Novela má zamezit praktikám řetězců, na něž si stěžují dodavatelé

Zamezit některým praktikám obchodních řetězců, na něž si stěžují dodavatelé, si klade za cíl novela zákona o hospodářské soutěži, která by se měla tento týden dostat do prvního čtení v Poslanecké sněmovně. Norma definuje tzv. ekonomickou závislost a zakazuje její zneužívání, například vybírání poplatků za přijetí zboží do prodeje či neúměrně dlouhé doby splatnosti. Obchodníci však změnu považují za nadbytečnou. "Návrh přitvrzuje vůči řetězcům," řekl dnes novinářům poslanec Ladislav Skopal (ČSSD), který novelu překládá spolu s dalšími poslanci. Novelou se mají rozšířit pravomoci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který zatím může podobné praktiky postihovat, jen pokud byly výsledkem zneužití dominantního postavení firmy nebo zakázané dohody konkurentů na trhu.

Podle Zdeňka Juračky ze Svazu obchodu a cestovního ruchu je novela nadbytečná a kontraproduktivní. Namířena je údajně proti řetězcům, které si s ní ale nejspíš poradí. Výsledkem prý bude jen další zostření dodavatelsko-odběratelských vztahů. Pojem ekonomické závislosti je podle něj nestandardní, a dotkne se také řady jiných odvětví. "Trh potřebuje léčit, ale toto není řešení," uvedl Juračka. Norma může ještě podle Skopala doznat změn v konkrétních ustanoveních. Stanovená nejvýše 15denní lhůta splatnosti za zboží s krátkou trvanlivostí se může prodloužit na 30 dní. Nepřijatelných je ale 90 dní, dodal. Také výčet zakázaných praktik, který obsahuje mimo jiné vybírání regálného, poplatky za zalistování, tedy zařazení do evidence dodavatelů, nebo dodatečné změny uzavřených smluv, se může změnit na obecnější formulaci.

Podle Skopala je normu třeba přijmout do konce volebního období, tedy do půli roku. Ve sněmovně má prý reálnou šanci projít. Stanovisko vlády je pozitivní, uvedl s tím, že postavení obchodních řetězců a regulaci jejich chování řeší různými způsoby i další evropské státy. "Tento problém je celoevropský," řekl. Potravinářská komora vítá každý návrh, který povede ke spravedlivějšímu postavení dodavatelů vůči řetězcům, jež často zneužívají své silné pozice, a situace se spíš zhoršuje, uvedl prezident komory Jaroslav Camplík. Podle potravinářů argumentují řetězce tím, že jsou nezávislými soutěžiteli a vzájemně si tvrdě konkurují, vůči dodavatelům se ale chovají stejně - jako jedna skupina.

Komora se chce například obrátit na antimonopolní úřad kvůli postupu společnosti Ahold, jež provozuje řetězce Hypernova a Albert. Zástupci komory dnes ukázali novinářům část údajů z faktur, které prý přišly dvěma dodavatelům na konci loňského roku. Ahold, údajně bez předchozího projednání, požadoval podle předložených kopií poplatek za propagaci jména firem na letácích při otevření nových 53 prodejen. V případě jednoho z podniků jde asi o milion korun, jeho roční obrat v řetězci je asi osm milionů, uvedl Camplík, který soudí, že řetězec tak získává prostředky na koupi provozoven od Julia Meinla. Zmíněné dva podniky podle něj jistě nebyly jediné, které fakturu dostaly. Vyjádření Aholdu ČTK zjišťuje.