Na polích letos přibylo máku, naopak výrazně ubylo žita a brambor

Více než kdy v minulosti se letos česká pole bělají mákem. Zemědělci touto plodinou oseli rekordních 58.000 hektarů, meziročně o 30 procent víc. Naproti tomu více než o polovinu na 22.500 hektarů poklesly plochy žita. Zemědělci výrazněji omezili i pěstování brambor, jejichž výměra 30.000 hektarů je meziročně o 17 procent menší, vyplývá ze statistických údajů. "V Evropě jsme maková velmoc," řekl ČTK Hugo Roldán z ministerstva zemědělství. Podstatná část domácí produkce jde podle něj na vývoz. Také předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský potvrzuje, že o mák je zájem a plodina je přes značné kolísání cen ekonomicky zajímavá. "Navíc ji umíme dělat dobře," dodal.

Pokles ploch žita podle Jirovského plyne zřejmě z toho, že loni deště provázející sklizeň hlavně ve vyšších oblastech zhoršily kvalitu této plodiny, z čehož plynuly problémy s odbytem. Zpřísnily se navíc i kvalitativní požadavky, které muselo plnit žito nabízené do intervenčního nákupu EU. Proto zemědělci letos produkci radši v řadě případů omezili. Sklizeň žita tak letos bude nižší více než o polovinu, odhadují statistici. Podle pekařů zřejmě bude této důležité suroviny do chlebového těsta nedostatek a situaci bude třeba řešit dovozy, které vyjdou dráž. Zda se to projeví v cenách výrobků pro spotřebitele, je podle generálního ředitele firmy Odkolek Jana Jedličky zatím těžké odhadovat.

Brambor na českých polích ubývá dlouhodobě. Ústřední bramborářský svaz již počátkem roku odhadoval, že letos plochy dál klesnou. Loni totiž produkce výrazně vzrostla a výkupní ceny byly vlivem nadprodukce v létě nízké. Přes postupný růst, způsobený vývozem, prodávali bramboráři až do Vánoc pod náklady a někteří producenti se rozhodli s komoditou skončit.

Z celkových osevních ploch 2,59 milionu hektarů tradičně největší část zaujímají obiloviny. Letos se rozprostírají na 1,53 milionu hektarů, což je meziročně o čtyři procenta méně. Rozrostla se naopak plocha řepky proti loňsku téměř o desetinu na 292.000 hektarů. Podle Jirovského zemědělci čekají dobrou cenu této plodiny, která je vedle potravinářského použití významnou surovinou pro výrobu biopaliv.

Reforma trhu s cukrem v EU, přinášející postupné snižování cen cukru a cukrovky, omezení exportu a v prvním roce i seškrtání výrobních kvót, se podepsala na plochách cukrovky. Letos klesly o sedm procent na 61.000 hektarů. Pokles je ale menší, než by odpovídalo dopadům reformy na produkci cukru - ta podle odhadů klesne asi o čtvrtinu. Část cukrovky totiž chtějí zpracovatelé použít na biopaliva a další nepotravinářské účely. Na orné půdě v tuzemsku také dlouhodobě ubývá pícnin. Letos zaujímají 460.000 hektarů proti více než 700.000 v roce 2000. Je to důsledek klesajících stavů skotu, pro nějž je tak třeba menší objem krmiva.