Existence podpůrného fondu jako a.s. vyvolává problémy

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který byl založen jako akciová společnost, nemůže podle zákona rozdělovat státní podporu, a tato jeho právní forma navíc vyvolává mnoho problémů, soudí Nejvyšší kontrolní úřad. NKÚ to podle členky Elišky Kadaňové konstatoval již při kontrole v roce 1999 a vláda o rok později přijala usnesení, kde žádala nápravu. Ta se ale nekonala. Kadaňová to uvedla na dnešní tiskové konferenci NKÚ.

Podle nynějšího ministra zemědělství Jana Mládka je třeba PGRFL transformovat. Všechny navrhované varianty řešení ale znamenají změnu zákona, což už nelze standardní cestou stihnout do voleb, uvedl s tím, že nechce jít cestou poslaneckých návrhů, protože jde o složitou záležitost. Vyplácení dotací z fondu by podle něj nemělo být ohroženo.

Podpůrný fond k tomu uvedl, že systém poskytování podpor se zatím nezmění. "Ujišťujeme zejména všechny klienty a partnery PGRLF, že pokud parlament nebo vláda nerozhodne jinak, bude PGRLF pokračovat v nastaveném právním režimu," uvedl mluvčí fondu Tomáš Vyšohlíd. Zatím jsou podle něj zjištění a náměty NKÚ předmětem pro jednání vlády.

Mládek dříve uvedl, že založení fondu jako akciové společnosti bylo chybou, ale šlo prý o kompromis mezi někdejším ministrem zemědělství Josefem Luxem a ministerským předsedou Václavem Klausem.

Příslušné zákony podle NKÚ neumožňovaly a neumožňují, aby státní podporu poskytoval podnikatelský subjekt, byť by ho založil stát. Jediným akcionářem fondu je ministerstvo zemědělství, které fond v roce 1993 založilo.

Ministerstvo na základě předchozí kontroly a následných analýz již dříve začalo připravovat přeměnu fondu z akciové společnosti na státní fond, od záměru ale upustilo. Dospělo k závěru, že fond může být v souladu se zákonnou úpravou platnou od roku 2001 považován za konečného příjemce dotací. Podle NKÚ však nemůže být konečným příjemcem, protože nepodniká v zemědělství nebo agropotravinářském odvětví, kam jsou dotace určeny zákonem o státním rozpočtu.

"Z pohledu dohledu na rozpočtové prostředky to není správný systém," uvedla Kadaňová s tím, že fond ve formě a.s. nepodléhá kontrole jako státní subjekt a navíc se tříští odpovědnost za rozdělování podpor. Podle kontroly také po celou dobu existence fondu činí problém vymezit předmět jeho činnosti. "Činnost, kterou PGRLF zabezpečoval, neodpovídala vždy a ani v současné době neodpovídá zápisu v obchodním rejstříku," konstatoval úřad.

Podle Kadaňové je řešením buď vydání zákona, který by vymezil předmět činnosti, povinnosti a práva této společnosti, nebo je třeba zvolit jinou právní formu. Může to být státní fond, rovněž ale na základě zákona.

Ministerstvo také podle NKÚ do roku 2001 nepožadovalo a fond ani nepředkládal podklady pro zúčtování uvolněných peněz se státním rozpočtem. MZe potom vykazovalo peníze převedené na PGRLF jako spotřebované. Fond měl přitom ke konci roku 2001 k dispozici 2,7 miliardy korun z dřívějších let. Na základě rozhodnutí MZe je potom použil k vytvoření Fondu kapitálového dovybavení. Peníze nevrátil do státního rozpočtu, jak mu ukládal zákon o rozpočtových pravidlech, uvedl NKÚ. Mládek k tomu řekl, že hospodaření PGRFL prověří forenzní audit. Z něj mají vzejít také návrhy opatření, která by zamezila opakování netransparentních operací s akciemi. Fond totiž loni na podzim na základě utajené opční smlouvy z roku 2002 musel převést 38,3procentní podíl ve firmě Setuza na společnost Český olej. PGRLF zejména podporuje úvěry do zemědělství garancemi a dotacemi k úrokům. Do konce roku 2004 bylo dle NKÚ ze státního rozpočtu pro fond uvolněno přes 23 miliard korun.