Češi preferují z červených vín Frankovku

Moravská vína jsou stále dobrým artiklem, jsou stále žádány obchodními společnostmi. Trendem se stávají přívlastková vína nedoslazovaná řepným cukrem.

„ČR 60 procent nápoje, v němž je zakleto slunce, dováží. Proto jsou výrobci vína schopni prakticky svou veškerou produkci zpeněžit,“ řekl ředitel společnosti Znovín Znojmo Pavel Vajčner. Podle něho zahraniční firmy obsadily v ČR pouze veškerý trh se stolním vínem. Obdobná je situace u červených vín odrůd Cabernet a Merlote. „Kupodivu stále roste poptávka po našich červených odrůdách Frankovka, Vavřinec, Portugal a Rulandské šedé.

V současnosti moravští vinaři uvažují o spojení odbytových firem, i když v některých částech světa je trend jiný. V těchto vinařských velmocích se dobře uživí gigantické společnosti, střední, ale též malí specialisté,“ upřesnil Vajčner. Přestože se v ČR se v současnosti spotřeba vína zvyšuje a už dosahuje kolem šestnácti litrů na hlavu a rok, ve státech společenství je to 35 litrů. Na jižní Moravě se stále více rozšiřuje produkce ekologického vína, kterou předchází tzv. integrované pěstování. Spočívá v tom, že pozemky jsou zatravněny, při jarním řezu je dřevo ponecháno a rozdrceno na tratích. Navíc se používá pouze stanovené malé množství chemických prostředků. Pravda je, že víno z ekologické produkce je pro spotřebitele poněkud dražší proti klasickému. Vinaři dělají totiž z hroznů přívlastková vína - "sedmička" přijde asi na 150 korun.

Evropská unie na ekologickou produkci přispívá financemi ze svých fondů. Zajímavé je, že si vinaři zlepšují ekonomiku prodejem mladého vína – burčáku. Právě u tohoto vína jsou nejnižší náklady. Nemusí se totiž stáčet do sudů, upravovat, tzv. školit. Už litr prodeje za 30 korun znamená pro výrobce dobrý zisk. Z tuny hroznů se dá získat asi 700 litrů burčáku, vína asi o pět procent méně. „Nyní se hodně vinařů vrací paradoxně ke starým technologiím, které znali naši předci. Produkce se ale přizpůsobuje módním trendům, například víno se drží delší dobu na kvasnicích, a proto obsahuje více zdravotně prospěšných složek. Moderní technologie postavené na rychlém řízeném kvašení to neumožňují, tímto způsobem lze udělat prakticky stejná vína z různých hroznů,“ řekl vinař specialista z Velkých Bílovic na Břeclavsku Jaroslav Osička.

Řízeným kvašením se dosáhne výrazné chuti, víno je sice líbivé, svěží a aromatické, ale pouze do jednoho roku. „Připouštím, že při klasické technologii, kdy se vína pomaleji vyvíjejí, je horší ekonomický efekt,“ upozornil Osička Vinaři na jižní Moravě v posledních pěti letech rozšířili sortiment, například o slámové a ledové víno. Hrozny při produkci slámového vína musejí minimálně tři měsíce ležet na slámě nebo rákosových rohožích. Po tuto dobu se z nich odpařuje voda, vinaři pečlivě odstraňují špatné bobule. Tento vzácný nápoj se vyrábí na jižní Moravě především z odrůd Neuburg a Veltlínské zelené. Dalším produktem moravských vinařů je víno ledové, kdy podle normy musí přes hrozny "přejít mráz" šest stupňů Celsia. Tyto bobule, které zůstávají na keřích, dosahují cukernatost přes 25 procent. Vinaři ponechávají na dřevinách především odrůdy Neuburské, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Chardonnay.