Restituce zneužívají i státní úředníci

V minulosti sice už někteří úředníci Pozemkového fondu byli odsouzeni za zneužívání informací, ale je jasné, že se spekulanty se zaplétají další a další. Podezřelý je i ministr zemědělství Petr Zgarba. Navenek ovšem proti spekulantům brojí.

Pobouření vyvolala v posledních dnech informace o tom, že skupina spekulantů získala letos v červnu od Pozemkového fondu lukrativní pozemky v Praze, Brně i Plzni.Ministr zemědělství Petr Zgarba (ČSSD) je "pobouřen" a obrací se na policii, zda nedošlo k trestnému činu. Spekulanti využili takzvaný mimořádný režim, který umožnil urychlené vydávání pozemků - nárok na ně si předtím koupili od restituentů.

Pro příbuzné a známé

Díky opatření Pozemkového fondu, které platilo od 7. června do 1. července, získali různí podnikatelé pozemky v tržní hodnotě několika miliard za směšné ceny. "Takové spekulace s pozemky se mi absolutně nelíbí," prohlašuje ministr Zgarba. Přitom například i jeho známý z Vysočiny Gabriel Večeřa dostal zemědělskou půdu, která se má stát stavebními pozemky. A to několik hodin předtím, než Zgarba zrychlený výdej zrušil. Více než sto hektarů v Praze- Uhříněvsi koupil Večeřa za částku kolem čtyř milionů, i když jejich tržní hodnota bude až kolem jedné a půl miliardy korun.

Parlament zřídil Pozemkový fond ČR, aby spravoval pozemky a nemovitosti ve vlastnictví státu až do doby, než budou zprivatizovány. Část státního majetku fond vydával restituentům, kteří požádali o náhradu za rodový majetek, který už například neexistuje nebo je zastavěný. A zrodil se systém, který využívají různí spekulanti. Restituent musel kvůli získání náhradního pozemku léta běhat po úřadech, doplňovat nesmyslné údaje, které po něm stále požadovala úřední mašinerie, až nakonec raději prodal pod cenou své pohledávky překupníkovi. Ten díky kontaktům získal lukrativní budovy nebo pozemek bez problémů.

Bývalý vedoucí územního pracoviště Pozemkového fondu v Českém Krumlově M. Procházka v devadesátých letech dokonce vydával na náhradní restituce atraktivní pozemky svým příbuzným. O svoji funkci v tichosti přišel i vedoucí územního pracoviště Zdeněk Höck, který zprostředkoval výhodný obchod pro podnikatele v Hlinsku. S vydáváním nemovitostí neměli problémy ani příbuzní Höcka. Není bez zajímavosti, že jeho bratr Jan Höck je ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu a manželka Jana Höcka Jitka je ředitelkou odboru ekonomiky a financování na ministerstvu zemědělství. Jako náhrada za odkoupené restituce byly také vydány atraktivní pozemky ve správě Lesů ČR podnikatelce Z. Tattermuschové.

Podle Lesů ČR to udělal fond neoprávněně, bez vědomí podniku (přitom fond i státní lesy řídí ministr zemědělství). Další případ: I když vláda schválila na dostihový areál v Lysé nad Labem privatizační projekt na přímý prodej, fond vydal v náhradní restituci dostihový areál podnikatelce E. Palyzové. Bývalé zahradnictví v Litoměřicích nevydal Pozemkový fond synovi původního majitele R. Vlčkovi, jak by bylo logické, ale skupině podnikatelů kolem ředitele H. Burdy ze Státního statku Vědlice. Podobně podivné transakce probíhaly po celé republice.

Všichni jako slepí

Nešlo o ojedinělé případy. Je možné, že o tom politici, vláda, ministr zemědělství nevěděli? "Kdyby četli závěry prověrek Nejvyššího kontrolního úřadu a chtěli podobným praktikám zabránit, nemohlo by k tomu dojít," soudí člen kolegia NKÚ Rudolf Němeček, který v roce 2003 prováděl kontrolu převodů nemovitostí ve vlastnictví státu a správě Pozemkového fondu. Už tehdy konstatoval, že Pozemkový fond porušil povinnosti správce.

