejvyšších přírůstků HDP ročně a čeká na členství v Evropské unii. A zaznamenal jsem tu moment, který jinde neznám: lidí mají velikou radost, že se vracejí do Evropy, což se projevuje v oblékání, výživě i v příklonu ke zdravému životnímu stylu.

* Jak se podniká ve východní Evropě?

Tyto trhy mají svá specifika. Je tam velká diferenciace sociální a majetková, málo stabilní legislativa a někde nezanedbatelný podíl šedé ekonomiky. S tím je prostě potřeba počítat. Třeba na Ukrajině se musíte smířit s velkým podílem různých neoficiálních peněžních toků...

* Myslíte úplatky?

Tak. Máme s tím prostředím v tomhle směru určitý problém lidský, morální. Není to věc, kterou bychom běžně dělali kdekoliv. Naštěstí na Ukrajině je v tomhle směru znát určitý pozitivní vývoj.

* Tvrdíte, že do tří let se chcete stát ve střední a východní Evropě jedničkou na trhu. Budete pořád tyto země zásobovat z Třince, nebo uvažujete i o výrobě v zahraničí?

Zvažujeme zatím jen teoreticky možnost akvizice nějakého výrobního závodu v cizině. V celém výrobním spektru nám zatím pořád chybí kapacita na výrobu želatinových tobolek, takže máme dvě možnosti - buď si koupíme vlastní strojní vybavení do Třince, nebo zavedeného výrobce jinde.

* Loni jste vedle vitaminů začali vyrábět první klasický lék. V čem vidíte budoucnost - zůstanete spíš u vitaminů, nebo se stanete normálním výrobcem léčiv?

Tak v příštích třech až pěti letech u nás určitě bude dominovat výroba doplňků stravy. V ní chceme být jedničkou. Letos na podzim chceme rozšířit naše výrobní portfolio o další lék - bude to preparát proti bolesti a nachlazení.