DPA: Stane se obilí energetickým zdrojem?

Topit pšenicí? Pro Karlfrieda Costa z Niedererlenbachu u Frankfurtu nad Mohanem je to už běžná každodenní věc. Cena, kterou za své obilí dostává na trhu, klesla totiž na neúnosně nízkou úroveň, píše agentura DPA. "Obilí má skoro nulovou cenu," stěžuje si zemědělec. Od mlýnů dostává za tunu zrní 90 eur, ale stejným množstvím obilí může ušetřit až 200 eur nákladů na otop, pokud zrno použije jako topivo. A tak Cost skutečně spaluje obilí ze svých polí v pokusném zařízení českého původu a vytápí jím svůj dům.

S novým vzestupem cen ropy se pozornost ještě více než dříve zaměřuje na obilí jako palivo. Již nyní je přisuzována velká budoucnost biomase jako energetickému zdroji, ale obilí je zatím stále - na rozdíl od řepky nebo řepy - pěstováno téměř výhradně jako potravina nebo krmivo. Zrní jako palivo není oficiálně povoleno. Kromě technických problémů hrají hlavní roli etické pochybnosti. Pro rolníky by ale povolení využívat obilí k získávání tepla znamenalo vyřešení řady problémů. Ceny obilí jsou totiž na velmi nízké úrovni a budou nejspíš ještě dále klesat. V současné době dostávají zemědělci podle údajů hesenského rolnického svazu nanejvýš 10 centů za kilogram potravinářské pšenice. Za krmné odrůdy je to ještě podstatně méně. Přitom 2,5 kila pšenice nahradí jeden litr topné nafty, za který se nyní platí více než 60 centů. Kdyby bylo povoleno spalovat obilí v topných zařízeních, ušetřili by zákazníci dokonce i v případě, že by ceny obilí o něco stouply. Vyřešily by se i problémy zemědělců s tím, co dělat s méně kvalitním obilím, které se nehodí pro využití v potravinářství. Na úložiště odpadů se od června nesmí vyvážet a tak zbývá jen kompostování nebo spalování jako odpad. Obojí je ale spojeno s dalšími náklady. V Německu se podle údajů statistického úřadu pěstuje obilí na celkové rozloze 6,9 milionu hektarů. Z toho 3,7 milionu hektarů tvoří potravinářské obiloviny - pšenice a žito. Hesensko předložilo na jaře ve Spolkové radě návrh, aby bylo povoleno spalovat obilí jako běžné palivo v malých spalovacích zařízeních. Návrh ale zatím neprošel. Svaz rolníků argumentuje i ekologickými výhodami spalování obilí. Poukazuje například na to, že při hoření zrna se uvolňuje poměrně málo skleníkových plynů, protože obilí jako každá rostlina produkuje při spalování jen tolik kysličníku uhličitého, kolik ho při svém růstu přijme. Spalování obilí, které je již od biblických časů známo jako důležitá potravina, představuje ale pro mnohé stále velký etický problém. Řada starších lidí si ještě pamatuje na doby nouze i v Německu a jiní poukazují na současné hladomory v Africe, které postihují miliony lidí. Experti zase připomínají, že stále ještě nejsou vyřešeny ani všechny technické problémy. Uwe Fritsche z Ekologického institutu v Darmstadtu uvádí, že obilí nemůže soutěžit jako palivo se dřevem. Zatím není na trhu žádná technologie, která by uspokojivě řešila otázku, co se zbytky spalování, jako jsou uhlovodíky a kysličník uhelnatý. A vzhledem k vysokému obsahu dusíku v obilných zrnech vznikají v důsledku jejich hoření i problematické emise dusičnanů. "Čisté spalování obilí v malých zařízeních je obtížné. Slibné jsou ale pokusy se spalováním obilí ve směsích s dřevěnými odřezky," říká Fritsche. Stejně jako další ekologové poukazuje na to, že biologické látky jsou v široké paletě vhodným zdrojem energie. A vedle dřeva, řepky nebo cukrovky k nim patří i obiloviny. Z ekologického hlediska jsou spíš námitky proti tomu, aby při jejich pěstování nebyly používány pesticidy nebo geneticky upravené rostliny.