Důsledky reformy cukerního pořádku v ČR (materiál ZS ČR)

Záměr reformy cukerního pořádku v Evropské unii je snížit produkci cukru o cca 5 milionů tun do roku 2012, což znamená pokles pěstování cukrovky z 2.150.000 ha na cca 1.400.000 hektarů. Tato restrukturalizace výroby bude podléhat vlivu tržních vztahů a mimo výrazného postižení zemědělců i zpracovatelských podniků na jihu Evropy Řecka, Portugalska, Španělska, Itálie, na severu pak Irska, Finska se nevyhne poklesu produkce ve vysoce produkčních a konkurenceschopných oblastech, které mají dlouholetou stabilitu cukrovarnického průmyslu včetně České republiky. Rozhodování bude na majitelích cukrovarů.

A) Vliv reformy na množství vyráběného cukru a plochu cukrovky

Zákaz produkce „C“ cukru (situace v České republice)

2002/3 produkce cukru 538.024 tun, z toho „C“ - 83.162 tun

2003/4 - „ - 518.330 tun, z toho „C“ - 63.468 tun

2004/5 - „ - 553.800 tun, z toho „C“ - 99.218 tun

2005/6 odhad 560.000 tun, z toho „C“ - 105.000 tun Důsledkem v roce 2006 bude v České republice snížený osev plochy cukrovky o cca 18 % výměry. Pěstování cukrovky by tak se mohlo stabilizovat na cca 57.000 hektarů při výnosu 8 tun cukru z hektaru ( kvóta A+B = 454.862 tun).

Maximální možnost navýšení kvóty výroby cukru o 20.070 tun za cenu 1 tuny kvóty 730 €. Navýšení kvóty bude nezbytné pro cukrovary, které budou chtít pokračovat v produkci z důvodu využití zpracovatelské kapacity, jinak by délka kampaně se stala neekonomická. Navýšením kvóty lze zvýšit plochu pěstování o cca 2,500 ha. Lze předpokládat, že cukrovary budou nabízet finanční spoluúčast zemědělcům na zakoupení kvóty.

Podle reformy držitelem kvóty je cukrovar, stát nemá na její převod nebo zrušení vliv. Dojde ke snížení počtu cukrovarů v důsledku zvyšování kapacity zpracování a potřebě udržení optimální délky kampaně - 80-90 dní. Výhodou bude, jestliže dojde k překoupení kvóty cukru mezi českými cukrovary. Návrh na kompenzaci za tunu ukončené produkce cukru v prvních 2 letech reformy ve výši 730 € však stanovuje vysokou cenu pro převod kvóty mezi cukrovary a vytváří předpoklady více pro ukončení výroby v neperspektivních cukrovarech a ohrožuje pěstování cukrovky u dodavatelů do těchto cukrovarů.

Kompenzace za tunu zrušené kvóty produkce cukru je pouze při jejím vrácení do Bruselu.

Nedosáhne-li tržní krácení kvóty do roku 2009 cílového stavu, provede se v roce 2010 plošné krácení. Kvóty produkce cukru mají být zachovány do roku 2014/15.

Mimo stanovenou kvótu produkce cukru se bude moci vyrábět cukr pouze pro chemický a nepotravinářský průmysl a pro výrobu bioetanolu. Pěstitelé cukrovky pro výrobu biopaliv získají nárok na příspěvek 45 € na hektar.

V zemích, které sníží kvótu o více jak polovinu bude po dobu 5-ti let zvýhodnění.

B) Vliv reformy na ekonomiku výroby cukru a pěstování cukrovky

Zavádí se referenční cena cukru, která klesne postupně během 4 let o 36%, z dříve minimální ceny 632 € na 404 € za tunu. Cena cukrovky klesne o 39% z 43,6 € na 26,3 €. Rozhodnutí dále umožňuje další pokles ceny cukrovky o dalších až 10% ceny, pokud cukrovary budou prodávat cukr pod referenční cenu.

