Pěstitelé začnou sklízet chmel 20. srpna, výnosy budou průměrné

Pěstitelé chmele začnou sklízet letošní úrodu kolem 20. srpna, tedy zhruba ve stejném termínu jako loni. Kvalita rostlin je uspokojivá, výnosy by měly být meziročně srovnatelné, řekl dnes Jaroslav Hájek z žateckého družstva Chmelařství. Pěstitelé očekávají výnos zhruba tunu chmele z hektaru, loni to bylo 1,08 tuny. V letošním roce osázeli chmelem 5659 hektarů ploch, meziročně o 214 hektarů méně. "Důvodem poklesu osázených ploch je nedostatek peněz na obnovu chmelnic. Polovina z nich je starší 15 let, což je tři roky nad ideálním věkovým průměrem.

Výstavba jednoho hektaru nové chmelnice přijde v průměru na 500.000 korun, což je nad finanční možnosti drtivé většiny pěstitelů," uvedl Hájek. Vstupem do EU před rokem skončil národní program na obnovu chmelnic, který podle Svazu pěstitelů chmele přes některá svá úskalí pomáhal pěstitelům udržovat věkovou strukturu chmelnic na relativně stabilní úrovni. "Vzhledem k výrazně nižším výnosům u starých porostů a rostoucím nákladům na pěstování chmele bude plocha nevýkonných porostů omezována, což může vést k dalšímu rapidnímu snížení ploch chmele v horizontu pěti až deseti let," řekl ČTK už dříve tajemník svazu Zdeněk Rosa. Zemědělci si tradičně pozvou na pomoc při česání chmele brigádníky. Zájem mají už několik let zejména vysokoškoláci z Ostravska, Olomoucka a Brněnska. V menší míře jsou využíváni i cizinci, především Ukrajinci a Slováci. Letošní úrodu ovlivní u několika podniků či soukromých rolníků bouře s vichřicí, která se Ústeckým krajem přehnala v noci z 29. na 30. července. Na Žatecku padlo 83 hektarů chmelnic, na Úštěcku dalších osm hektarů. "Jednotlivé pěstitele čekají pochopitelně potíže, na celkových výnosech se to ovšem téměř neprojeví," doplnil Hájek. Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se loni na exportu podílelo 35 procenty.