"Silná trojka" mění byznys kolem potravin

Agrofert se stane první tuzemskou firmou, která ovládne kompletní výrobu potravin, "od vidlí k vidličce". "Máme už nákup obilí, masokombináty i pekárny - teď ještě získáme zemědělce," popisuje šéf Agrofertu Andrej Babiš záměr kupovat farmy. Agrofert není sám. S jeho konkurenty Agropolem a Agrotradem ho nepojí jen počáteční písmena v názvu, ale i taktika, jíž se řídí při zvětšování obchodního impéria. Je to vlastně americká strategie. V USA, kde akcie agropotravinářských koncernů patří ke stejně žádaným jako cenné papíry zbrojařských či farmaceutických firem, se osvědčila. Úspěch tamních potravinářů spočívá právě v tom, že razantně snižují výrobní náklady výrobou vlastních surovin. V Česku Agropol chystá investice do vlastních výkrmen, Agrotrade už vybudoval vlastní líhně kuřat.

Obě společnosti - v součtu ještě s Agrofertem - dominují s ročními tržbami 50 miliard korun tuzemskému trhu. Pokud své plány dotáhnou do konce, výrazně tím mohou změnit nejen poměry v potravinářství, ale i v zemědělství. Zatím se v Česku tento obor jeví jako prodělečné podnikání, rolníky je nutné zachraňovat před krachem miliardovými dotacemi. Potravinářství je na tom sice lépe, ale ne o mnoho. Agropol je největším výrobcem krmných směsí a patří mu také největší drůbeží jatka, Jihočeská drůbež. Dosud mu však chybí vlastní výkrm drůbeže. "Dotáhneme to do konce, připravujeme výstavbu výkrmen už od konce loňského roku," říká místopředseda Agropolu Marek Hofta.

Budování výrobních řetězců bude mít dopad také na ostatní zemědělce, potravináře a může i zdražit potraviny. "Velké podniky získají silnější pozici při jednání s obchodními sítěmi. Je to správná cesta, ceny potravin u nás se musí zotavit," prohlašuje prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík. Naopak zemědělci se na rozmach velkých agropotravinářských koncernů dívají s rozpaky. "Rozhodně to není cesta pro všechny, vždyť Evropská unie si zatím zakládá na rodinných farmách," zdůrazňuje šéf Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec. "Jenže kvůli ekonomice nás takový vývoj stejně nemine, amerikanizaci se nevyhneme," dodává. "Mamutí skupiny neovládnou celé zemědělství. Možná si ale také víc uvědomí problémy rolníků, a svou vahou jim pak pomohou prosazovat požadavky," doufá prezident Agrární komory Jan Veleba, jenž bojuje o zvyšování agrárních dotací.

Tím, že agrofirmy posilují svůj podíl na trhu, přispívají k tomu, že z potravinářství mizejí středně velké firmy. Zůstávají čím dál větší koncerny, nebo naopak malé specializované podniky. Tento trend navíc prohlubuje také stále větší zájem silných finančních skupin o tento byznys. Například slovenská investiční společnost J&T už v Česku ovládá tři dříve samostatné masokombináty. "Usilujeme o další akvizice, rádi bychom je získali ještě letos," potvrdil Peter Hájek, manažer společnosti pro potravinářství. Za uplynulých patnáct let už přitom v tuzemsku ubylo například padesát z původních 113 mlékáren, z 56 původních cukrovarů jich zbylo pouze dvanáct.

Tři skupiny ovládající trh s potravinami:

Agrofert Podnikatel Andrej Babiš už má ve svém "výrobním řetězci" výkup obilí, masokombináty a mlýny s pekárnami. Chce ještě proniknout přímo do zemědělství a také se stát pekárenskou jedničkou.

Agropol Holding Jiřího Malúše je největším výrobcem krmných směsí. Vlastní i největší drůbeží jatka. Teď chystá výstavbu vlastních výkrmen.

Agrotrade Firma rodiny Tomanů k drůbežím jatkám Xaverov a výkrmnám drůbeže letos dobudovala i první článek - vlastní líhně kuřat.