EU je ještě daleko od zamýšleného využití biopaliv

Evropská unie zaostává za svými záměry ve využívání alternativ k naftě a benzinu. Biopaliva loni uspokojila jen 1,4 procenta celkové spotřeby pohonných hmot v "pětadvacítce", daleko od "dvouprocentního" cíle pro rok 2005. Spotřeba biopaliv má přitom do roku 2010 vzrůst na čtyřnásobek 5,75 procenta. Zatímco ve výrobě bionafty má EU vůdčí postavení ve světě, v rychle rostoucí světové produkci bioetanolu však výrazně zaostává za Brazílií a USA.

Problém je v tom, že paliva z cukerné řepy a třtiny, kukuřice či řepky dosud nemohou cenově konkurovat klasických pohonným hmotám, a to ani v situaci, kdy cena za barel ropy přesáhla 70 dolarů. Barel bionafty je asi o 60 eur dražší než barel ropy, bioetanol by se stal konkurenceschopný až při 90 eurech za barel. Unijní směrnice proto připouští daňové úlevy, či úplné osvobození od daně, ale pokaždé je třeba předběžný souhlas Bruselu s takovou státní pomocí, aby nenarušila hospodářskou soutěž.

EK se snaží novými akčními plány a strategiemi povzbudit trh. Počítá s koktejlem daňových úlev, dotací farmářům, podpory vývoje nové generace biopaliv, či preferenčními celními sazbami na dovoz z rozvojových zemí.

"Sledujeme několik cílů. Hlavní je snížit závislost na dovozu energií. Pokud bychom nic neudělali, závislost na dovozu by se vyšplhala z nynějších 50 na 70 procent v roce 2020," řekl ČTK mluvčí komisaře pro energetiku Feran Tarradellas Espany. "Zatímco zásoby ropy jsou omezeny na pár zemí světa, energetické plodiny lze pěstovat prakticky všude," dodává.

Biopaliva rovněž mají omezit emise skleníkových plynů, z nichž čtvrtina pochází z dopravy, a to o 20 až 70 procent, nabídnout nové příležitosti k obživě farmářům v EU i pomoci rozvojovým zemím. Pěstování řepky, cukrovky nebo třtiny na výrobu bionafty a bioetanolu by mělo nahradit příjmy, které seškrtá nadcházející cukerná reforma.

Unie již v roce 2003 zavedla zvláštní dotaci na pěstování energetických plodin ve výši 45 eur na hektar. Tato podpora byla sice omezena na 1,5 milionu hektarů, ale i tak se jí dosud nepodařilo v plné výši vyčerpat. Při stávajícím systému vyplácení dotací na ní nedosáhnou například čeští či slovenští zemědělci. EK má proto do konce roku navrhnout změny.

Předloni se plodiny na biopaliva v EU pěstovaly na 1,4 milionu hektarů, loni na 1,8 milionu, ale pokrytí 5,75 procenta spotřeby paliv by podle komisařky pro zemědělství Mariann Fischerové-Bölové vyžadovalo osázet 17,5 milionu hektarů. EK počítá s tím, že pomůže dovoz biopaliv z rozvojových zemí, které ostatně zápolí se zdražováním ropy ještě hůře než EU.

EK letos počítá také s revizí směrnice o biopalivech. "Členské státy se nezdají být ochotny změnit indikativní cíle o spotřebě biopaliv v povinné," připouští mluvčí Tarradellas. Nezávazné cíle jsou ovšem nevymahatelné, komise může hrozit sankcemi jen v případě nepřevedení směrnice do národního práva či nenahlášení vůbec jakýkoliv cílů do Bruselu. "Nechceme trestat, ale pomáhat státům. Čeká nás ale ještě dlouhá cesta," říká mluvčí.

Z tabulek EK vyplývá, že ve využití biopaliv je nejdále zatím Švédsko (které čtyři pětiny své spotřeby bioetanolu dováží z Brazílie), Rakousko, Nizozemsko a Německo. Podle loňské české zprávy pro komisi podíl bionafty na trhu paliv pro vznětové motory během pěti let klesl z 2,33 na 1,37 procenta, s bioetanalem se zatím jen experimentuje. Zpráva však počítala s růstem; v roce 2010 by bionafta měla tvořit 6,19 procenta spotřeby nafty, bioetanol pak 8,37 procenta spotřeby benzinů v ČR. Ale již svým cílem pro letošní rok - 3,7 procenta - Česko pomýšlí proniknout do špičky pelotonu.

Výroba bionafty v EU v tisících tun

Výroba bioetanolu v tisících tun