Miroslav Toman: Víc agrárních dotací teď Brusel nedá

Podle státního tajemníka MZe Miroslava Tomana nebude Brusel ochoten poskytnout ČR více agrárních dotací. Pokutu od EU za nadbytečné zásoby Toman odmítá. Dnes budou v Bruselu diskutovat agrární ministři evropské pětadvacítky o reformě trhu s cukrem. Ta zlevní cukr pro spotřebitele, ale postihne farmáře i cukrovary. Jako vždy v podobných případech bude hlavní postavou v české delegaci státní tajemník Miroslav Toman. Ten už před rozšířením Evropské unie vyjednával podmínky pro české farmáře.

Cukr ale není jediný problém, jemuž Toman musí čelit. Jednak Česku může hrozit více než miliardová pokuta za nadměrné zásoby potravin před vstupem do unie. A hlavně: domácí rolníci teď hlasitě volají po tom, aby vláda přiměla Brusel změnit podle nich nevýhodné podmínky členství v unii."Přitom rolníci po vstupu žádné výhrady neměli," připomíná Toman.

Dají se vůbec podmínky změnit?

Dodatečně revidovat podmínky vyjednané před rozšířením unie v Kodani je nemožné. Jsou vyústěním dlouhého procesu, jehož výsledkem byl kompromis pro všechny zúčastněné. Agrární komora ČR ale teď společně s kolegy ze Slovenska, Polska i Maďarska tvrdí, že produkční dotace jsou oproti farmářům patnáctky příliš nízké...

Princip postupného navyšování těchto plateb platí pro všechny nové členy. A navíc se přece dobře pamatujeme, že po Kodani všichni zástupci českých profesních organizací označili podmínky za optimální, za maximum možného. V současné době se jako člen unie už snažíme ovlivňovat celou její agrární politiku v náš prospěch. Dobře vypadá například možnost čerpat zdroje z nového fondu pro rozvoj venkova EAFRD, aktivní jsme i v cukerní reformě. Ke všem jednáním byla přitom Agrární komora vždy zvána.

Reforma trhu s cukrem sníží ceny, a podnikatelé za to mají dostat kompenzace. S jakými návrhy jedete do Bruselu?

Už se nám podařilo zažehnat původně velmi reálnou hrozbu, že v Česku výroba cukru výrazně klesne. Teď požadujeme, aby se kompenzace platily přímo pěstitelům cukrovky. Pokud by se totiž zahrnuly do obálky na podpory pro jakoukoliv zemědělskou půdu, producenti cukrovky na to doplatí.

Jak odpovíte Bruselu na signál, že by Česko muselo zaplatit pokutu asi 47 miliónů eur? Údajně si před vstupem do unie neoprávněně nahromadilo například zásoby konzervovaných citrusových výrobků, rýže nebo tabáku. Podobné pokuty hrozí i dalším zemím, například Maďarsku, a to až ve výši dvou set miliónů eur...

Zásadně to odmítáme. V předpisu vydaném ke dni skladování zásob je jasně řečeno, že si nové členské státy nadlimitní zásoby zpoplatní do vlastního rozpočtu. Kromě toho jsou výpočty Evropské komise nestandardní a neberou v úvahu změny spotřeby.

Zemědělství v unii je svázáno nejrůznějšími limity, ale mnohé staré členské země je velmi často porušují. Cítíte, že je komise přísnější na nové země?

Čím bude komise přísnější na nás, tím my budeme tvrdší v argumentaci. Osobně ale odhaduji, že diskuse o nadlimitních zásobách se může táhnout i několik let.

Má Česko výhrady i k tomu, že Brusel některé druhy podpor směruje spíše na malé farmy, které jsou dosud základem zemědělství západní Evropy - a tím ubírá možnost dotací velkým českým podnikům?

Samozřejmě nám to vadí. Malé farmy mají také Slovinsko a především Polsko. V Česku převládají velké podniky. Snažíme se proto omezit na nejmenší možnou míru princip reformní politiky unie, takzvanou degresivitu. Podle ní čím větší podnik, tím menší dotace má dostávat. To by ale zažehlo oheň mezi velkými a malými.

Celkem má české zemědělství příští rok pohltit asi 39 miliard korun na dotacích. Kolik z toho půjde z Bruselu?

Dohromady v přepočtu zhruba 18,5 miliardy korun. Přes 301 miliónů eur je určeno na takzvané přímé platby, asi 209 miliónů eur půjde z programu rozvoje venkova HRDP a kolem 108 miliónů eur z takzvaného Operačního plánu. Zdroje na spolufinancování rozvoje venkova máme zajištěné.