Pozice ekologického zemědělství v České republice

Ekologické zemědělství je dnes v ČR stabilizovaný zemědělský systém, který je na úrovni produkce státem podporován a je dobrou alternativou vývoje zemědělství v ČR do budoucnosti. Počet ekologických farem se však v posledních letech zvyšuje pomalu, v roce 2004 jen o 3,26 % na 836. Stát, respektive Ministerstvo zemědělství ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR, budou muset přijít s novými impulsy, pokud chtějí dosáhnout cílů, jež jim ukládá Akční plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2010 (např. 10 % zemědělských ploch v systému EZ).

Na konci roku 2004 byla celková plocha zemědělské půdy v ekologickém systému 263 299 ha (6,16 % z celkové plochy zemědělské půdy v ČR). Ekologické orné půdy je však pouze 7,50 %, sadů a vinic 0,40 %, zatímco ploch s trvale travním porostem je 89.40 %.

Ve srovnání s průměrem Evropské unie je procento ploch v ekologickém zemědělství v České republice poměrně vysoké, produkčních ploch je ale minimum.

Celkem 836 farem bylo ke konci roku 2004 registrováno v systému ekologického zemědělství, což je jen o 26 více než na konci roku 2003. Průměrná velikost české ekofarmy je 315 ha, což je výrazně více než evropský průměr. Je to dáno především tím, že skoro 90 % farem obhospodařuje velké plochy luk a pastvin v podhorských oblastech.

Pro srovnání, v sousedním Rakousku je v systému EZ evidováno 19 056 farem, ve Švýcarsku 6 445 - obě země mají přitom méně příznivé podmínky pro zemědělství.

Podíl ekologické produkce na celkové zemědělské produkci se v ČR v různých komoditách pohybuje od 0,5 do 3,5 %.

Cenové prémie, které eko zemědělci dostávají za svoji produkci, se pohybují od 10 -15 procent za hovězí maso, 15 - 20 % za mléko, 40 a více procent za obilí, 60 % a více za brambory a až 200 % za některé druhy zeleniny.

Mezi hlavní produkční komodity patří obilí, zejména špalda a pohanka, byliny a koření, hovězí dobytek, mléko s velkým podílem kozího.

Ke konci roku 2004 bylo evidováno celkem 116 výrobců biopotravin a právě bio zpracovatelský průmysl, lépe řečeno jeho nedostatek, je vnímám jako největší překážka dalšího rozvoje ekologického zemědělství v ČR. Mezi hlavní zpracovatelské obory patří zpracování obilí, bylin, kravského i kozího mléka a hovězího masa.

Přesto, že české ekofarmy produkují poměrně hodně masa a mléka, nedostatečná zpracovatelská kapacita a absolutní nedostatek certifikovaných bio jatek způsobuje, že značná část produkce se prodá jako konvenční.

Český trh s biopotravinami

Český trh s biopotravinami vykázal již druhý rok po sobě razantní růst. Celkový maloobchodní obrat dosáhl podle nejnovějších údajů v roce 2004 270 milionů Kč, což představuje 0,12 procent z celkové spotřeby potravin. Znamená to, že každý Čech utratil v roce 2004 průměrně přibližně 27 Kč za biopotraviny, nejvíce v obchodních řetězcích: 65 %, ve specializovaných bioprodejnách a prodejnách zdravé výživy 25 %, v ostatních prodejnách potravin 2,5 % a přímo z ekofarem nebo jiným přímím marketingem se prodalo 7,5 % z celkového obratu. Pro srovnání, v bývalé EU 15 se průměrně utratilo v roce 2004 za biopotraviny přibližně 800 Kč na obyvatele.

Na trhu je stálý nedostatek bio vajec, některých druhů masa, především drůbežího, ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků - másla a sýrů. Zlepšila se situace u čerstvého bio pečiva: kromě pekárny Albio, která zásobuje vlastní pražské prodejny a některé prodejny v Brně, také supermarkety Carrefour a Interspar nyní nabízí denně pečivo své vlastni výroby. Navíc společnost Country Life v září otevírá bio pekárnu a má ambice rozvážet bio pečivo po celé republice.

Od vstupu do EU se výrazně zvýšil dovoz biopotravin. Je to dáno jednak odbouráním celních bariér, ale také tím, že padla nutnost re-certifikace biopotravin původu z EU. Ze zahraničí se dováží především zpracované biopotraviny, jako omáčky, pomazánky, nápoje, sladidla, oleje a tuky, ale také luštěniny, semena a ořechy. V poslední době se začalo ze zahraničí dovážet i čerstvé zboží, především ovoce a zelenina (Luční Údolí a Country Life).

Zahraniční bio výrobci mají o český trh velký zájem, na trh však vstupují i noví čeští podnikatelé, jsou uváděny nové bio výrobky, další supermarkety zařazují biopotraviny do svého portfolia (Interspar, Kaufland). Počet biopotravin z dovozu se od května 2004 více než ztrojnásobil, dnes je na trhu přibližně 2 000 produktů (1 400 zahraničních), téma ekologického zemědělství a biopotravin se stále častěji objevuje v médiích.

Hlavní překážkou dalšího růstu trhu je nedostatečná informovanost spotřebitelů o výhodách ekologického zemědělství a spotřeby biopotravin. Zásadní roli v dalším vývoji pravděpodobně sehrají obchodní řetězce - pokud začnou biopotraviny aktivně propagovat pod vlastními značkami a rozšíří sortiment, trh strmě poroste. První vlaštovkou je supermarket Billa, který nedávno začal ve svých prodejnách nabízet deset bio mléčných výrobků vlastní značky ja!Naturlich. Všechny produkty jsou dováženy z Rakouska, kde je Billa největším maloobchodníkem s biopotravinami a značka ja!Naturlich nejznámější značka na trhu. Podobný krok lze očekávat od společnosti Interspar, která v Rakousku prodává biopotraviny pod vlastní značkou NaturPur.

Pokud se podaří nastartovat některé programy v rámci Akčního plánu rozvoje ekologického zemědělství, především na spotřebitele mířenou informační a vzdělávací kampaň o EZ a biopotravinách, bude to mít velmi pozitivní efekt na růst trhu.

Tom Václavík, Green marketing