Útlum výroby v cukrovarnictví bude usnadňovat restrukturalizační fond ve výši 6,3 mld. €, samofinancovaný platbami cukrovarnického průmyslu z kvótované produkce cukru během 3 let - 126 €/t, 174 €/t a 113 €/t. Z něj bude vyplácena jednorázová kompenzace za tunu ukončené produkce v prvních dvou letech 730 €, třetím roce 625 € a ve čtvrtém 520 €. Z této částky mají zemědělci získat minimálně 10% za zrušení svého technologického vybavení (byla zrušena sazba 4,68 € na 1 tunu cukrovky).

Kompenzační platba za pokles ceny cukrovky. Kompenzace ztráty tržeb z důvodu poklesu ceny pěstitelům má být poskytnuta ve výši 64,2%. Přesná výše sazby není zveřejněna. Dosud není stanoveno referenční období, za které bude vzata v úvahu plocha cukrovky - úvaha pěstitelé 2004/5 nebo 2005/6.

Je v pravidlech reformy, že kompenzační platba může být vyplácena odděleně jen pěstitelům, ale na tuto plochu orné půdy se nemůže vyplácet jiná dotace. Dříve uvedená kompenzační platba byla 28 mil. € pro rok 2006 a 42 mil. € pro další léta. Při platbě SAPS se její výše na plochu cukrovky (minimálně) musí odečíst z kompenzační platby za pokles ceny cukrovky a navýšit o tuto hodnotu SAPS.

Připravuje se převod z platby na plochu na platbu na farmu nejpozději od roku 2009

Sumarizace návrhů v rámci reformy cukerného pořádku ( v EUR/ tunu, pokud není uvedeno jinak )

Daňové zatížení od let 2007/08 : 12,0 EUR/t cukru a inzulínu; 6,0 za izoglukózu-zaměřeno na soukromé skladovací kapacity.

* čísla zatím nepotvrzena.

** pro země snižující kvótu o více než 50%

*** spojeno s pravidly křížové kontroly a platbami na farmu ( SFP)

Důsledky

I při navýšení kvóty výroby cukru o maximální množství 20.070 tun dojde v ČR k poklesu plochy pěstování cukrovky o cca 12.000 hektarů proti roku 2004. Dojde-li ke zrušení kvóty při uzavření cukrovaru, tak za každých 10.000 tun cukru se sníží plocha cukrovky řádově o 1.200 hektarů. Při uplatnění plné výše kompenzační platby dojde k poklesu tržeb pěstitelů cukrovky o 12.000 - 15.000 Kč na 1 hektar, tj cca o 20%.

Přesnější informace zatím nejsou, konečný text nařízení EU se připravuje a 16.1.2006 k němu teprve bude schvalovat názor Evropský parlament a teprve potom bude vydáno Nařízení rady. V České republice může ještě ovlivnit vývoj i rozhodnutí Ústavního soudu. Závažným problémem je i vyřešení 105.000 tun exportu „C“ cukru z výroby roku 2005, neboť platnost současného režimu vývozu je dle dohod WTO do 22.5.2006. Pokud po tomto termínu nebude moci být cukr prodáván jako potravina bez sankcí, bude nutné zbytek zpracovat pro nepotravinářské využití nebo přeskladnit. Lze očekávat, EK přijme specielní úpravu pro období od 22.5.2006 do 30.6.2006.

Závěry pro členy svazu - pěstitele cukrovky:

Projednávat se Svazy pěstitelů aktivní spolupráci na přípravě vládního nařízení o kompenzační platbě za cukrovku s účinností od roku 2006. Zahájit jednání s majiteli cukrovarů o budoucnosti pěstování cukrovky, případně se zemědělci - dodavateli cukrovky řešit vlastnictví cukrovarů při hrozbě jejich uzavření. Podporovat urychlení rozvoje nepotravinářského využití cukru.

Ing. Miroslav Jirovský, v.r., předseda Zemědělského svazu ČR