"Původním záměrem zákona o půdě bylo, aby pozemky dostávali přednostně přímí restituenti. Kdyby se tak stalo, nebyli by nuceni své nároky prodávat a nedošlo by ke skupování pohledávek," prohlásil nyní Němeček. S tím souhlasí i tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. "Sedm let trvalo, než jsme se domohli náhradního majetku. Byla to hrůza, museli jsme překonávat obrovskou úřednickou mašinerii," potvrzuje, s jakými problémy se museli restituenti na Pozemkovém fondu vypořádat. Některé případy - ve prospěch restituentů - musel dokonce rozhodnout Ústavní soud.

Vláda jen nečinně přihlíží politickému podvodu

Spekulace s náhradními restitucemi probíhají na Pozemkovém fondu už nejméně deset let. A dělo se to prokazatelně s vědomím vedení Pozemkového fondu a resortu zemědělství, tvrdí bývalá ředitelka odboru kontroly ministerstva zemědělství Ludmila Klofová.

Co říkáte spekulativnímu vydávání náhradních pozemků, na nichž si nedávno někteří překupníci namastili kapsy?

Jde o problém, který trvá nejméně deset let. Žasnu, jak se dnes někteří politici tváří překvapeně. Že by o tom nevěděl ani ministr zemědělství? Proč mu to někteří jeho spolupracovníci neřekli? Vždyť Karel Mach, současný náměstek ministra, byl léta předsedou výkonného výboru Pozemkového fondu. V roce 1995, když se o propojení úředníků fondu na podnikatele začalo mluvit, prohlásil, že neví, jak zabránit "nemorálním a děsivým" činům svého personálu. I současný předseda výkonného výboru Pozemkového fondu Josef Miškovský pracuje ve vedení fondu od začátku 90. let. Už dávno měla být přijata systémová opatření, aby se zneužívání restitučních náhrad zabránilo, ale nebyla vůle to řešit. Vše se dělo v rámci platných zákonů a s vědomím nejvyšších představitelů resortu zemědělství.

Chcete naznačit, že nebyla snaha to řešit, protože někteří úředníci, kteří měli chránit práva restituentů, se na nich snažili naopak vydělat?Zcela určitě, za tím si stojím. Restituenti tak byli okradeni podruhé. Ale nejen při vydávání náhradních restitucí, nemohou se domoci ani transformačních podílů z družstev. Bylo už tristní, že museli v družstvech často jednat s lidmi, kteří se na křivdách podíleli. Není pak divu, jak to dopadlo. Majetek družstev byl převeden do různých společností s ručením omezeným nebo akciových společností a restituenti přišli zkrátka. A restituční tečka navíc způsobí, že ti, kterým Pozemkový fond náhradní pozemky nevydal, dostanou už jen finanční almužnu. Přišli tak nejen o majetek, ale i o víru, že se po pádu totality dovolají svého práva. Mnozí proto pochopitelně označují postup při navracení zemědělského majetku za politický podvod.

Jak se zrodil mimořádný režim?Pavla Rybníčka, místopředsedu Pozemkového fondu, označil předseda výkonného výboru PF Josef Miškovský jako člověka, který první přišel s nápadem "mimořádného režimu", jenž umožnil prodej lukrativních pozemků spekulantům. "Chtěli jsme urychlit proces restitucí i proto, že podle nálezu Ústavního soudu musí být lidem poskytnuta náhrada co nejrychleji. Na fondu padl návrh vrátit se k praxi, kterou se výkonný výbor řídil do roku 2000. Návrh na přednostní výdej pozemků, na které je podaná žaloba, jsem na požádání přednesl prezidiu, a to ho přijalo. Nakonec se při kontrole ukázalo, že ze smluv, které byly podle návrhu uzavřené, byly v pořádku jenom dvě," řekl nám Rybníček. "Ostatní smlouvy byly uzavřené za zády prezidia, dodal.

Restituční tečka

Levice prosadila restituční tečku, která znamená, že od letošního Silvestra už restituenti na náhradní pozemky nebudou mít nárok. Dostávat by měli jen finanční náhradu podle cen roku 1991. "To je směšné. Cena pozemků od té doby mnohonásobně vzrostla," namítá tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Dodnes podle Šebka "nestihl" fond vydat pozemky restituentům v hodnotě dvou miliard korun. "Rozhodnutí posunout restituční tečku by mělo být urychleně přijato," je přesvědčen člen NKÚ Rudolf Němeček. Pokud poslanci do konce roku neprodlouží lhůtu na vydávání pozemků restituentům, čekají Česko další žaloby u Evropského soudu.