Bez reformy zemědělské politiky EU nelze realizovat účelný rozvoj venkova

(Vystoupení předsedy podvýboru zemědělského výboru parlamentu pro rozvoj venkova Jiřího Papeže na mezinárodní konferenci „Venkov 2007-2013“ ze dne 10.10.2005, shrnující dosavadní poznatky z Národní diskuse o rozvoji venkova, jejíž byl hlavním organizátorem)

Vážené dámy, vážení pánové,

nové členské státy mají za sebou několik let příprav na vstup do Evropské unie a nyní se nově podílí na rozhodování o budoucnosti Evropské unie. Se stejnými právy, ale i se stejnou odpovědností jako řádné členské státy. Společná zemědělská politika je, jako jediná společná politika Evropské unie, v neustálém vývojovém procesu od protekcionismu k větší liberalizaci. Jedna reforma navazuje na druhou od roku 1992 již celých 13 let. Neustále přicházejí nové situace, spojené nejen s globalizací ekonomiky a tlakem Světové obchodní organizace, ale i s rozšiřováním Evropského společenství o další státy, nejdříve o deset tzv.nových států, nyní o Bulharsko a Rumunsko, probíhá diskuse o přípravě rozšíření o Turecko. Rozšířením o nové členské státy se rozšířila různorodost přístupů ke Společné zemědělské politice, jaká v historii Evropského společenství nemá obdoby. V jednom společenství států jsou vedle sebe státy spějící k informační společnosti a na druhou stranu, státy, které ještě tento vývoj čeká.

Dovolte mi proto nejdříve několik poznámek k otázce financování Společné zemědělské politiky.

Bez zásadní změny v postojích ke Společné zemědělské politice, zejména ze strany největších států unie, nebude možné strategii politiky venkova, koncentrovanou ve druhém pilíři, správně realizovat. V blízké budoucnosti bude nutné zahájit intenzivní práci zejména na změně způsobu financování prvního pilíře Společné zemědělské politiky. Historicky stanovené principy financování, založené na referenčních hodnotách výnosů obilovin a různé, vyjednané výjimky jednotlivých států, a tím i rozdílná výše plateb, jsou brzdou realizace konkurenceschopného zemědělství Evropy. Jsou také brzdou konkurenceschopnosti zemědělství uvnitř Unie. Je škoda, že platnost objemu finančních prostředků v I.pilíři Společné zemědělské politiky byla stvrzena smlouvou v roce 2002, kdy již byl znám jasný scénář rozšíření. Tímto krokem však byly potvrzeny principy dvourychlostní Evropy až do roku 2013.

Proto je třeba zahájit jednání ne o nových reformách, ale o vyrovnání finančních podmínek v rámci Společné zemědělské politiky v celé EU 27 a opustit historicky dohodnuté principy. Jedině odstraněním nerovností a rozdílných přístupů dosáhneme naplnění slova „společná“.

Politika pro venkov, koncentrovaná do Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, bude vyžadovat dostatek prostoru pro realizaci vlastních strategií jednotlivých států. Proto považujeme nadcházející rozpočtové období Evropské unie, tedy roky 2007-2013, z hlediska koncepce budoucnosti venkova v Evropské Unii za zvláště důležité a věnujeme této přípravě, již nyní velké úsilí.

Proto se také scházíme na této konferenci, která je vyvrcholením Národní diskuse o budoucnosti venkova v ČR, abychom si včas vyměnili názory na přípravu národních strategií. Bylo to poprvé, kdy se v jedné místnosti sešli zemědělci i starostové. Národní diskuse byla iniciativou českého parlamentu, k níž se postupně připojili další. Také proto symbolicky končí tento projekt zde ve velkém jednacím sále poslanecké sněmovny.

Věříme, že Evropské komisi skutečně záleží na rozvoji venkovských regionů.Věříme, že strategie Evropské unie není možná bez aktivní účasti obyvatel na realizaci cílů navržených ve Strategických pokynech Společenství pro programové období rozvoje venkova 2007-2013 a již schválenými pravidly Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Připravujeme přece programy právě pro venkovské obyvatelstvo, není možné, aby pro ně vznikalo něco v jedné uzavřené kanceláři. Dovolte mi proto, abych Vám ve stručnosti sdělil očekávání českého venkova pro období 2007-2013, podložené závěry diskusí s více jak 1200 účastníky čtrnácti interaktivních konferencí Národní diskuse, které proběhly v jednotlivých krajích České republiky.

1. Z národní diskuse jasně vyzněly obecné principy politiky venkova pro Českou republiku:

Byl upřednostněn požadavek na dlouhodobé investice do budoucnosti před různými typy kompenzačních plateb. Lidé na venkově očekávají vyváženou a integrovanou politiku venkova s přenesením rozhodovacích pravomocí co nejvíce do regionů

2. Byly stanoveny tři hlavní priority:

Modernizace zemědělských podniků-farem

Změna struktury krajiny

Zlepšení kvality života a životního prostředí na venkově

Modernizací zemědělských farem nechápeme jenom naplňování legislativních požadavků pocházejících z Evropské unie, ale zejména jejich modernizaci z pohledu zavádění nových biotechnologií a propojení výzkumu s komerčním uplatněním.

Změna struktury krajiny je soubor opatření, pravděpodobně specifických pro Českou republiku. Je to dlouhodobý proces, který musí respektovat nejen oprávněné ekonomické zájmy zemědělců, ale také zájmy všech občanů na kvalitě životního prostředí a ochraně takových komodit, jako je půda a voda. Stejně tak musí respektovat práva vlastníků půdy.

Zlepšení kvality života na venkově a životního prostředí je třetí prioritou, které byla dána významná podpora v celonárodní diskusi. V této prioritě lze plně využít principů metody používané v programu LEADER a tím respektovat regionální rozdílnosti v rámci České republiky.

3. Byly stanoveny dvě významné specifické oblasti:

Revitalizace území po těžbě uhlí a návrat těchto území do ekonomického života

Malá vinařství

Jako největší bariéry v realizaci projektů byly definovány tyto oblasti:

Rozsáhlá komplikovanost žádostí a dlouhý proces schvalování

Byrokracie a nadměrné administrativní zatěžování konečných příjemců před podáním vlastní žádosti

Dnešní den je především o tom, že bychom my, obyvatelé českého a moravského venkova neměli jen pasivně přijímat nadiktovaná opatření, ale vytvářet si vlastní představy a také je prosazovat, případně k jejich prosazení hledat spojence. Závěry z národních diskusí jsme pro vás shrnuli ve sborníku, který je již k dispozici.

Dámy a pánové, vážení hosté,

teprve od roku 2007 se plně zapojíme do naplňování politiky venkova Evropské unie, která se svým rozšířením stala velmi komplikovanou a různorodou. Také proto je potřeba, zejména na venkově, nechat dostatek prostoru pro vlastní iniciativu a odpovědnost občanů jednotlivých států.