Globální oteplování může přispět k většímu množství sesuvů půdy
18. 1. 2006 | ÚZPI
Každý rok sesuvy půdy zabíjejí 800 až 1000 lidí. A klimatické změny tuto bilanci ještě mohou zhoršit - od slumů na úbočích v Latinské Americe až po Údolí králů v Egyptě. Upozornili na to dnes odborníci OSN. Nejvíce sesuvy trpí Asie - v minulém století jich zažila 220 z 500, které si vyžádaly oběti na životech. Velká část těch nejsmrtelnějších sesuvů připadá na Latinskou Ameriku, zatímco ty, které způsobily největší škody, na Evropu. Za poslední dvě desítky let si sesuvy půdy vyžádaly každý rok 800 až 1000 lidských životů, upozorňuje ve své zprávě Univerzita OSN.
Ve středu se sejde v japonském Tokiu přibližně stovka odborníků, kteří budou hledat způsoby, jak předcházet nebo alespoň zmírnit škody napáchané při sesuvech. Panují totiž oprávněné obavy, že globální oteplování by mohlo četnost sesuvů značně zvýšit v důsledku přívalových lijáků. "Jestliže jsou předpovědi o klimatických změnách přesné, pak lze očekávat intenzivnější a extrémní dešťové srážky," upozornil akademik z univerzity Srikantha Herath.
Sesuvy ohrožují i některé kulturní lokality, mezi nimi například Údolí králů, kde jsou pochováni egyptští faraónové, dále inckou pevnost Machu Picchu v peruánských Andách nebo palác Chua-čching z doby dynastie Tchang.
"Zvláštní pozornost by měla být věnována objektům kulturního a přírodního dědictví, které má univerzální a nenahraditelnou hodnotu," zdůraznil ředitel institutu pro výzkum předcházení katastrofám při kjótské univerzitě profesor Kjodži Sasa. "Na některých místech, především v rozvojových zemích, přírodní hrozby ještě zhoršuje rychlý rozvoj cestovního ruchu," dodal.
Tokijská schůzka by měla podle Heratha vyzvat k lepšímu monitorování, k vytvoření lepších systémů včasného varování, ke zvláštní ochraně kulturních lokalit, k lepší připravenosti a k rychlé pomoci obětem.
Sesuvy půdy jsou podle dokumentu Univerzity OSN na sedmém místě žebříčku přírodních katastrof co do počtu obětí - nejhorší jsou sucha, následují bouře, záplavy, zemětřesení, sopky a extrémní teploty.
Mezi nejhorší patří sesuv z roku 1973, kdy v honduraské Cholimě zahynulo pod nánosy bahna 2800 lidí. O deset let dříve v severní Itálii zůstalo zavaleno téměř 1200 lidí. Statistiky univerzity v belgickém Leuvenu ovšem nezahrnují sesuvy půdy způsobené zemětřeseními.
Zdroj: ÚZPI, 18. 1. 2006
© Copyright AGRIS 2003 - Publikování a šíření obsahu agrárního WWW portálu AGRIS je možné (pokud není uvedeno jinak) pouze za podmínky uvedení zdroje v podobě www.agris.cz a data publikace v AGRISu.
Přímá adresa článku:
[http://www.agris.cz/detail.php?id=174169&iSub=518 Vytištěno dne: 22.12.2025 05:48
