Evropská unie se dohodla na rozpočtu

Evropská unie odvrátila hrozbu chaosu ve svých financích, který by uškodil hlavně Česku a dalším nováčkům v EU, a udělala tečku za tahanicemi, jež trvaly skoro rok. Zástupci členských zemí, Evropské komise a Evropského parlamentu se v noci na včerejšek dohodli na výši unijního rozpočtu na léta 2007 - 2013.Výsledek posledního kola trojstranných vyjednávání přitom nebyl vůbec jasný. Ještě v úterý odpoledne tvrdil rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser, jehož země unii nyní předsedá a který tak zastupoval v debatách členské státy, že v úspěch jednání příliš nevěří. Po téměř osmihodinovém maratónu ale Grasser vycházel z jednacího sálu s úsměvem na rtech, stejně jako eurokomisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaiteová a čtyři europoslanci."Už z délky našeho vyjednávání je vidět, že dosáhnout kompromisu bylo dost obtížné. Jsem velice rád, že se nám to povedlo," prohlásil rakouský ministr. Rozpočet nyní musí schválit znovu členské státy i Evropský parlament, což ale podle Grassera bude již jen formalita.

Dobrá zpráva pro Česko

Unie podle dohody mezi evropskými institucemi bude v letech 2007 až 2013 hospodařit s celkem 864,4 miliardy eur. To je o dvě miliardy více, než se na prosincovém summitu dohodly členské státy. Další dvě miliardy najde unie v příštích sedmi letech mimo rozpočtový rámec.Evropský parlament se tak musel spokojit s faktickým navýšením rozpočtu o 4 miliardy eur, ačkoli od ledna žádal 12 miliard. "S výsledkem nejsem spokojený. Ale za těchto okolností šli všichni účastníci vyjednávání až na samou hranici možností," prohlásil šéf parlamentního rozpočtového výboru Reimer Böge.Kompromis je skvělou zprávou hlavně pro nové členské země včetně Česka. Kdyby se totiž unie nedohodla do konce dubna, musela by hospodařit s jednoročními rozpočtovými provizórii. Do postkomunistických zemí by z Bruselu proudil jen zlomek slíbené finanční pomoci. Navíc by se prakticky znemožnila příprava dlouhodobých projektů. "Nyní máme jasný finanční rámec pro podporu rozvoje nových členských zemí," radoval se předseda Evropské komise José Barroso.Objem prostředků, které Česku v prosinci přiklepl summit EU, se tak nemění. Čisté příjmy Česka mohou v příštích sedmi letech dosahovat až 93 miliard korun za rok. Navíc se zlepší podmínky čerpání peněz ze strukturálních fondů - například spolufinancování se sníží na 15 procent a do poloviny rozpočtového období bude možné čerpat prostředky na určitý rok čtyři roky místo tří.

Česko musí lépe čerpat

Česko ale bude muset podle bruselských pozorovatelů především výrazně vylepšit čerpání evropské pomoci. Dosud totiž dokázalo vyčerpat jen asi 18 procent prostředků ze strukturálních fondů na roky 2004 až 2006. Z nových členských zemí je vyjma Kypru nejhorší. Česká vláda se proto od příštího roku chystá změnit způsob financování projektů. Čtyři miliardy eur, o které se rozpočet navýšil, použije unie na svou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku včetně podpory demokracie na Ukrajině a v Bělorusku. Další část peněz půjde na vědu a výzkum, podporu podnikání a budování transevropských infrastrukturních sítí. 800 miliónů eur je určeno na vzdělávání, včetně mezinárodního studijního programu Erasmus, který využívají i tisíce mladých Čechů. Výsledek vyjednávání se považuje za remízu. Parlament sice musel ustoupit ohledně výše rozpočtu, ale výměnou získal především větší slovo v revizi rozpočtu plánované na léta 2008 - 2009. Fakticky tak zvýšil svoje pravomoci. Reforma bude muset především změnit financování zemědělství, do kterého proudí přes 40 procent společných peněz. Jednání vyvrcholí v režii Česka, které bude unii v první polovině roku 2009 předsedat.