EU se posouvá ke společným pravidlům ekologického farmaření a GMO

Evropská unie se zvolna posouvá ke společným pravidlům pro ekologické farmaření, pro nálepky na biopotravinách a soužití s geneticky upravenými plodinami (GMO). Ministři zemědělství se dnes shodli na potřebě návrhy dále propracovat, ale sporné body se dosud překonat nepodařilo. "Je mírný pokrok v mezích zákona. Nezbankrotovalo to, všichni souhlasně přikyvují, ale dotažené do konce to není," řekl ČTK český ministr zemědělství Jan Mládek. "Je třeba tyto věci upravit na úrovni EU, nalézt rozumný kompromis mezi GMO, konvenčními plodinami a ekologickým zemědělstvím," dodal.

Spor se kupříkladu vede o návrh Evropské komise povolit pro bioprodukty, tedy plody organického farmaření, stejný limit pro náhodnou kontaminaci geneticky upravenými plodinami, jako v případě ostatních zemědělských plodin a potravinářských výrobků, tedy 0,9 procenta. Ale Česko by si přálo tento práh daleko nižší, nejlépe okolo nuly či pouhé desetiny procenta, a stejný názor vyjádřila desítka dalších států, převážně nováčků, ale například i Rakousko, Belgie či Itálie.

Dalším jablkem sváru je nápad jednotně a povinně označovat biopotraviny po celé EU shodnou nálepkou "EU-Organic". "Říkáme, že je to prima nápad, ale nepovinně. Jde o to, aby to výrobci nemuseli hned předělávat, ale mohly se rozhodnout," vysvětlil Mládek. Podobně u soužití konvenčních a geneticky upravených plodin ministři naznačili, že cesta kupředu vede přes sladění pravidel po celé EU, ale natolik pružně, aby si je členské státy mohly vykládat dost pružně podle místních podmínek.

Ekologické organizace bijí na poplach: "Je prokázané, že nelze pěstovat GMO bez kontaminace ostatních plodin a životního prostředí, a to je třeba zastavit, striktně zakázat toto genetické znečišťování," vybídla ministry nevládní organizace Přátelé Země. "Spotřebitelé a farmáři mají právo na bezpečnost," zdůraznil rakouský ministr Josef Pröll, jehož země toto pololetí unii předsedá a současně patří k hlavním odpůrcům GMO a obhájcům ekologického farmaření. "Potřebujeme pravidla, která zajistí spotřebitelům kvalitu," souhlasila se komisařka Mariann Fischerová-Bölová.

Geneticky modifikované organismy budí v EU značné spory; až předloni, pod tlakem stížností ve Světové obchodní organizaci, unie ukončila pětileté moratorium na povolování nových druhů GMO, současně se zpřísněním pravidel pro jejich povolování. Ale při konkrétním rozhodování nejsou zástupci členských zemí obvykle s to dospět k rozhodnutí, které nakonec vydává EK.

Pokud jde o další postup ke společným pravidlům ohledně prahu pro příměs GMO v bioproduktech a společných nálepek, ministři se dohodli na vytvoření skupin expertů, které mají problém hlouběji rozebrat. Zpátky na stůl se má otázka vrátit až další pololetí, za finského předsednictví. Ekologickému farmaření se v EU věnuje téměř 140.000 rolníků, kteří obhospodařují na 5,8 milionu hektarů, tedy okolo čtyř procent zemědělské půdy v EU. Význam postupně roste, kupříkladu v Německu bioprodukty představují tři pětiny německého trhu s dětskou výživou.

Růstový trend předpokládá ministr Mládek i pro Česko. "Probíhá velmi intenzivní debata, nakolik lze využít rakouský model, opírající se do značné míry o ekologické zemědělství. Plně ho nelze převzít, země, která je ze čtyř pětin hornatá, je na tom jinak než ČR, ale některé myšlenky jsou alespoň částečně využitelné, třeba ve vinařství."

Podle dostupných údajů se v Česku organicky hospodaří asi na šesti procentech orné půdy, zhruba jde o dvacetinu ze zemědělských hospodářství. Současně se však očekává i výraznější rozmach pěstování geneticky upravené kukuřice; předpokládá se, že se po loňských 250 hektarech rozšíří na dvě až tři tisícovky hektarů letos. Odmítavě se Česko staví ke geneticky upravené řepce olejné, kde je riziko kontaminace ostatních plodin vyšší než u kukuřice. msk nol