Vrabců je v okolí našich dvorků čím dál méně

Počty vrabců, barevně nijak zvláštních, věčně poskakujících ptáčků, zdržujících se celá pokolení v blízkosti našich obydlí se zjevně každým rokem snižují. Důvodů je zřejmě více.Celou zimu je vrabec závislý na naší ochotě se s ním podělit o pár drobků nebo semínek. Často jej můžeme spatřit také u krmítek drůbeže či holubů, kde je však ohrožován domácími kočkami. Těch pár hrstiček obilí nám přitom vrabci od jara do podzimu vynahrazují likvidací obtížného hmyzu. Občas špásem říkám "hlupce a mouchy nemám rád", takže jsem vrabcům za tuhle činnost zavázán.Největším nepřítelem a to nejen vrabců, ale všech drobných pěvců, jsou draví ptáci. Zvláště v zimě může vnímavý pozorovatel sledovat útoky krahujců proplétajících se za kořistí mezi městskými domy, kde pronásledovaní často narážejí do oken, planě zde tušíc možnost úniku. Naštěstí od dubna do konce září funguje i jakási ptačí policie. To ve fraku vrchního vlaštovky svým pronikavým křikem upozorňují na predátora.Zvláštností v zimě není na stromech nebo domech posedávající jestřáb lesní, který číhá v blízkosti domácích chovů na svoji oběť. Není divu, hlad je hlad, na lukách a v lesích není kromě vysoké a škodné nic, co by křivozoby uživilo. Dalším nebezpečím pro vrabce jsou pak straky, sojky, poštolky, kavky a v neposlední řadě havrani, kteří v několika vteřinách dokáží zlikvidovat vajíčka či mláďata.Se smutkem v oku jsem v polovině března sledoval nad Horšovským Týnem kroužící hejno kormoránů, těchto nenasytných rybožroutů, kteří stejně jako labutě do našeho prostředí nepatří. Přitom se mi vybavila vzpomínka na pestrobarevné ledňáčky, živící se plevelnými rybkami, jichž bývalo v každé sebemenší tůňce dostatek. Ne, nemají to dnešní členové Petrova cechu lehké.To Hubertově družině, zvláště dříve narozeným myslivcům, se už jen zdává o koroptvích, ale i o zaječích či bažantích honech. Dnes už jim vinou kolektivizace a činnosti predátorů kromě divokých kachen a vysoké mnoho k lovu nezbývá.Nedávno jsem zaslechl zprávu o "liberecké zoo, která s hrdostí vypustila dva orly v Alpách." Neznám sice možnosti jejich obživy v tamních končinách, ale troufám si předpovídat, že tito člověkem odchovaní ptáci začnou navštěvovat dvory horalů a ochutnávat jejich drůbež.Raději bych si přečetl třeba zvěst, o tom, že "v malebném hájku blízko Poběžovic zaslechla houbařka Hanička překrásný ptačí zpěv. A ornitologové zde pak objevili kolonii asi 20 párů hnízdících slavíků."