Ruští vesničané viní Číňany, že otrávili jejich řeku i životy

Smůla připlula

k dřevěnému domku Jekatěriny Viťjukové po řece. Ledové kry

ukrývají benzenovou skvrnu před zraky lidí, ale 74leté stařence,

která žila po celý život na břehu mohutného toku Amuru v

Chabarovském kraji, nejde z mysli. Nemůže chytat ryby ani se mýt

a prát, nebo jako obvykle pozvat příbuzné na dovolenou, píše

agentura AP.

"Číňané mi otrávili život," říká s hlubokým povzdechem.

Pracovníci ministerstva pro mimořádné situace nedaleko

vesnice Nižněspasskoje, v níž Jekatěrina žije, rozbili tábor a

snaží se odhadnout rozsah ekologických škod, které v Rusku

napáchala skvrna rakovinotvorného benzenu, která připlula po

hladině Amuru z čínské řeky Sung-chua po listopadové havárii v

chemické továrně na severovýchodě Číny. Odebírají testovací

vzorky vody na posledním stanovišti před Chabarovskem, k němuž by

měla benzenová skvrna dorazit už dnes.

Každé tři hodiny vědci v Nižněspasském vyvrtávají díry do

ledového příkrovu na hladině Amuru a odebrané vzorky nabírají do

skleněných lahví, zavěšených na provázcích. Pak je zapečetí a

odešlou k analýze do Chabarovsku.

"Nemohu vám říci nic potěšujícího," říká Jefgenij Rožkov,

inženýr z dálnovýchodního Meteorologického ústavu. "Kromě benzenu

a nitrobenzenu jsme ve vodě objevili také chlor a fenol."

Regionální gubernátor Viktor Išajev o něco dříve obvinil

Čínu, že zadržuje kompletní informace o chemických látkách

obsažených ve skvrně.

Podle Rožkova by situace mohla být horší, než vzorky vody

naznačují, protože benzen a nitrobenzen jsou těžší než voda a

drží se u říčního dna, nebo přilnou k ledu.

"Zatím neregistrujeme kritickou míru nitrobenzenu ve vodě,

ale až letos přijde do této oblasti jaro, bude mít v zásobě hodně

nepříjemností," říká Rožkov.

Tající led kontaminuje nejen říční vodu, ale také břehy.

Úřady se snaží obyvatelstvo uklidnit a zabránit panice.

Pracovníci ministerstva pro mimořádné situace mají zakázáno

mluvit s novináři.

Hlavní psycholožka chabarovského regionálního odboru

veřejného zdraví Jelena Pančenková radí lidem, aby nepropadali

panice.

"Není třeba číst noviny nebo sledovat debatní pořady,"

prohlásila z obrazovky místní televize. "Musíte důvěřovat

oficiálním informacím a pak se vyhnete stresu."

Patnáct postarších obyvatel obce Nižněspasskoje je vyděšeno a

sleduje situaci panující v bezprostřední blízkosti svých domovů

na středoruských televizních kanálech - všechny jsou kontrolované

státem.

Třiašedesátiletý Alexej Kulov přirovnal situaci ke katastrofě

na jaderné elektrárně v ukrajinském Černobylu v roce 1986, o níž

sovětské úřady celé dny mlčely.

"Tehdy úřady také uklidňovaly lidi a ujišťovaly je, že se

nich hrozného nestalo," říká.

Nicméně prý vzdor úřednímu zákazu, který by mohl trvat i dva

roky, nepřestane rybařit.

"Ryby smrděly jako medicína už předtím, ale jedl jsem je a

jsem pořád naživu. Tak jako tak, není tu nic jiného k jídlu,"

dodává.

Na rozdíl od něj Jekatěrina Viťjuková učinila předběžná

opatření. Nejen že se před připlutím skvrny zásobila co největším

množstvím vody, ale nastěhovala také kuřata do domku.

"Zachránila jsem je před otravou," chlubí se.

Z temných ulic Nižněspasského, které nemá ani jedinou lucernu

pouličního osvětlení, vidí vesničané zářivá, pestrobarevná světla

čínského města Fu-jüan na protějším břehu řeky.

"Číňané jen vyčkávají, až natáhneme bačkory, aby mohli

obsadit ruskou půdu," tvrdí 57letý Sergej Pomerancev a hrozí

pěstí k mihotajícím se světélkům. Hlasitě přitom vykřikuje zdejší

všeobecně rozšířené přesvědčení, že Číňané tráví Rusy záměrně.

"Každý rok je tu víc a víc Číňanů a méně a méně Rusů,"

dodává.