Průměrný plat je téměř 19 tisíc

Čechům na výplatních páskách přibylo opět o něco více peněz. Podle nejnovějších údajů statistického úřadu se v prvním čtvrtletí zvýšila průměrná hrubá mzda o necelých sedm procent. Tedy o více než tisícovku na téměř devatenáct tisíc korun. Rostly ale také ceny, a tak reálně si Češi v průměru polepšili o zhruba čtyři procenta. Rozdíly jsou ovšem v mzdách zaměstnanců státní správy a v podnikatelské sféře, kde mzda překročila devatenáctitisícovou hranici. Státní zaměstnanci v průměru vydělávají něco přes osmnáct tisíc hrubého. "Vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na krocích vlády," konstatují statistici.

V roce 2005 totiž vláda přilepšila na platech pracovníkům ve veřejných službách a správě a kromě běžného nárůstu průměrných platů došlo k jejich zvýšení u vybraných profesí. "Riziko rychlejšího růstu platů ve státním sektoru stále trvá a bohužel jej lze i očekávat," varuje šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. S tím souhlasí i předseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl. "U růstu mezd se jedná v podstatě jen o umělé zvyšování platů ve státní správě, i když cílem vlády má být vytvoření podmínek pro vznik středního stavu, pro živnostníky a malé a střední podnikatele, z kterých je země v podstatě živí, a také musí vytvořit prostor pro růst zaměstnanosti," tvrdí Míl.

Šestiprocentní tempo růstu považuje Jaromír Drábek za přiměřené. Takové, které odpovídá růstu tuzemského hospodářství i produktivity práce. "Popírá to zároveň tvrzení odborů, které se dožadují rychlejšího růstu mezd. Současný vývoj je dostačující, růst produktivity práce dokonce mírně překračuje," dodává Drábek. Souhlasí i ekonomové. "Vývoj mezd zůstává v souladu s vývojem ekonomiky, stejně jako loni," říká analytik Patria Finance David Marek.

Rozdíly ve výši mezd mezi jednotlivými odvětvími přitom zůstávají poměrně výrazné. Zatímco pracovníci v oborech, jako je finančnictví, se přehoupnou s průměrnou hrubou mzdou přes čtyřicet tisíc korun, naopak nejnižší mzdy pobírají pracovníci v zemědělství, lesnictví, poskytovalé ubytování a stravování, jejichž platy se pohybují v průměru okolo 13 tisíc korun. "Tyto údaje jsou však zavádějící. V realitě mají tito zaměstnanci příjmy vyšší. Statistika totiž nezachycuje spropitné anebo různé naturální požitky, které jsou velmi běžné v zemědělství a které nefinančně zvyšují životní standard zaměstnanců v těchto odvětvích," soudí ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Tradičně nejvyšší mzdy pobírají lidé v Praze, naopak nejméně berou Češi v Karlovarském a Olomouckém kraji.

Ekonomové odhadují, že za celý letošní rok mzdy v Česku poprvé překročí dvacetitisícovou hranici. "To by odpovídalo již zmíněné akceleraci české ekonomiky a také by to otevíralo cestu k vyšším tržbám v maloobchodě a službách, a tedy i k vyšší spotřebě domácností," uzavírá analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Vývoj průměrné hrubé mzdy v Česku (vždy za první čtvrtletí roku, v korunách)

1998 10 644

1999 11 476

2000 12 259

2001 13 296

2002 14 347

2003 15 361

2004 16 724

2005 17 680

2006 18 903

Tabulka

Kde lidé berou nejnižší a nejvyšší průměrnou mzdu (za první čtvrtletí roku 2006, v korunách) finanční zprostředkování kromě

pojišťovnictví a penzijního financování 49 611

pracovníci v oboru výpočetní techniky 44 666

výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie 27 095

výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 10 941

zemědělství, myslivost a související činnosti 12 886

výroba textilií a textilních výrobků 13 305