Obory - často poslední útočiště vzácných zvírat a rostlin

V povědomí řady občanů naší země představují obory jednak území sloužící k "výrobě materiálu" pro lov zvěře, jednak ohrazená místa, která brání volnému pohybu zvířat a působí tak proti jejich přirozenosti. Ve skutečnosti je tomu téměř naopak. Bez existence obor by bylo mnoho druhů velkých živočichů, rostlin či vzácného hmyzu ohroženo daleko více a některé by se možná již ani v naší přírodě ani nevyskytovali.

Tradice budování obor v naší zemi čítá několik staletí - společným jmenovatelem je přitom potřeba vytvářet jednotlivé obory na základě nároků v nich chovaných zvířat. Ta jsou totiž v oborách chována v relativně vysokých populačních hustotách. V současné době lze nalézt na území ohospodařovaném Lesy České republiky (LČR) 40 obor o celkové výměře téměř 27 000 hektarů, které ale zdaleka neslouží jen k chovu a lovu zvěře. Péče o ně směřuje k zachování krajinného rázu, kulturních památek a také k ochraně genofondu zvěře. Zásadním cílem je, aby byly obory harmonickou součástí krajiny a přispívaly k zvýšení její ekologické stability. Ochrana genofondu zvěře se soustřeďuje na několik vzácných druhů zvěře, jako jsou bílí jeleni nebo kozy bezoárové. Bílé jeleny najdete v současné době v oborách v Zehušicích, Žlebech, v Kopidlně a v Janovicích u Heřmanova Městce, kozy bezoárové v oboře Vřísek na Českolipsku. Samozřejmostí správců obor je péče o tato zvířata, zejména pak zajištění dostatku potravy. Proto jsou v oborách kromě lesních porostů a luk zakládána políčka s různými druhy plodin či plochy tzv. oborně-pastevního lesa, což jsou řídké výsadby plodonosných dřevin, v podstatě sady z jírovců, jabloní, jeřábů a dalších dřevin.

Péče o zvěř a její okamžité potřeby je ale jen jednou z činností, které se v oboře odehrávají. Pozornost musí být věnována péči o budoucnost lesních porostů. Přestárlému lesu v případě, že nebude včas realizována jeho obnova, hrozí rozpad, který je samozřejmě nežádoucí jak pro zvěř, tak pro krajinu. Obnovu lesa lze realizovat výsadbami, nebo s využitím přirozené obnovy, semenáčků narostlých samovolně pod porostem. V oborách je většinou nutné obnovu intenzivně chránit, jen zřídkakdy se ji daří realizovat bez oplocení, jak tomu je například v oboře Poněšice u Hluboké nad Vltavou.

Díky obornímu chovu zvěře zůstávají stromy v porostech do velmi vysokého věku, kterého v běžných hospodářských porostech nedosáhnou. Staré stromy jsou přitom cennými biotopy mnoha vzácných druhů živočichů, l proto jsou obory významnou složkou k udržení či zvýšení druhové diverzity. V řadě z nich jsou podporovány plodonosné dřeviny, zejména různé druhy jeřábů. Na jižní Moravě je věnována pozornost vzácnému jeřábu oskeruši. V oboře Bulhary pod Pálavou jsou jeho stromy pečlivě evidovány a postupně jsou vysazováni další jedinci. Obora je jednou z nejpočetnějších lokalit druhu, který byl sice v jihomoravské krajině dříve často vysazován, dnes je však již vzácností. Kromě oskeruše je v Bulharech, ale i v dalších oborách, věnována velká pozornost jabloni lesní, starým odrůdám jabloně domácí a hrušni plané - polničce. Ochrana druhové diverzity se v oborách dnes netýká jen zvěře či dřevin. Díky dlouhodobě stálému způsobu hospodaření, již několikrát zmiňované pestrosti prostředí a také díky stále širší snaze lesníků a správců obor o spolupráci s přírodovědnými odborníky - botaniky, entomology, ornitology a dalšími - jsou v oborách nalézány cenné populace řady rostlinných a živočišných druhů. Některé obory jsou na ochranu vzácných druhů a jejich biotopů dokonce cíleně zaměřeny, a to při využití specifických krajinotvorných prvků. Příkladem jsou mokřadní biotopy v oborách a bažantnicích lesního závodu Židlochovice, který na svém území postupně realizuje unikátní revitalizační projekty, vedoucí ke vzniku periodických či trvalých mokřadů na jinak obtížně využitelných plochách. Díky této péči patří obory k lokalitách s výskytem vzácných obojživelníků, jako je například skokan ostronosý nebo čolek dunajský.

Přírodní hodnoty některých oborních lokalit jsou tak natolik jedinečné, že se tato území stala součástí zvláště chráněných území. Některé cenné lokality se stávají také součástí soustavy chráněných území evropského významu "Natura 2000". To vše znamená, že obory mohou být lákavým místem nejen pro myslivce, ale i pro širokou veřejnost. Obory často nejsou uzavřeny, při jejich návštěvě je ovšem důležité respektovat nutná omezení. Obora má sloužit především zvěři, návštěvníci ji proto musí umožnit dostatek klidu, zejména v období říje či rození mláďat. Že lze zájmy zvěře i veřejnosti skloubit, dokazují zkušenosti ze Staré obory u Hluboké nad Vltavou.. V pozdním jaru zde pravidelně mívají týdenní ozdravný pobyt sluchově postižené děti. Ze zvláštní pozorovatelny mohou sledovat stádo divočáků včetně malých selat. Zvířata dětem pomáhají odbourávat psychické zábrany, u některých vedl pobyt v oboře dokonce k zlepšení komunikace. V této oboře probíhají i další organizované návštěvy dětí z místních základních škol, včetně dětského dne s pochodem, soutěžemi a loutkovým divadlem.