Ochrana kultur proti králíku divokému ve Velké Británii

Králíci divocí způsobují ve Velké Británii obrovské ztráty na zemědělských a zahradnických plodinách, okrasných trávnících, golfových hřištích a mladých stromcích. Článek se zabývá biologií králíka, symptomy škod a metodami ochrany proti němu.

Králíci divocí (Oryctolagus cuniculus) způsobují ve Velké Británii obrovské ztráty na zemědělských a zahradnických plodinách, okrasných trávnících, golfových hřištích a mladých stromcích.

Britské ministerstvo zemědělství DEFRA je toho názoru, že vlastníci půdy by se měli zaměřovat na snižování počtu králíků do bodu, kdy škody jimi způsobované jsou ekonomicky přijatelné, protože jejich úplná eradikace je neproveditelná. Ale pokud lidé žijí v exponovaných a chráněných místech, jako například v City of London, Isles of Scilly nebo na Skokholm Island off Pembrokeshire, jsou zákonitě odpovědní za likvidaci divokých králíků na své půdě nebo podniknutí kroků na ochranu proti jimi způsobovaným škodám.

Má se za to, že virová choroba - myxomatóza zlikvidovala v padesátých letech za několik let 99 % populace králíků. Králíci si od té doby vyvinuli určitou imunitu vůči této chorobě, což vysvětluje, proč se populace zvyšují o dvě procenta za rok. Novější choroba – virová hemorrhagie byla diagnostikována před deseti lety, ale neočekává se, že by vedla k takovým snížením počtu králíků, jako v případě myxomatózy. Ministerstvo DEFRA doporučuje sousedícím vlastníkům a uživatelům půdy, aby podnikali kooperativní činnost při potlačování králíků pro dosažení co možná nejlepších výsledků. Jestliže ale vlastníci stále strádají vážnými škodami na plodinách způsobených vyhrabáváním králičích nor na sousedních pozemcích, DEFRA má pravomoc vyšetřit podané stížnosti.

Existují různé formy ochranných a kontrolních metod závisejících na vážnosti problému, na času a dostupných financích, ale plynování je prý nejúčinnější. Ale způsobuje zvířatům zbytečné utrpení a je přestupkem podle zákona na ochranu volně žijících savců (Wild Mammals Protection Act) z roku 1996. Výzkum ukázal, že ochrana proti králíkům se nejlépe provádí od listopadu do února nebo do března, kdy jsou populace právě na svém nejnižším početním stavu. Pro každou metodu je k dispozici množství směrnic vydaných ministerstvem DEFRA, radou HDC (Horticultural Development Council) a úřadu Forestry Commission.

Biologie králíka

Během dne se králíci ukrývají v koloniích v norách - síti podzemních tunelů. Vycházejí ven, aby se napásli v noci nebo časně ráno (v létě také v pozdním večeru). Jak hluboko nory sahají, záleží na druhu půdy a hladině spodní vody.

Králíci se mohou pářit již od čtyř měsíců stáří. Samice mohou vrhnout až šest mláďat každý měsíc během rozmnožovacího období, které trvá od ledna až do srpna.

Způsobované škody

Králíci se pasou na travních porostech, likvidují semenáčky nebo ožírají mladé stromky. Některé listnaté rostliny mohou být požírány až k úrovni půdy. Žír na mladých výhoncích zanechává charakteristické ostré hranaté okraje, zatímco srnci a jeleni zanechávají okraje žíru potrhané. Na starších stromech může být oloupaná kůra do výšky cca půl metru od země.

Opatření

Chemické zásahy

Aktivní látka: Aluminium fosfid

Receptura: Luxan Talunex (Luxan); Phostoxin (Rentokil)

Fumigační pelety schválené pro použití proti králíkům na lesní půdě, pastvinách, trávnících, obhospodařovaných okrasných trávnících a zemědělské půdě v závislosti na produktu. V kontaktu s vlhkostí složka uvolňuje toxický plyn fosfin. Pelety jsou umisťovány ke každému vstupu do nor, zaplombované, ale nezakryté půdou. Mají být používány jen specialisty zaškolenými v používání aluminium fosfidu. Nemohou být používány ve vlhkém počasí. Králíci potřebují být přivedeni k místu před uvolňování plynu. Uhynulí králíci musí být vykopáni a bezpečně odstraněni. Pozornost musí být věnována tomu, aby nory nebyly ošetřovány blízko sídel jezevců nebo lišek nebo tam, kde tyto nory může používat jakékoliv zvíře nebo pták chráněný zákonem o ochraně přírody a krajiny z roku 1981.

Aktivní látka: Ziram

Receptura: Aaprotect (Unicrop)

Repelent určený pro ptáky a zvířata schválený pro používání proti králíkům ve všech sadech, u polních plodin, lesních a okrasných druhů. Aplikuje se jako nerozpuštěná pasta na hlavní kmen stromů a okrasných druhů do výšky kolénka v jakékoli roční době, jedním ošetřením za sezónu; nebo se postříká celá rostlina v době dormance až do maxima tří ošetření.

Oplocování

Doporučovaná specifikace pro drátěné pletivo je minimální výška 0,75 m s britským standardem 31 mm o velikosti hexagonálních ok 18 mm. Základna pletiva by měla jít do hloubky cca 15 cm pod povrch půdy a zakopána. V oblastech trpících vysokým tlakem škůdců nebo tam, kde králíci přelézají ploty, by měl být horní okraj pletiva zahnut, aby tvořil převis. V oblastech s aktivitou jezevců je třeba, aby byla instalována speciální jezevčí vrátka. Pletivo nebo oplocení s napnutým elektrickým vedením je další možností řešení, obzvláště dočasných situací. Oplocení je třeba pravidelně kontrolovat a opravovat. Může být nákladově nejefektivnější kontrolní metodou v dlouhodobém měřítku.

Využívání fretek

Je možné nasazovat fretky do nor, aby naháněly králíky do sítí. Je to časově náročný a málo účinný přístup, pokud není používán ve spojení s jinými opatřeními.

Kladení ok

Je sice účinné, ale kvůli jeho neselektivnímu charakteru a kvůli tomu, že je považováno za nehumánní, není doporučováno, leda jako poslední možnost. Samosvorné pasti jsou zakázány. Pasti musí být podle zákona denně kontrolovány.

Střílení

Metoda nejlépe využívaná ve spojení s jinými přístupy. Podléhá legislativním normám.

Lapání do pastí

Mohou být používány různé lapací metody, ale všechny pasti vyžadují, aby byly kontrolovány aspoň jednou denně, dvakrát v případě návnadových klecí. Chycení králíci musí být humánně utraceni. Padací boxové pasti jsou určeny pro použití s pletivem z drátěných ok.

Ochranné kryty na stromky

Pro nově zasazené keře a stromky jsou doporučovány 60 cm vysoké kryty z pletiva.