Závěrečná zpráva z tiskové konference ČMMJ 23. února 2006

Tiskovou konferenci zahájil jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal za účasti Mgr. Miroslava Wolfa člena Myslivecké rady ČMMJ a Ing. Jiřího Šilhy pověřeného pracovníka pro styk s médii sekretariátu ČMMJ. Po krátkém úvodu a představení jednotlivých připravených materiálů byla otevřena diskuse. V druhé polovině tiskové konference se připojil do jednání předseda ČMMJ Ing. Jaroslav Palas.

Na úvod bylo zařazeno velmi aktuální téma současnosti - „ptačí chřipka“ a vztah myslivců k tomuto onemocnění. Jiří Šilha ze sekretariátu ČMMJ konstatoval, že: „Myslivci jsou díky každodennímu pohybu v krajině velmi důležitým prvkem pro zajištění monitoringu zdravotního stavu populací volně žijících ptáků. Navíc znalostí problematiky tohoto onemocnění a odpovědným přístupem při posuzování životních projevů vnímavých druhů (čel. vrubozobí) zvěře mohou myslivci napomoci při prevenci tohoto závažného onemocnění. V případě zjištění úhynu ptáků spolupracují myslivci s veterináři a okamžitě předávají uhynulé ptáky veterinářům k rozborům a následně se řídí jejich pokyny. Utajování vícečetných úhynů pod jakoukoliv záminkou by mohlo mít jednoznačně negativní dopady. Je nutné dodržovat všechna hygienická pravidla při manipulaci se všemi náhle uhynulými či z onemocnění podezřelými ptáky.“

Dále byla řešena otázka kvality zvěřiny v ČR. Jednatel ČMMJ Broukal konstatoval, že „Systém kontroly a veterinární dozor Státní veterinární správy je dostatečně přísný a kvalita zvěřiny produkovaná Interlovem má velmi vysokou a garantovanou kvalitu. Problémy na trhu jsou s dovozovou zvěřinou ze zámoří a s drobnými výkupnami zvěřiny, které mnohdy jdou po hraně zákonů, které tuto oblast vymezují.“ Tuto problematiku doplnil Jiří Šilha, který uvedl, že: „ČMMJ hodnotí zvěřinu jako vysoce hodnotnou biopotravinu s nenahraditelnými dietetickými a chuťovými vlastnostmi, kterým se kvalita zemědělských potravin může pouze přibližovat. Je nutno si uvědomit, že způsob a kvalita života zvěře je nesrovnatelně vyšší, než ji mohou poskytnout zemědělci svým hospodářským zvířatům. Spotřebitel by si měl rovněž uvědomit, že zvěřina pocházející z ČR má mnohem kratší dobu transportu a zpracování, než je tomu u dovozů ze zahraničí, což je samozřejmě další silný argument podporující kvalitu české zvěřiny.“

Českomoravská myslivecká jednota ústy předsedy Palase vyzývá řidiče ke zvýšené ohleduplnosti ke zvěři. Nejdůležitějším preventivním opatřením je opatrnost při jízdě, zvláště v lesních úsecích a na rozhraní pole les. Škody nevznikají pouze na zabité zvěři, ale i na vozidlech, a proto by si měli řidiči uvědomit, že pokud dojde k oteplení, zvýší se i migrace zvěře a tím se zvýší nebezpečí srážek dopravních prostředků se zvěří.

Jednatel Broukal na téma policejních kontrol na honech přivítal tuto aktivitu Policie ČR, „protože kontroly jsou dobrým preventivním nástrojem k zajištění bezpečnosti při výkonu práva myslivosti a zvýšení právního vědomí myslivců“ a věří, že „kontrolní akce Dohled na mysliveckých honech, která je od roku 2003 vyhlašovaná policejním presidiem bude pokračovat.“

Českomoravská myslivecká jednota nesouhlasí s mediální kampaní, ve které ekologičtí aktivisté přímo či nepřímo napadají myslivce z nelegálního lovu rysa bez nějakého stanoviska myslivců. Proto považujeme publikované články v médiích za nevyvážené s cílem poškodit myslivost a myslivce.

Českomoravská myslivecká jednota se v souvislosti s nálezy otrávených orlů v Hluboké nad Vltavou rozhodně distancuje od kladení otrávených návnad a jednoznačně tuto činnost odsuzuje. Orel mořský se nijak nedostává do rozporu s mysliveckým hospodařením v krajině a nijak zvěři neškodí. Klub sokolníků ČMMJ se aktivně podílel na umělé reintrodukci orla mořského od roku 1976, kdy Klub sokolníků spolupracoval se sokolníkem Clausem Fenclofem z NSR, který postupně dovezl a daroval 9 orlů mořských k vypuštění v tehdejší ČSSR.

ČMMJ se připojila k informativní kampani, ve které vyzývá veřejnost, aby si více všímala těchto nezákonných praktik a při podezření spolupracovala s Českomoravskou mysliveckou jednotou a místně příslušným mysliveckým hospodářem či orgány činnými v trestním řízení a případy hlásila. Tato kampaň byla podpořena tištěnou formou s heslem „Otrávená návnada cíl neznámý“ uvedl Ing. Jiří Šilha ze sekretariátu ČMMJ.

Předseda Palas odpovídal na dotazy ohledně významu myslivosti při zajištění péče o krajinu, vztahu ČMMJ ke strukturám Evropské unie a vtahu ČMMJ k mysliveckým organizacím ostatních evropských států. Zdůraznil také zapojení ČMMJ do evropské a světové myslivecké organizace.

Dále předseda Palas zhodnotil současný průběh počasí ve vztahu ke zvěři. Konstatoval, že ve výše položených oblastech leží 1 2 m sněhu se silnou ledovou vrstvou na povrchu. V takovýchto podmínkách jsou myslivci jediní, kdo se přikrmováním starají o přežití zvěře. V níže položených oblastech již začíná honcování zajíců, zvěř se stahuje k polím s řepkou ozimou a myslivci se snaží doplňkovým přikrmováním zabránit jednostrannému spásání řepky, protože ta může způsobit vážné zažívací potíže zvláště srnčí zvěři. Dále předseda Palas konstatoval, že stále přibývá případů volného pobíhání psů v přírodě, což má silně negativní vliv na zdravotní stav zvěře, může vést k úhynům zvěře na celkové vysílení či na záněty dýchacích orgánů. Chovatelé psů by se při venčení svých čtyřnohých miláčků neměli stydět za použití vodítka, protože je to nejlepší způsob venčení, který je spojen s bezpečnou kontrolou psa, což mnozí chovatelé nerespektují. Samice zvěře jsou v tomto období již gravidní a volně pobíhající psi jsou proto nebezpeční i pro vyvíjející se plod v těle samic. I z těchto důvodů bychom neměli připustit volné pobíhání psů v přírodě, uzavřel předseda Palas.

Tisková konference byla doplněna o prohlídku honitby Dubeč u Prahy. Honitbou provázel myslivecký hospodář František Horký, který postupně ukázal jednotlivé přikrmovací zařízení, představil jednotlivé způsoby přikrmování a ukázal pozitivní efekt předkládání jabloňových větví pro okus zajíci.