Restituční tečka se asi odkládat nebude, odmítly to ČSSD a KSČM

Lidé budou moci své zbývající restituční nároky zřejmě uplatňovat nadále jen do konce letošního roku. Opoziční ODS se dnes ve sněmovně nepodařilo prosadit novelu zákona o půdě, která měla takzvanou restituční tečku odsunout o čtyři roky, tedy na 31. prosinec 2009. Proti se svou parlamentní většinou postavily vládní ČSSD s opoziční KSČM. Jejich poslanci spolu s částí US-DEU neumožnili schválení programu mimořádné schůze, na níž měla být novela projednána v prvním čtení.

Zkrátka tak asi přijdou zemědělci, kteří se zatím marně na Pozemkovém fondu dožadovali náhradních pozemků. Od příštího roku za ně budou moci získat jen peněžní náhradu. "Finanční náhrada v těchto případech většinou reprezentuje zřetelně nižší hodnotu, než jsou náhradní pozemky," řekl novinářům předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Odmítání novely označil za výsledek "zarputilosti" sociální demokracie, která nechce o ničem takovém jednat, ačkoli navrhovanou normu vláda podpořila. Ve hře je sice ještě návrh lidovce Jana Grůzy, který chce v rámci zákona o rostlinolékařské péči restituční tečku posunout o tři roky v souvislosti s plánovaným zánikem Pozemkového fondu. Grůza si je ale vědom toho, že ani jeho návrh nemá mnoho šancí na přijetí. Odmítavý postoj ČSSD potvrdil ministr zemědělství Petr Zgarba. "Jako ministr zemědělství to nedoporučím v této chvíli vládě ani kolegům poslancům," řekl novinářům. Odsunutí restituční tečky odmítla předem Agrární komora ČR. Kvůli náhradě skutečných majetkových křivd nyní odhadem žádá podle prezidenta komory Jana Veleby jen asi v 15 procentech případů o půdu skutečný restituent. Zbytek prý tvoří spekulanti, kteří si od restituentů majetkové nároky koupili. Nárok může spekulant uplatnit v kterémkoli katastru, uvedl předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek. Čeští farmáři proto v září požádali Zgarbu, aby opět umožnil prodej státní půdy nájemcům, kteří na ní hospodaří. Chtějí tak změnit červencové usnesení Pozemkového fondu, které spekulativní nákupy zemědělské půdy s pomocí nakoupených restitučních nároků umožňuje. "K vypořádání zůstaly pozemky asi za dvě miliardy korun," řekl tehdy Veleba, podle něhož zemědělci končící patnáctiletou lhůtu k přihlášení restitučních nároků považují za dostatečně dlouhou. "V praxi se ukázalo, že je to příliš krátká doba na vyřízení všech restitučních nároků," oponoval Grůza. Pokud se podle něho lhůta neposune, skutečně hrozí řada stížností na Českou republiku kvůli tomu, že nebudou vydávány náhradní pozemky. Podle Jana Millera z Asociace soukromého zemědělství je nechuť posunout termín restituční tečky ukázkou arogance moci. "Řada lidí se ke svým majetkům nemohla několik let dostat a nabízely se jim nesmysly a teď se s tím udělá rychlý konec. To není dobře," uvedl. K počátku letošního roku ještě podle Tlustého zbývalo Pozemkovému fondu vypořádat v ČR za více než 2,3 miliardy korun nároků oprávněných osob na převod náhradních pozemků, což bylo více než 32 procent dosud rozhodnutých nároků. "Jsme připraveni na všechny varianty, záleží na zákonné úpravě," uvedl mluvčí Pozemkového fondu Michal Bureš.