Novou předsedkyní výkonného výboru PF bude Jiřina Böhmová

Novou předsedkyní výkonného výboru Pozemkového fondu bude od 16. ledna Jiřina Böhmová. Prezidium PF schválilo návrh na její jmenování. Novinářům to po jednání prezidia řekl ministr zemědělství Jan Mládek. Řadu personálních změn na fondu vyvolala aféra s převody půdy spekulantům.

Böhmová, která je absolventkou fakulty architektury ČVUT, se podle Mládka dlouhodobě zabývá otázkami restitucí a privatizací a má zkušenosti v řídící práci. Jedenáct let byla ředitelkou odboru zabývajícího se restitucemi a privatizacemi nejprve na ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci a poté na ministerstvo financí. Od 30. září 2005 pracuje na MF jako zástupkyně ředitele majetkoprávního odboru.

Ke konci prosince na post šéfa výkonného výboru rezignoval Josef Miškovský, který krok zdůvodnil tím, že necítí Mládkovu podporu. Ministr již dříve uvedl, že ho chce vyměnit kvůli aféře kolem převodů půdy překupníkům. Podle Miškovského ale důvodem jeho odchodu nebylo to, že by se cítil viníkem tzv. mimořádného režimu, v rámci nějž překupníci od fondu získali lukrativní půdu, na níž mohou vydělat miliardy korun.

Böhmová dnes uvedla, že by ráda dosáhla toho, aby Pozemkový fond působil korektním způsobem a v rámci zákonů, které určují jeho působnost. Za největší problém považuje stabilizaci úřadu, zejména personální.

Skandál s převody půdy stál do rezignace Miškovského místo pět z deseti členů výkonného výboru. Dvě místa jsou stále neobsazena a probíhá na ně výběrové řízení. Vyměněno byla také prezidium PF a především kvůli pozemkové aféře odešel z funkce ministra zemědělství Petr Zgarba. V kauze již padlo několik trestních oznámení a výkonný výbor se obrátil na policii a Obvodní státní zastupitelství s podněty k prošetření. Všechny smlouvy z mimořádného režimu byly zažalovány.

Režim přijalo loni v červnu kvůli blížícímu se termínu tzv. restituční tečky prezidium fondu, který spravuje státní zemědělské nemovitosti. Rozhodlo, že s ohledem na nedostatek pozemků ve velkých městech má být všem držitelům restitučních nároků, kteří se soudně domáhají určitého pozemku, žalovaný pozemek převeden. Zájemci si tak mohli ukázat žalobou na půdu, kterou chtějí.

Režim byl po měsíci zrušen, mezitím ale bylo vydáno asi 600 hektarů vesměs lukrativních pozemků v Praze i na dalších místech v ČR. Standardně Pozemkový fond nabízel restituentům náhradní pozemky formou veřejných nabídek.

Fond evidoval od počátku své činnosti nevypořádané restituční nároky za 7,3 miliardy korun. Z toho bylo vypořádáno 5,5 miliardy korun a zbývá vyřešit nároky zhruba za 1,8 miliardy.