Co dělají myslivci v březnu

Březen, za kamna vlezem. Tato stará pravda letošní rok platí dvojnásob. Dlouhotrvající vysoká sněhová pokrývka leží v honitbách od Vánoc, což je vzhledem k dřívějšímu průběhu zim neobvyklé. Je tedy nutné stále pokračovat v pravidelném předkládání přiměřeného množství kvalitního lučního sena v kombinaci s kvalitní siláží, senáží a malými dávkami ovsa, a to zejména srnčí zvěři, která je po zimě hodně zesláblá. Seno a další krmiva je nutné stále doplňovat i po sejití sněhové pokrývky, protože i když zvěř se může dostat k přirozené potravě, čerstvé výhonky trávy mohou způsobit závažné průjmy, a to díky nevyhovujícímu poměru mezi draslíkem, vápníkem a hořčíkem. Právě špatný poměr mezi těmito prvky a obsah nebezpečných glukosinulátů v řepce může po zimě vyhladovělé srnčí zvěři zkomplikovat život. Pastva na zelených a šťavnatých lístcích řepky olejky může zvěři způsobit těžké průjmy, a při jednostranné konzumaci může způsobovat poruchy nervového systému, oslepnutí a v krajním případě až smrt. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika polích vedle sebe, čímž zvěř nemá v mnohých oblastech prakticky jinou potravu. Na vině je i změna skladby odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin, a tím jsou pro zvěř chutnější a tak srnčí nepozná, kdy má "dost" a konzumuje větší množství, než je vhodné. Řepka obsahuje nebezpečné glukosinuláty, které jsou ve větším množství jedovaté. Řepky navíc jsou začátkem března již po prvním přihnojení dusíkatými hnojivy, a nově rostoucí listy jsou proto plné dusičnanů. Spodní listy řepky, které po zimě odumírají jsou zase nahnilé a mohou obsahovat i mykotoxiny. Z toho všeho vyplývá že řepka je pro zvěř sice velmi lákavá, může jí však hodně ublížit. Myslivci se proto soustředí v oblastech s vysokými osevy řepky ozimé na doplňkové přikrmování kvalitním senem a krmnou solí v blízkosti lánů řepky. Sledují zdravotní stav zvěře a měli by včas reagovat na hrozící nebezpečí.

Na konci zimy strádá zvěř nejvíce v horách, a proto ji myslivci denně přikrmují. Srnčí zvěř ztratila většinu tukových zásob, je vysílená a není schopna se dostat k potravě kvůli stále vysokému sněhu pokrytého ledem. Přesto jsou odhadované škody na mnohých místech až padesát procent srnčí zvěře. Mnohé zmrzlé kusy však ani myslivci nenajdou. Při cestě za potravou z výše položených poloh lesa vysílené padají za oběť liškám, které jsou v menších smečkách schopny slabou srnu strhnout, o dalších predátorech raději nemluvě.

Ovocnáři si v poslední době stěžují na velké škody okusem, která jim zvláště na jabloních v letošní kruté dlouhé zimě způsobují zajíci. Ti okusují kůru stromů v období, kdy pokrývá jejich přirozenou potravu - trávu - sněhová pokrývka. Velkou možnost snížení těchto škod mají přímo sadaři. Pakliže se v době déletrvající sněhové pokrývky prořežou jabloně a větve nechají na zemi, zajíci mají dostatečné množství snadno dosažitelné potravy a neokoušou pak živé stromy. Zajíci neponechají ani kousek kůry nazmar a větve dokonale „oholí“. Prořezávka jabloní v době sněhové pokrývky má hned dvojí význam. Pomůže zvěři a zabrání nechtěným škodám.

V honitbách se v průběhu března objevují první zajíčci, mnoho jich však vlivem mrazů a útoků přemnožených krkavcovitých letos zřejmě přijde nazmar. Mladí zajíci jsou také ohroženi velkou zemědělskou mechanizací, která se v poslední době opět rozvíjí a je velmi necitlivá vůči zvěři díky velké šířce záběru a vysoké pracovní rychlosti na poli.

