USA stále odmítají připojit se k mezinárodním ekologickým dohodám

Žádný zásadní pokrok v boji proti globálnímu oteplování nelze očekávat od ekologické konference OSN, která po dvanáctidenních jednáních dnes končí v kanadském Montrealu. Uvedla to agentura AFP, podle níž zůstává nadále největší překážkou neochota Spojených států připojit se k jakékoli mezinárodní dohodě o snižování emisí skleníkových plynů. Příprava takové dohody, která by nahradila Kjótský protokol po jeho vypršení v roce 2012, byla přitom hlavním cílem montrealské konference.

Kanadské předsednictví ve snaze dosáhnout na poslední chvíli alespoň nějakého kompromisního závěru svolalo ve čtvrtek večer v rámci konference schůzku ministrů životního prostředí účastnických zemí. Podle diplomatů však Washington, který je největším světovým znečišťovatelem životního prostředí, odmítl i pouhé zahájení diskuse o dlouhodobém plánu boje proti globálnímu oteplování.

USA odmítly již v minulosti připojit se ke Kjótskému protokolu, v němž se asi 40 bohatých zemí zavázalo snížit do roku 2012 emise oxidu uhličitého o 5,2 procenta oproti jejich úrovni v roce 1990. Protokol vstoupil v platnost letos v únoru po jeho ratifikaci Ruskem.

Z velkých rozvojových zemí, které by rovněž měly po roce 2012 k mezinárodní ekologické dohodě přistoupit, zaujala na konferenci jednoznačně negativní postoj Saúdská Arábie, jež se v této souvislosti jako největší světový vývozce ropy obává poklesu zájmu o fosilní paliva.

I přes zmíněné obtíže však montrealská konference podle pozorovatelů přece jen představí jistý plán jednání o budoucí dohodě o snižování emisí skleníkových plynů, produkovaných především automobily, elektrárnami a dalšími továrnami, ač bez účasti USA a také bez konkrétního časového rozvrhu.

"Státy Evropské unie a G77 (rozvojové země) se dohodly na procedurách o projednání závazků vyspělých zemí po roce 2012," prohlásila po čtvrteční schůzce francouzská ministryně životního prostředí Nelly Olinová.

Ekologové a podnikatelé vyzývají k dovršení rozhovorů o nové dohodě do roku 2008, aby byl čas na rozvržení investic do ekologických projektů, jako jsou například solární či větrné energetické zdroje. V textu nového plánu je nicméně pouze uvedeno, že vyspělé státy "se budou snažit dohodnout co nejdříve a včas, aby zajistily, že mezi prvním a druhým obdobím závazků nebude žádná mezera".

Delegáti konference v Montrealu již neoficiálně přijali pravidla pro naplňování Kjótského protokolu a dohodli se na urychlení investic do ekologických energetických projektů v rozvojových zemích. Projekty v hodnotě až 100 miliard dolarů zahrnují mimo jiné využití vodní energie v Hondurasu a větrné energie v Číně ve snaze snížit užívání fosilních paliv, která podle ekologů zapříčiňují oteplování Země. Na základě tohoto programu také mohou vyspělé státy například investovat do ekologických energetických projektů, jako je třeba získávání energie spalováním odpadů z cukrové třtiny v Brazílii, a žádat doma kredity za snižování světových emisí skleníkových plynů.