Sněmovna upravila pravidla převodu půdy

Sněmovna v souvislosti s prosincovým zrušením takzvané restituční tečky Ústavním soudem částečně změnila nová pravidla pro převádění pozemků restituentům. Poslanci tato pravidla přijali ještě před rozhodnutím ústavních soudců. Změny zákonů o půdě, které v dolní komoře prosadily ČSSD a KSČM, v lednu odmítl Senát. Kritici argumentovali tím, že zvýhodňují skupinu lidí, která má ještě u soudů pohledávky, a dává jim možnost získat stavební pozemky za ceny z roku 1990. Poslanci se ale dnes se stanoviskem senátorů ztotožnili jen částečně, když nepodpořili novelu zákona o půdě a novelu o převodu pozemků připojené k plemenářskému zákonu.

Další novelu zákona o půdě a novelu zákona o Pozemkovém fondu sněmovna naopak opět podpořila. Poslanci se tak přiklonili k názoru ministra zemědělství Jana Mládka (ČSSD), podle něhož tyto změny nejsou v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Zpřehledňují prý naopak převádění pozemků.

Podle některých senátorů ale navrhované změny nezaručí, aby převody pozemků oprávněným osobám byly transparentní. V řadě případů totiž prý předřazují prodej pozemků jejich převodu oprávněným osobám. Například společníci obchodních společností, kteří 36 měsíců provozují činnost v daném území, nebo hospodařící rolníci a vlastníci pozemků s rozlohou větších než deset hektarů půdy, by podle návrhu měli přednost před oprávněnou osobou, uvedla již dříve senátorka Jitka Seitlová (za hnutí Nezávislí).

Ústavní soudci 20. prosince rozhodli o tom, že přímí restituenti a jejich dědicové budou moci nadále žádat o vrácení pozemků. Ostatní lidé, kteří například nárok na vydání pozemku koupili od původních restituentů, mohli o majetek požádat jen do konce loňského roku. Nyní mají nárok jen na finanční náhradu.