Obojživelníci vymírají

Rozmnožení obojživelníků chovaných v zajetí by zpomalilo katastrofální úbytek jejich stavů a vymírání, kterým je ohrožena třetina všech jejich druhů. S touto iniciativou chtějí biologové vystoupit na čtyřdenním setkání odborníků, které začne o tomto víkendu ve Washingtonu. Obojživelníci jsou zranitelnější skupinou než jiní živočichové, pokud jde o znečištění životního prostředí i změny klimatu - žijí ve vodě i na souši a jejich pórovitá kůže lépe absorbuje vodu i kyslík. Zmizení mnoha druhů má na svědomí také plísňová houba.

Z washingtonského setkání by měl vzejít akční plán, který zahrnuje i chov obojživelníků v zajetí. K tomu záměru dovedla vědce neutěšená zpráva z loňského roku, podle níž je vymřením ohrožena třetina všech druhů. Od roku 1980 zmizelo z povrchu zemského 122 z přibližně 5700 známých druhů obojživelníků, k nimž patří vedle žab a ropuch mimo jiné také mloci a čolci. "V mnoha případech kolonie chované v zajetí budou jedinou krátkodobou možností, jak předejít jejich vyhynutí," upozornil Claude Gascon, místopředseda nevládní organizace Conservation International, která jednání svolala. Na programu je 12 bodů týkajících se globálního plánu na záchranu obojživelníků.

Plán navrhuje také rozšíření chráněných oblastí, lepší hospodaření se sladkou vodou či výzkum houby, která tento živočišný druh ničí. Chov obojživelníků v zajetí - například v zoologických zahradách a v akváriích v Evropě a Spojených státech - kvůli záchraně zhruba 200 těch nejohroženějších druhů bude stát desítky milionů dolarů ročně. Na financování projektu by se mohly podílet vlády i mezinárodní agentury.

Nejvíce ohrožených druhů je v Latinské Americe – mezi nimi jsou pestrobarevné ropuchy Atelopus flavesgens. Ovšem ohrožení obojživelníci žijí na území od Spojených států až po Madagaskar. Podle Gacona prudký úbytek obojživelníků by mohl mít neblahé následky pro veškerý život na planetě, která se už teď potýká s ničením životního prostředí vinou lidské činnosti. Zatímco mezi obojživelníky je ohrožena třetina druhů, mezi ptáky má tuto vyhlídku 12 procent druhů a u savců jsou to 23 procenta.

Velkým problémem je zpomalit šíření plísňové houby chytridiomycosis, která napadá kůži dospělých obojživelníků. "Ta houba ničí druhy... Odstraňuje schopnost kůže (obojživelníků) absorbovat kyslík a prostě je udusí. Je to stejné jako když člověk polyká plísňovou houbu, která napadne jeho plíce," vysvětlil biolog. "Nevíme, jestli tu ta plíseň byla vždycky, ale stává se mnohem zhoubnější kvůli dalším nepříznivým okolnostem. Nebo na ně mohla přejít z jiné skupiny jako ptačí chřipka," poznamenal.

Obojživelníci obývají Zemi už od dob dinosaurů.