Ekofarmáři na Slovensku mají problémy s odbytem své produkce

Mnozí slovenští ekofarmáři si stěžují na problémy při odbytu své produkce. Na Slovensku chybí síť zpracovatelů, kteří by biosuroviny zpracovali do biopotravin. Slabě rozvinutá je také síť specializovaných prodejen bioproduktů a supermarkety o produkci ekofarmářů nemají zájem. "V našem regionu například neexistují jatka, která by zpracovala maso z naší ekofarmy a tak zvířata vyvážíme do Itálie. Něco málo spotřebujeme sami v našem penzionu," řekla k tomu Anna Glejdurová z Liptovské Tepličky v Nízkých Tatrách.

Podobně je to také s produkcí brambor z jejich ekofarmy. Pěstují je v podstatě jen pro vlastní spotřebu, protože cenově nedokáží konkurovat levným bramborům z dovozu. "Když jsme nedávno nabízeli naše brambory na výstavě, jeden ze zájemců mi řekl, že jeho zajímá v první řadě cena, a ne to, zda byly vypěstovány na biofarmě," dodala Glejdurová. Maroš Bujňák z Brezovice na východním Slovensku má včelí biofarmu se 400 včelstvy. "Ekofarmáři to mají na Slovensku těžké. Naráží často na různé administrativní problémy a většina z nich má problémy s prodejem svojí produkce," řekl. Na Slovensku působí v systému ekologického zemědělství 214 firem, z toho 89 procent jsou prvovýrobci a sedm procent tvoří zpracovatelé a výrobci biopotravin. Slovenští ekofarmáři dnes hospodaří na ploše téměř 95.000 hektarů, což představuje 4,9 procenta všech zemědělských ploch. Pro srovnání v ČR je kolem 840 ekofarem, farmáři hospodařili ke konci loňského roku na 263.000 hektarech, což představuje 6,16 procenta všech zemědělských ploch. Největší plochy v ekologickém zemědělství vykazují v Evropě Itálie, Německo, Španělsko, Anglie a Francie. Největší podíl na zemědělské půdě má tento způsob hospodaření v Lichtenštejnsku, zhruba čtvrtinový. Následuje Rakousko s 13 a Švýcarsko s asi deseti procenty. Podle odborníků lze ale v nejbližších letech očekávat jak na Slovensku, tak i v České republice výraznější rozvoj ekologického hospodaření. Svědčí o tom údaje, podle kterých loni v České republice vzrostl trh s biopotravinymi odhadem o 16 procent na zhruba 214 milionů Kč, i když byl tažen hlavně zbožím z dovozu. Bioprodukty v České republice stále tvoří méně než 0,1 procenta spotřeby potravin. Průměr EU je dvě až tři procenta. "Srovnatelné údaje za Slovensko neexistují," řekla k tomu dnes ČTK Klaudia Medalová z Centra environmentálních aktivit v Trenčíně. Zároveň ale poznamenala, že také na Slovensku trh s biopotravinami pomalu roste. Zatímco před třemi roky podle ní nabízelo na Slovensku biopotraviny pouze pět obchodů, dnes je jich 35 a stále přibývají další.