EZ chce investovat 30 miliard korun do obnovitelných zdrojů

Energetická skupina ČEZ plánuje investovat v následujících 15 letech do rozvoje obnovitelných zdrojů energie 30 miliard korun. Z toho zhruba 20 miliard je určeno na výstavbu nových větrných elektráren. Společnost již připravila poptávku na nákup projektů na výstavbu těchto elektráren. Na tiskové konferenci to řekli představitelé firmy.

"Největší potenciál v nejbližším období vidíme v oblasti větrné energie, protože technologický rozvoj již umožňuje vyrábět elektřinu z větru efektivně i v mimo horských oblastech," uvedl generální ředitel ČEZ Martin Roman. Dlouhodobě ale lze podle firmy očekávat největší zvýšení výroby z biomasy, do roku 2010 ale na to ještě nebude dostatek paliva. Připravovaná legislativní změna v oblasti odpadového hospodářství vytváří významný potenciál i pro bioplyn.

Předběžnou poptávku na nákup projektů na výstavbu větrných elektráren se chystá v nejbližších dnech vypsat dceřiná firma ČEZ Obnovitelné zdroje. Nabídku budou moci podat obce a podnikatelé. Termín uzávěrky je 30. června.

ČEZ má připraveny tři scénáře rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2010. Podle prvního scénáře by se výroba z těchto zdrojů zvýšila o 20 procent, tedy na 1,9 TWh z 1,6 TWh loni. Do provozu by se tak musely uvést větrné elektrárny s celkovým výkonem 100 megawatt. Podle druhého scénáře by se výroba zvýšila o 50 procent a podle třetího scénáře o 100 procent na 3,2 TWh.

"Za číslem 100 megawatt je možné si představit 50 elektráren, protože nejběžnější jsou větrné elektrárny s výkonem dvou megawatt," řekl ČTK generální ředitel ČEZ Obnovitelné energie Josef Sedlák. Který scénář bude naplněn, bude podle něj záležet mimo jiné na připravenosti projektů a lokalitách. Při výběru místa chce společnost prioritně prozkoumat vlastní lokality. "V těchto dnech prověřujeme také možnost vstupu do projektu Větrný park Chomutov, který je aktuálně největším v Evropě," uvedl Sedlák.

Společnost ČEZ zvýšila v minulém roce výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů zhruba o pětinu na 1,449 terawatthodiny (TWh). Na růstu se nejvíce podílely vodní elektrárny. Výraznější meziroční pokles naopak zaznamenala produkce ze spalování biomasy, nižší byla i výroba elektřiny ve větrných a slunečních elektrárnách. Na produkci firmy se obnovitelné zdroje podílely zhruba dvěma procenty.

ČEZ ale uvažuje i o výstavbě jaderných zdrojů. Ve hře je rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Výstavbu jaderných bloků předpokládá například státní energetická koncepce, kterou předloni schválila vláda. Do uhelných elektráren plánuje ČEZ investovat v příštích deseti letech až 100 miliard korun.

Většina současných hnědouhelných elektráren pochází z konce 60. a počátku 70. let minulého století a některým z nich končí životnost zhruba za deset let. Firma tak musí buď postavit nové zdroje, nebo některé rekonstruovat.

Skupině ČEZ loni podle předběžných neauditovaných výsledků vzrostl čistý zisk o 56 procent na 22,3 miliardy korun. Samotné společnosti ČEZ se v loňském roce zvýšil neauditovaný čistý zisk o 70 procent na rekordních 17,6 miliardy korun. Firma ČEZ tak byla nejziskovějším českým podnikem.

Na konci loňského roku skupinu ČEZ tvořilo včetně mateřské společnosti ČEZ 93 firem. Nově do skupiny přibyly tři bulharské distribuční firmy a v posledním čtvrtletí i rumunská Electrica Oltenia. Na konci loňského roku skupina zaměstnávala 29.905 pracovníků, což bylo ve srovnání s rokem 2004 o 7137 více. Skupina ČEZ měla loni v České republice 3,4 milionu koncových zákazníků, v Bulharsku jich bylo 1,9 milionu a v Rumunsku 1,3 milionu.

hlm nlm mha