Beznaděj si vybírá daň mezi indickými zemědělci

Bavit se o účinnosti pesticidů jako jedu pro člověka není příliš veselé téma na svatbě, ale vdavky Radiky Mamidvárové z indického státu Maháráštra nebyly vůbec radostnou událostí. Konaly se čtyři měsíce poté, co její otec Subháš vypil velké množství vysoce toxického organofosfátu používaného k hubení hmyzu a zemřel sám uprostřed pole s bavlnou nedaleko svého domu, píše list International Herald Tribune.

Úroda bavlny se nevydařila a dluhy u bank a lichvářů rostly. Náklady na blížící se svatbu situaci ještě zhoršily. A proto si Radičin otec vybral chemikálii, o které doufal, že ho nejrychleji zabije. Tuto sezonu se stal už třetím zemědělcem ve stejné vesnici, který spáchal sebevraždu.

V bavlníkovém pásu Vidarbha, který se táhne od střední Indie do východní části státu Maháráštra, se od začátku letošní sklizně zabilo 451 pěstitelů bavlny. Od roku 2000 jich spáchalo sebevraždu asi 2300. Z 3,4 milionu pěstitelů bavlny v této oblasti jich odhadem 95 procent bojuje s vysokými dluhy. Ti, kteří spáchají sebevraždu, jsou jen malou množinou těch, kteří už na boj o přežití neměli sílu. Ale tisíce dalších žijí na hraně.

Sebevraždy jsou symbolem churavějícího indického zemědělství. V zemi je 120 milionů farmářů a zemědělství zajišťuje živobytí dvou třetin indické populace. Ale zatímco ve velkých městech roste nová vrstva boháčů, na venkově mnoho zemědělců nadále žije v hluboké bídě. V letošním roce postihly problémy se sklizní kromě státu Maháráštra také zemědělce v Páňďžábu, Kérale a Ándhrapradéši, kde si vzaly život stovky lidí.

Vdova po Subhášovi, Suverna Mamidvárová, se na svatbě malé skupince hostů svěřila, že její manžel měl velké starosti s nečekanými náklady spojenými se zasetím nových, geneticky upravených semen bavlny. Tato semena, které mohutně propagovalo indické ministerstvo zemědělství, ale nepřinesla očekávané výnosy. Subháš dlužil 40.000 rupií (asi 20.000 korun) místní bance a dalších 100.000 rupií lichvářům - a neměl nejmenší šanci dluhy splatit. "Viděla jsem, že má starosti, ale neměla jsem tušení, že se chystá spáchat sebevraždu," říká Suverna.

"Měl nám o tom říct, a ne udělat takovou pitomost," dodává jeden z hostů. Ale těžko říct, jestli by mu mohli nějak pomoct. Většina zemědělců z vesnice je zadlužená úplně stejně a nemá z čeho splácet kvůli špatné sklizni. Bavlna druhdy známá jako bílé zlato díky zisku, který z ní plynul, už v Indii peníze nevydělává. Rostoucí vyspělost zemědělských postupů za poslední desetiletí zdražila pěstování bavlny a indická vláda přestala poskytovat zemědělcům subvence. Bavlnu ohrožují škůdci více než obilí či rýži a zemědělci musí vynakládat vysoké částky na hnojiva a pesticidy.

Před dvěma lety se do Indie dostala nová, geneticky upravená sadba a byla nadšeně přijata místní vládou. Její výrobce tvrdil, že je odolná vůči brouku s latinským názvem Anthonomus grandis, jenž je hlavním škůdcem bavlny, a potřebuje jen dva postřiky pesticidy namísto obvyklých osmi.

Upravená sadba se prodávala zhruba čtyřikrát dráž než normální semena bavlníku, ale mnozí zemědělci se přesto rozhodli ji koupit, protože věřili, že bude nezničitelná a dá vyšší výnosy. Byli otřesení, když v listopadu loňského roku mnohé z geneticky upravených rostlin chytily rez, která zničila většinu úrody. Problém ještě zhoršily deště, které přišly v nesprávnou dobu - a mnoha zemědělcům zůstaly v bankách dluhy, které nemohli splatit jinak než půjčením si od lichvářů. A ti žádají často až stoprocentní roční útok.

Pár domků od svatební hostiny sedí v horkém stínu pod prorezlou střechou svého domu Džojtí Džiddjárová. Manžel Sandžaj jí prý vždycky říkal, aby si nedělala starosti s dluhem 50.000 rupií u banky a 40.000 rupií u lichvářů. "Se dvěma malými dětmi jsem si ale vždycky dělala starosti, jak to splatíme," říká Džojtí. Manžel spáchal sebevraždu v listopadu a od té doby už si musela vzít sama půjčky. V sousední vesnici Nanda Bendaríová a její dvě děti málem umřely hlady poté, co se její manžel zabil kvůli nesplatitelným půjčkám v lednu.

Sandžaj Todasí, lékař z malé nemocnice v blízkém městě Pandnarkavada, léčí zemědělce, kteří se zkusili otrávit pesticidy, tak často, že už ho to ani nešokuje. "Přivážejí je sem na kárách tažených buvoly, na bicyklech nebo na trojkolkách," říká. Na většině z nich je poznat, že vypili nějaký druh organofosfátů, protože mají drobné zorničky a z úst jim nechutně páchne jed. Už se naučil jim chvatně vypumpovat žaludek, ale to, zda přežijí, závisí především na tom, jak daleko od nemocnice žijí. Ti ze vzdálenějších oblastí obvykle umírají, než se dostanou do nemocnice.

"Pesticidy zasáhnou nervový systém - nejdřív vyvolají křeče, pak chemikálie začnou rozleptávat žaludek, což vede ke krvácení, potom se přidají problémy s dýcháním a nakonec srdeční zástava," vysvětluje. Nezlobím se na ně, ale když někoho s takovými symptomy vidím, je mi z toho jako člověku smutno."

dk lcm