Vojsko ustupuje v Brdech

Střední Brdy by neměly zůstat zcela uzavřené. O částečné zpřístupnění tamního vojenského újezdu, který leží v nádherné a mimořádně zachovalé krajině, dlouhodobě usiluje Klub českých turistů (KČT). Vojáci již vyjadřují ochotu ke změnám. Liší se jen názory na termín a rozsah.

"Původně jsme doufali, že bychom to mohli stihnout do konce letošního roku," řekl Karel Markvart, předseda rady značení Klubu českých turistů. Přednosta újezdního úřadu podplukovník Martin Březovský však považuje za nejbližší možné datum 1. le- den 2007. Bude totiž nutné vyměnit tabulky u hranic újezdu, které nyní výslovně zakazují vstup. "A to je drahé a pracné," dodává.

V KVĚTNU ZASLAL Karel Markvart jménem KČT dopis ministru obrany. Navrhl v něm vyznačit síť turistických tras, které by o sobotách, nedělích a svátcích zpřístupnily nejzajímavější místa ve vojenském prostoru, například malebné Padrťské rybníky, historicky cennou zříceninu rozsáhlého hradu Valdek a nejvyšší brdský vrchol Tok.

"Tuto síť již máme připravenou na základě tras, které zde existovaly za první republiky, přičemž jsme přihlédli k současné situaci v terénu," poznamenal Markvart. Jako druhou možnost doporučuje KČT, aby byla o víkendech zkušebně zpřístupněna jedna trasa, například Teslíny - Padrťské rybníky - zámeček Tři Trubky - Strašice. Na základě zkušeností s jejím provozem by se pak dalo uvažovat o dalších krocích. "Jsem přesvědčen, že takovéto gesto dobré vůle ze strany Ministerstva obrany by výrazně zlepšilo náhled veřejnosti na armádu," dodal Markvart.

Na generálním štábu mají celkem podobný názor. Vojsko si chce zatím ponechat všech pět újezdů, ale zároveň se snaží vylepšit si pověst v očích občanů a tím brzdit tlaky na úplné zrušení některého výcvikového prostoru. Navíc je zde zkušenost z moravské Libavé, kde se již do okrajových částí vojenského území smí, což lidé výrazně ocenili (viz Ekonom č. 16/2005). Přednostové újezdů proto dostali za úkol, aby navrhli místa, kam bude vstup povolen.Vedoucí oddělení řízení vojenských újezdů podplukovník Dušan Mičica uvedl, že v pyrotechnicky čistých oblastech mohou vzniknout turistické a naučné stezky. Značení má být záležitostí KČT, pomoc slíbily Vojenské lesy. Bude tam možné chodit a jezdit na kolech, případně na koních. První ale přijde na řadu jihočeský újezd Boletice. "V Brdech cvičí dělostřelci a tak je tam těch zaručeně bezpečných částí méně," vysvětlil Mičica. (V Boleticích je také výhoda, že náčelník českokrumlovských značkařů KČT býval vojákem z povolání, vojenský prostor dobře zná a už loni zpracoval návrh na vyznačení sítě tras.)Přednosta Březovský se částečnému otevření brdského újezdu zásadně nebrání. Turisté, milovníci vojenské historie, sběrači hub a lesních plodů však podle něj budou asi zklamáni. Nejpřitažlivější je pro ně okolí dopadových ploch Tok, Jordán a Brda. Tam lákají překrásné výhledy, zajímavé vojenské objekty, pravé hřiby a plantáže borůvek. Jenže právě k nim se určitě smět nebude. Nepřístupné zřejmě zůstanou i Tři Trubky. Kolem Padrťských rybníků měl za okupace střelnici německý wehrmacht, kdoví co tam zůstalo, takže ani do této oblasti nejspíš nebude vstup umožněn.

Úřední nařízení jsou jedna věc a běžný život druhá. Kolem Padrťských rybníků právě kráčejí usměvavé dámy s psíčkem. Kousek dál sbírá klouzky a kozáky nejspíš celá rodina. U zámečku Tři Trubky návštěvníky vítají, jen si to tu vyfoťte, propustku nikdo nepožaduje. Přímo od dopadové plochy Jordán, kde stojí předválečné bunkry (než se začaly stavět u hranic, prošly zkouškami v Brdech), přichází muž v maskáčích. Není to však voják, nýbrž tremp, který ví, že střelby dnes nejsou v plánu. Zjistit to není obtížné; rozpisy dostávají starostové okolních obcí, a má-li se střílet, spadnou na hlavních přístupových cestách závory. Na kraji újezdu se z lesa vynořují další postavy... A to je pondělí. O víkendech, kdy vojáci necvičí, se prostor návštěvníky jen hemží.

"Je to velký problém," připouští podplukovník Mičica. Za neoprávněný vstup do vojenského újezdu sice hrozí pokuta až tři tisíce korun, ale armáda nemá dost lidí a peněz na to, aby mohla obrovské prostory neproniknutelně uzavřít. A tak do nich občas proudí celé výpravy.

Černá turistika se v Brdech masově rozvíjí již patnáct let. "Lidé chodí i přímo na dopadové plochy, a za tu dobu není znám jediný úraz civilisty, ke kterému by tam došlo," zdůraznil Markvart. "Bylo by ovšem daleko vhodnější, kdyby existovala rozumná závazná pravidla a vznikla síť turistických cest, po nichž by slušní lidé mohli chodit zcela legálně a bezpečně."

"Zatím se nic nestalo, ale mohlo by se stát," připomínají vojáci. A tak se zdá, že jediné neobyčejně významné místo, kam turisty pustí, je zřícenina hradu Valdek. I to lze uvítat, jde o mimořádně cennou památku, jež kdysi byla velice vyhledávaným cílem výletníků. "Ale nechceme, aby tam hrozilo, že lidem spadne kámen na hlavu," brzdí naděje Mičica. Hrad má napřed projít opravou. A ta nejspíš potrvá několik let.

Ne všichni obyvatelé okolních obcí jsou z plánu na dílčí zpřístupnění vojenského prostoru nadšeni. Členové Svazku obcí pro vodovody a kanalizace dokonce vyjádřili obavy, že návštěvníci nebudou ctít pravidla ve vodárenských pásmech, což může ohrozit kvalitu pramenišť.

"Lidé se dnes v této části Brd pohybují ve velkém množství a zcela živelně," namítá Markvart. "Podle mne tak páchají mnohem větší škody než v případě, že by tu byly vyznačeny vhodné trasy, které by drtivou část návštěvníků usměrnily mimo kritická místa."

Že se zájmy různí, o tom svědčí i případ silnice spojující Nepomuk s obcí Láz. Leží na samém kraji vojenského újezdu a jeho přednosta na ní nedávno povolil volný pohyb automobilů. Obyvatelé Nepomuku jásají, mají to teď do Příbrami mnohem blíž než dřív. V druhé vesnici si chalupníci hořce stěžují na houstnoucí provoz.