Farmáři Vysočiny přestavují stáje, aby vyhověli EU a šetřili lidi

Farmáři na Vysočině přestavují stáje, aby vyhověli požadavkům EU, které mají splnit během několika nejbližších let. Investice se týkají především kravínů. Moderní stavby za desítky milionů korun jsou ale také ekonomicky výhodnější a o dobytek se v nich stará méně zaměstnanců. Na Vysočině, kde se chová nejvíc skotu v zemi, stále ubývají lidé ochotní se o zvířata starat. Jak vyplynulo z ankety ČTK, podniky již najímají třeba Ukrajince nebo Armény. Na Vysočině se chová necelých 220.000 kusů skotu. Ze staveb, které posuzují úředníci z hlediska jejich vlivu na životní prostředí, tvoří střediska živočišné výroby velkou část od 90. let minulého století.

Nyní jich krajský odbor prověřuje šest, převážná část se týká chovu dojných krav. Mezi ně patří i záměr Ronovecké akciové společnosti ze Ždírce na Havlíčkobrodsku. Nová stáj pro 300 krav s moderní dojírnou nahradí zastaralé provozy a podnik díky ní také může zvýšit jejich počty. Podle ředitele Jaroslava Pátka tomu nahrávají vyšší ceny mléka a masa, než byli zemědělci zvyklí v posledních letech. Farma také může zkrmit přebývající obilí. K investici podle něj ale firmu vedly požadavky EU a snaha ušetřit pracovní síly. "Starší lidé odchází do důchodu, noví pracovníci se nehlásí. V živočišné výrobě už zaměstnáváme i pracovníky z Arménie," řekl. "Živočišná výroba podniky drží, je to pravidelný měsíční příjem," podotkl ředitel třebíčské agrární komory Karel Coufal.

Přes lepší odbytové podmínky ale větší růst počtu skotu neočekává. Zemědělci nemohou reagovat na trh tak rychle. Tele se narodí za devět měsíců, další dva roky trvá než vyroste. "U skotu jsou to dlouhodobé investice. Podnik se nemůže dívat na současný stav, ale musí mít dlouhodobý výhled," uzavřel. Velkou část požadavků unie na ustájení hospodářských zvířat, u skotu třeba na šířku stání nebo krmných žlabů, nebo na ukládání hnoje, by Česko mělo splnit do dvou, nejvýš čtyř let. Farmáři by jinak ztratili nárok na dotace EU. "Málokdo si uvědomuje, kolik je to stojí peněz," řekl ČTK předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský.

Příští rok má být proveden průzkum, který prověří připravenost podniků. Před pěti lety měly na dobré úrovni asi polovinu kravínů, ale jen asi 15 procent stájí pro mladý skot. "Zemědělci od počátku 90. let investovali hlavně do kravínů, protože u nás převažovalo vazné ustájení," podotkl Jirovský. Investice do moderních provozů, kde se krávy pohybují volně a dojí se v oddělených dojírnách, se vracejí v užitkovosti. Zatímco v roce 1990 byla v Česku průměrná dojivost 3900 litrů mléka, nyní již jedna dojnice ročně vyprodukuje přes 6000 litrů.