Podpora ekologie ekonomiku nebrzdí

NÁMĚSTEK MINISTRA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TOMÁŠ NOVOTNÝ ŘEKL PRÁVU:

* V Bruselu pomalu finišuje debata nad rozpočtem EU pro období 2007 až 2013. Polepší si oblast životního prostředí?

Z celkových 80 miliard korun, které v období 2004 až 2006 Česko přijme z Evropské unie, směřuje do oblasti životního prostředí nejvíc peněz - asi 16 miliard. Z nich jde největší část, asi 12 miliard, do Fondu soudržnosti, z něhož se financují velké projekty v hodnotě nad 300 miliónů korun. Zbývající čtyři miliardy jsou čerpány prostřednictvím strukturálních fondů. V celoevropském měřítku si ekologie jednoznačně polepší, a to zhruba o třetinu. Důležité ale bude, kolik bude každý stát připraven na tuto oblast přispět. Odhadovaná potřeba celkových investic do životního prostředí v Česku do roku 2010 přesahuje částku 200 miliard korun a do roku 2013 dosahuje 400 miliard. Z toho vyplývá náš požadavek, posvěcený i vládní Strategií hospodářského růstu, aby z odhadovaných 100 miliard korun, které by k nám ročně měly plynout z Bruselu od roku 2007, získalo životní prostředí ročně alespoň čtvrtinu, tedy kolem 25 miliard.

* Jaké projekty se konkrétně financují z Fondu soudržnosti?

Prostředky z fondu jsou určeny na velké ekologické infrastrukturní projekty. V životním prostředí je současnou hlavní prioritou čištění odpadních vod, mezi další klíčové oblasti patří odpadové hospodářství, podpora obnovitelných zdrojů energií a odstraňování starých ekologických zátěží.

* Dostane se letos na všechny projekty?

Zatím zřejmě bohužel ne. Díky vytvoření úspěšného modelu pro projekty čištění odpadních vod se Česko stalo nejúspěšnější zemí v Unii z hlediska čerpání prostředků na životní prostředí na jednoho obyvatele. Loni jsme předložili za tímto účelem projekty za šest miliard, které schválila Evropská komise. V letech 2000 až 2003 jsme vyčerpali sedm miliard korun. Letos jsme poslali do Bruselu k posouzení celkem 31 projektů v celkové výši kolem 19 miliard korun. Teď ale máme k dispozici už jen šest miliard. Pokoušíme se proto o případné navýšení prostředků pro ČR. Do roku 2010 musíme investovat asi 61 miliard korun, aby obce nad dva tisíce obyvatel byly, co se týká kvality čištění odpadních vod, připojení na kanalizace atd., v souladu s evropskou směrnicí.

* Peníze na čističky můžete získat z EU postupně. Proč tedy na ně spěcháte?

Protože jsme schopni problém čističek řešit a máme projekty. Jako možné řešení připadá v úvahu, aby Brusel nyní přerozdělil prostředky v náš prospěch, pokud ostatní země nebudou z Fondu soudržnosti plně čerpat. V dalších letech by prostředky byly těmto zemím vráceny z alokace pro ČR. Samozřejmě čím dříve bychom peníze dostali, tím lepší to bude pro životní prostředí, např. bude všude kvalitnější pitná voda a čistší voda v řekách, ale i pro celou českou ekonomiku.

* Díky čemu se daří ČR připravovat více projektů na čištění odpadních vod než ostatním zemím?

Hlavním klíčem jsou skupinové projekty, kdy se menší města spojí do jednoho sdružení či vytvoří jednu právnickou osobu. Tím, že žádají jako celek, potom překonají limit 300 miliónů korun, který je minimální hranicí pro to, aby Brusel tak velký projekt podpořil. Tyto peníze se následně rozdělí na výstavbu jednotlivých čističek. Takto jsme rozdělili celé Česko na více než 50 projektů. Zatímco před třemi lety se o problematiku čištění odpadních vod ještě nezajímalo asi 550 obcí nad dva tisíce obyvatel, dnes už jich je jen kolem dvou set.

* Jakým největším výzvám čelí Česko v oblasti životního prostředí?

V ČR se musí otázce zlepšování životního prostředí začít přikládat ještě větší důležitost. Někteří zástupci průmyslového sektoru by měli přestat používat argument, že podpora životního prostředí je brzdou ekonomického růstu. Modernizace, efektivnější úspory energií a zvyšování zdraví obyvatel naopak k růstu ekonomiky přispívají. Vedle čištění odpadních vod bychom se měli nejvíce soustředit na problém znečištění ovzduší. EU připravuje zpřísnění limitů pro vypouštění škodlivin podniky. Ze studie, kterou v této souvislosti zveřejnila, vyplývá, že firmy budou tato opatření stát zhruba sedm miliard eur, ale 42 miliard, tedy šestkrát víc, se v Unii ušetří v rámci zdravotního systému díky zlepšenému zdraví občanů. Současně život Evropanů by se měl v průměru prodloužit asi o devět měsíců. Ale výzev je samozřejmě mnohem více. Do roku 2010 musíme v Česku např. zvýšit produkci energie z obnovitelných zdrojů ze současných tří na šest procent. Dotace z Unie tak musíme směrovat také např. do výstavby spaloven biomasy. Pokud by ČR oblast životního prostředí opomíjela a neplnila by evropské požadavky na jeho zlepšování, hrozily by jí sankce.

Jakub Svoboda