Zgarba hodlá zarazit kupčení s pozemky

Ministr zemědělství Petr Zgarba vytáhl do boje s nepravými restituenty, kteří ve velkém spekulují se zemědělskou půdou. Jde o jednotlivce, skupiny osob, ale i právnické osoby. Ti všichni skupují od oprávněných osob jejich restituční nároky a po Pozemkovém fondu ČR (PF) se poté žalobami domáhají vydání konkrétních pozemků, o něž mají zájem a na něž si takzvaně přímo ukážou.

Využívají přitom toho, že restituenti nebo osoby, které získaly restituční nároky, mají při uplatňování zákona o půdě (restituční zákon z roku 1992), ale i podle novějšího zákona o prodeji státní zemědělské půdy přednost před všemi ostatními uchazeči o volné státní pozemky. Největší zájem o tyto pozemky je v Praze, v Brně, v Krkonoších, poblíž dálnic či hraniční přechodů.

Kdo zažaluje fond, jde mimo pořadí?

S původními restitucemi, jakožto částečnou nápravou dřívějších majetkových křivd, už to má pramálo společného. Spíše jde o velice výnosný byznys v režii šikovných pražských advokátů. Rozdíl mezi cenou půdy získanou převodem od státu a cenou tržní může činit až několik tisíc korun za metr čtvereční. "Využiji všech zákonných prostředků, abych vydávání státní půdy spekulantům v rámci restitucí zamezil," řekl Právu Zgarba. K tomu, že se tento jev poslední dobou rozrostl do nemalých rozměrů, podle něj vedle mezer v zákonech přispěly i některé výroky soudů.

Možnost legálně předávat státní pozemky spekulantům, kteří jejich následným prodejem realizují často mnohonásobné zisky, odstartoval rozsudek Městského soudu v Praze z letošního 20. dubna. V návaznosti na tento verdikt prezidium Pozemkového fondu přijalo letos 7. června usnesení, v němž "v zájmu minimalizace škod a rizik z případných dalších prohraných soudních sporů" uložilo výkonnému výboru PF vydávat státní pozemky mimo veřejnou nabídku těm osobám, které se domáhají jejich převodu žalobou.

"Proti tomuto názoru většiny členů prezidia Pozemkového fondu jsem vystoupil, ale byl jsem přehlasován," uvedl ministr, který je z titulu své funkce předsedou prezidia PF. Nedlouho poté bylo Pozemkovým fondem vydáno podle takto upravených metodických pokynů okolo 600 hektarů půdy 24 právnickým a fyzickým osobám.

Nabyvatelem už za pár dnů

Jak se teprve nedávno po provedené kontrole ukázalo, mezi nabyvateli těchto pozemků jsou i osoby, které si restituční nárok koupily až těsně (jen několik dnů) před převedením pozemků do jejich vlastnictví. To pochopitelně může svádět k nejrůznějším úvahám a domněnkám. Vždyť pozemky, které byly vydány ve standardní ceně, mají zpravidla tržní hodnotu mnohonásobně vyšší. Rovněž informace o tom, jaký pozemek by bylo možné a vhodné takto získat, musí takovému "restituentovi" poskytnout někdo dobře znalý situace.

"Zneužívání restitučních náhrad -byť celý postup není nezákonný -považuji za morálně zcela nepřijatelné. Vyvinu proto maximální úsilí, aby se v něm nemohlo dále pokračovat," uvedl Zgarba s tím, že to ohrožuje i další existenci pražských zemědělských výzkumných ústavů, například VÚ živočišné výroby v Uhříněvsi či VÚ rostlinné výroby v Ruzyni.

Zmíněné usnesení bylo po ministrově zásahu na dalším jednání vedení PF revokováno. Protože však lobbistické tlaky na vydávání pozemků podle pozměněných pravidel podle Zgarby pokračují, ministr připravil do vlády pozměňovací návrh k příslušnému zákonu. V něm už by absolutní přednost při nákupu pozemků měli mít pouze skuteční restituenti. Další zájemci by museli o lukrativní státní pozemky soutěžit ve veřejných dražbách. "Zároveň navrhnu vládě a koaličním partnerům provést personální změny v prezidiu Pozemkového fondu. Chci, aby zde zasedli lidé bez vazeb k předchozím rozhodnutím," uzavřel ministr.

Prezidium PF je devítičlenné, na návrh vlády je voleno Sněmovnou. Předsedou je ministr zemědělství, místopředsedou pak bývalý náměstek ministra zemědělství Pavel Rybníček. Jeho členy jsou zástupci ministerstev, akademičtí funkcionáři, ale také jeden poslanec za ODS.

Restituce v Praze jsou zablokovány

Stanovisko Pozemkového fondu k postupu vydávání náhradních pozemků oprávněným osobám Právu zaslal mluvčí PF Michal Bureš. Sděluje v něm, že fond jakoukoliv zákonodárnou iniciativu, která povede ke zdárnému završení restitučního procesu, podporuje a vítá. "Vydávání převoduschopných náhradních pozemků na území hlavního města značně zkomplikovalo podávání žalob oprávněnými osobami. V současné době je zažalováno více než 1100 pozemků o celkové výměře asi 2000 hektarů. Znamená to, že restituční proces v Praze je v současnosti prakticky zastaven," sdělil mluvčí.

Předseda výkonného výboru PF Josef Miškovský si už dříve v rozhovoru pro Právo posteskl, že soudních sporů s držiteli restitučních nároků přibývá. Podle něj to jednak zpomaluje vypořádání náhrad, ale fond to stojí také nemalé prostředky a agenda s tím spojená váže řadu jeho pracovníků. I podle Miškovského se to týká převážně lukrativních pozemků v Praze a okolí.

Na spekulativní nákupy státní půdy s pomocí nakoupených restitučních nároků nedávno poukázali taktéž zástupci zemědělců. Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek upozornil, že zakoupený restituční nárok může jeho držitel uplatnit v kterémkoliv katastru. Jako příklad uvedl pozemky u hraničního přechodu Hatě na Znojemsku, o něž se mezi spekulanty strhla doslova bitva. Levnou státní půdu mohli nákupčí prodat dál až se stonásobným ziskem, aniž na ní chtěli někdy hospodařit. "Pokud na takovém pozemku hospodaří nájemce, který na něj získal dotaci a Pozemkový fond jej jako prvnímu v pořadí převede ,restituentovi', zemědělec nejenže přijde o půdu, ale navíc mu hrozí, že bude muset dotaci vrátit i se sankčním postihem," podotkl Koubek.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby mezi žadateli o půdu je už dnes mnohem více spekulantů než skutečných restituentů, kvůli nimž byl zákon o půdě před třinácti lety přijat. Kšeftováním s pozemky se podle něj zabývají i realitní kanceláře či různá sdružení právnických osob. Veleba odhaduje, že k vypořádání stále zůstávají restituční nároky asi za dvě miliardy korun.

Stanislav Ptáčník