Nízkoenergetický dům v Hostětíně získal peníze z Evropské unie

Hostětín (Uherskohradišťsko) 29. června (ČTK) - Na výstavbu nízkoenergetického domu v Hostětíně, který leží v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, se podařilo získat i peníze z Evropské unie. Celkové stavební náklady si vyžádají 23,5 milionu korun, z toho unie přispěla částkou 13,2 milionu korun. Stavba bude sloužit jako seminární a společenské centrum. Novinářům to dnes řekli zástupci obce Hostětín a nadace Veronica, která je investorem projektu. Na projekt přispělo i ministerstvo pro místní rozvoj, které poskytlo 1,6 milionu korun. Státní fond životního prostředí vydal zhruba 5,4 milionu korun.

Budovu, ve které vzniknou i prostory pro ubytování, staví od března letošního roku největší stavební firma v Česku, Skanska CZ. Dokončení je plánováno na září. Vznikne zde 50 míst pro školení, 100 míst pro obecní a společenská shromáždění a 25 míst ve dvou- až čtyřlůžkových pokojích. Pro stavbu budovy bude využito dřevo, balíky slámy, minerální vata, kámen, cihly i beton. Kombinace použitých materiálů by měla přispět k co největším energetickým úsporám při provozu. Stejný cíl má i použití speciálních oken nebo systému větrání a vytápění. Ekologové kladli důraz na to, aby systémy, které při stavbě použijí, mohly být inspirací pro další stavby v místním prostředí. Voda se bude ohřívat pomocí solárních panelů. Projekt navrhoval rakouský specialista v oboru projektování a výstavby nízkoenergetických domů Georg W. Reinberg. Českým partnerem se stal brněnský Ateliér Zlámal & Stolek.

Nadace Veronica se inspirovala zkušenostmi ze staveb pasivních domů, které jsou na spotřebu energie ještě méně náročné než nízkoenergetické domy, v Německu, Rakousku či Švýcarsku. Na začátku roku 2004 bylo pasivních domů v Evropě několik tisíc. Podle odborných odhadů se bude v roce 2010 v německy mluvících zemích takových domů stavět alespoň pětina. Náklady na výstavbu jsou proti běžným domům vyšší, údajně do deseti procent. Pasivní domy přitom spotřebují na topení jen asi desetinu energie proti běžným domům. V Rakousku jsou na výstavbu těchto domů poskytovány od roku 2002 státní dotace. V České republice patří k pasivním domům například prodejna společnosti Country Life v obci Nenačovice nedaleko Prahy. Nízkoenergetickým domem je mimo jiné rodinný dům v Brně Žebětíně, zrekonstruovaná mateřská školka v Ostravě Proskovicích nebo panelové domy po rekonstrukci v Brně Novém Lískovci.

Zásadní vliv na energetickou náročnost budov mají podle odborníků okna, kterými uniká až 40 procent energie. Záleží nejen na dobré izolaci, ale i na orientaci na světovou stranu. Nejlepší je na jih, okna na sever mají ztráty údajně dvojnásobné proti tepelným ziskům. Na jih by měly být směřovány i obytné místnosti, do severní části by se měly umístit chodby, schody či koupelny. V Hostětíně pracují ochránci přírody spolu s obcí a dalšími partnery na ekologických projektech již několik let. V roce 1997 zde zprovoznili kořenovou čistírnu odpadních vod, fungují zde solární kolektory na ohřev teplé vody, zrekonstruována byla sušárna ovoce, ve které se ročně zpracuje kolem čtyř tun ovoce. V provozu je výtopna na biomasu, která dodává teplo do více než 80 procent domů v obci. Zdejší moštárna vyrábí kolem 200 tun jablečného moštu ročně, převážně v bio kvalitě.

Počet domů s nízkou energetickou náročností by mohl vzrůst od ledna 2009, kdy se musejí podle přijaté novely zákona o hospodaření energií prokazatelně provést opatření ke snižování energetické náročnosti budov. Týkat se to bude téměř všech nově stavěných objektů. Podobně jako u chladniček, myček nádobí nebo praček, i u budov se budou vystavovat energetické štítky a průkazy energetické náročnosti. Dokumenty zjištěné energetickým auditem budou muset být na viditelném místě objektu.

Miluše Hlinovská fcz