Na Klatovsku je výrazně vyšší výskyt zaječí nemoci tularemie

Pětkrát vyšší výskyt zaječí nemoci tularemie než je republikový průměr, evidují dlouhodobě hygienici na Klatovsku. Infekční choroba, kterou na člověka přenášejí zajíci a myši a jiní hlodavci, ale zatím nezpůsobuje v okrese vážné problémy. Loni jí onemocnělo pět lidí. "Lidé by neměli stahovat přejeté zajíce. Při manipulaci s nimi by si měli uvědomit, že jim nákaza může vniknout do těla oděrkami," řekla vedoucí klatovského územního pracoviště krajské hygienické stanice Anna Kubátová. Další možností přenosu je konzumace nakaženého masa, což způsobuje vznik angíny se zánětem uzlin pod čelistmi. Mikroby se mohou dostat do těla také vdechnutím kontaminovaného prachu, například při manipulaci se slámou a senem, kde byla hnízda myší.

Podle Kubátové je nutné si uvědomit to, že také ve zmrazeném mase přežívá mikrob až několik měsíců. Například ve stohu, kde se objevily nakažené myši, může původce přežít při teplotě plus čtyř stupně až sedm měsíců. Inkubační doba nemoci je tři až pět, maximálně deset dnů. Provází ji vysoké horečky. U nejčastější formy se nakaženému vytvoří v místě oděrky vřídek a má zduřelé spádové mízní uzliny. "Při vytvoření vřídku a horečce je nutné vyhledat lékaře, kteří jsou s touto nemocí seznámeni," uvedla Kubátová.

Tularemie ale není na Klatovsku vázána na profesi. Z dlouhodobé statistiky hygieniků vyplývá, že z téměř 30 procent jí byli postiženi žáci a studenti, 14 procent nemocných tvořily úřednice, 13 procent důchodci, pouze devět procent zemědělci. Myslivci vědí, že se mohou nakazit při manipulaci se zvěří, hlavně se zajíci. "Těch je ale v okrese tak málo, že je už nelovíme," uvedl jednatel mysliveckého spolku Pavel Martin.

Menší epidemie byla v okrese naposledy v roce 1999, kdy onemocnělo 11 lidí. Vysoký výskyt tularemie je hlášen také ze sousedních okresů Domažlice a Plzeň-jih.