Srnčí zvěř po oteplení začne více migrovat a hledá cestu přes silnice a kolejiště, kde může ohrozit řidiče. Řidiči by si měli proto po oteplení dávat pozor na možnost vstoupení zvěře na vozovku, a to zvláště v lesních úsecích a na rozhraní pole - les. Myslivci se snaží odváděcím krmením odlákat zvěř od silnic do klidnějších úseků honiteb.

Zvěř je nejvíce ohrožena stále narůstající dopravou. Myslivecká sdružení v okolí měst hlásí stále narůstající počet srážek dopravních prostředků se zvěří. Mnohde myslivci zvěř neloví, protože ztráty na silnicích převyšují plánovaný lov. Dalším nebezpečím jsou volně pobíhající a toulaví psi, kteří jsou zvláště nebezpeční v zimních měsících, kdy neustálým rušením zvěře způsobují velké ztráty energetických zásob a zvěř pak hyne na uštvání či na záněty dýchacích orgánů. Proto by se chovatelé neměli stydět za použití vodítka, protože tím chrání nejenom svého pejska před zatouláním, ale i krásu volně žijící zvěře. Srny je v tomto období březí a vytváří se v ní nový život, což je další důvod k ohleduplnosti ke zvěři

Pokud to počasí dovolí, začnu myslivci s ošetřováním luk pro zvěř. Louky povláčí, přihnojí a případně povápní nejlépe dolomitickým vápencem. Po oschnutí polí také začnou s obděláváním políček. Čím dříve zasejí, tím dříve bude mít zvěř k dispozici krmení na políčku, ovšem letos to vypadá na setí až začátkem dubna.

Březnem končí jeden myslivecký rok a začíná myslivecký rok nový. V březnu, v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti, provádí myslivci sčítání zvěře. Na základě výsledků sčítání vyplní tiskopis Mysl/7 - sčítací list zvěře. Tento tiskopis (s výsledky sčítání zvěře) předá uživatel honitby (myslivecké sdružení) držiteli honitby (honebnímu společenstvu - majiteli pozemků) k vyjádření. Sčítání zvěře je nutno provést co možno nejpřesněji. Metod jak sčítat zvěř v honitbě je celá řada. Po letošní kruté zimě by se měl zvolit způsob nejméně rušící zvěř, aby zvěř nebyla přeháněná z jedné strany honitby na druhou. Výsledky sčítání jsou poskytnuty Státní správě myslivosti pro celkovou mysliveckou statistiku. Při sčítání zvěře si také všímáme kondice zvěře a jejího zdravotního stavu. Začátkem dubna pak z údajů o skutečných počtech zvěře bude plánováno myslivecké hospodaření v novém mysliveckém roce.

K 31. 3. uzavře myslivecký hospodář mysliveckou evidenci hospodaření v honitbě za uplynulý rok. Na základě údajů z těchto evidenčních a plánovacích tiskopisů vyplní statistický tiskopis. Myslivecký hospodář si založí novou evidenci o ulovené a uhynulé zvěři, evidenci o vydaných povolenkách plombách a lístcích o původu zvěře. V březnu se také konají výroční členské schůze mysliveckých sdružení, na kterých myslivci hodnotí uplynulou sezónu a vyčíslí náklady spojené s letošní dlouhou zimou.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině března:

- probíhá honcování (říje) zajíců ve vyšších polohách,

- probíhá kaňkování (říje) vyder, rysů a psíků mývalovitých,

- jezevec se probouzí ze zimního spánku,

- dospělí a pak i středně staří jeleni shazují paroží,

- přilétá špaček, holub hřivnáč, skřivan; odlétají havrani a káně rousná; hnízdí krkavec.

V druhé polovině března:

- v nižších polohách se můžeme setkat již s malými zajíčky,

- začíná hnízdit husa velká, kachna divoká, vrána obecná ,

- lze vysévat stratifikovaná semena habru, javoru, jírovce a jeřábu,

- probíhá páření ondater,

- přilétá čáp bílý,

- začínají kvést sněženky, blatouchy a později i modříny - letos o trochu déle.

Další informace:

Ing. Jiří Šilha, Sekretariát ČMMJ, Jungmannova 25, 115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz, mobil: 604 953 043